Slovenská deklarace zánik Československa neurychlila, míní Gašparovič

Bratislava - Schválení deklarace o svrchovanosti Slovenska v roce 1992 v tehdejší Slovenské národní radě (SNR) rozpad společného státu Čechů a Slováků neurychlilo. V té době bylo už víceméně jasné, že Československo jako společný stát skončí. ČTK to řekl bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič.

"Představovali jsme si mnohem volnější federaci, než byla do té doby. Byli jsme si vědomi, že právní závaznost tato deklarace neměla, ale měla své opodstatnění - informovali jsme občany, na jakých principech bude ústava Slovenské republiky, kterou jsme v září (roku 1992) přijali," uvedl Gašparovič. Dodal, že Slovensko mělo vlastní ústavu, byť ještě bylo součástí federace.

SNR v deklaraci ze 17. července 1992 kromě jiného vyhlásila svrchovanost jako základ suverénního státu a přihlásila se k přirozenému právu slovenského národa na sebeurčení. Týž den tehdejší československý prezident Václav Havel ohlásil abdikaci.

"V té době se rodila i nová Evropa. Záleželo nám na tom, abychom té nové Evropy, která se vytvoří, byli součástí," uvedl Gašparovič, jenž byl prezidentem Slovenska v letech 2004 až 2014.

Tlak na rozdělení Československa byl podle Gašparoviče z české strany nakonec silnější. "Měl jsem dojem, že Češi byli v pozici, že něco svého ztrácejí. Vztah toho pochopení, že jsme dva národy, tam nakonec nebyl," řekl.

Společný stát Čechů a Slováků na konci roku 1992 zanikl. Podle Gašparoviče jsou ale vztahy mezi oběma zeměmi i občany nyní lepší než v minulosti.

"Jsem velmi rád, že vztahy mezi představiteli obou států jsou pozitivní a že si vzájemně dokážeme z hlediska mezinárodního postavení pomáhat. Co mě osobně ještě více těší, je, že vztahy mezi občany jsou mnohem přátelštější a upřímnější, než byly dříve," řekl slovenský exprezident.

Související

Zuzana Čaputová a Petr Pavel

Historie slovenských prezidentů: Jen jeden obhájil mandát, další pracoval na benzince

Slováci budou nejpozději začátkem dubna vědět jméno svého šestého prezidenta. Od roku 1993 se v paláci vystřídalo o dvě hlavy státu více než v České republice. Důvod je jednoduchý: pouze jediný prezident na pozici vydržel dvě volební období. EuroZprávy.cz vám nyní přinášejí seznam všech, kteří nejbližšímu sousedovi Česka vládli. 

Více souvisejících

Ivan Gašparovič Slovensko Československo

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 10 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy