Nacisté a okultismus: Jaký úkol měla tajemná instituce Ahnenerbe?

Nacisté jsou strašákem historie a příběhy o nich dominují filmům, knihám či seriálům. Někdy divák jen kroutí hlavou nad tím, co si ti filmaři zase vymysleli. Ale je to výmysl, nebo jen neuvěřitelná realita?

Nacisté byli vždy skvělým prototypem záporných postav. Dávalo to smysl. Jejich moralita byla pokroucená, jejich přítomnost citelná všude během druhé světové války, jejich bezohlednost i jejich početné tajné operace se postaraly o to, že nacisty obklopuje neustálá aura zla a tajemna.

Když se pak k této pověsti přidají příběhy o tajných super-zbraních, okultních silách, tajemných úkrytů a honů za starobylými poklady, máte perfektní recept na tajemnou záporáckou organizaci. A i když si divák může myslet, že teď už to ten film přehání, tvůrci nemusí být tak daleko od pravdy.

Ve skutečnosti se nacisté hodně zabývali výzkumy a podnikali expedice či experimenty, které se mohou zdát tak absurdní, jako jakákoliv fikce, která tuto skupinu obklopuje. Pravda je někdy prostě podivnější než fikce a lidé jsou schopni nepředstavitelného zla.

Hitler a mnoho vůdců se velmi zajímali o okultismus, to je známé. Nacisté začínali jako jakési okultní bratrstvo, než se pozvedli jako politická síla. Jejich zájem v okultismus vedl k vytvoření tajné kabaly známé jako Ahnenerbe, což se překládá jako „dědictví po předcích“. Ahnenerbe vznikla jako institut, který měl vyhledávat historii árijské rasy. Nešlo tolik o vědce, spíš o propagandu.

Ahnenerbe financovala expedice a archeologické vykopávky po celém světě. Kromě Polska se tak výpravy dostaly do Chorvatska, Ruska, Tibetu či na Island. Hledaly ztracené runy, artefakty, zříceniny či cokoliv, co by podpořilo tvrzení, že Němci jsou nade všemi. Tibet byl pro ně velmi důležitý, protože Němci věřili, že se v něm skrývá ztracená árijská civilizace, která byla počátkem všech árijců.

To, že se z vědeckého výzkumu Ahnenerbe přesměrovala do okultních věd, není žádné překvapení, protože přesně to zajímalo její zakladatele – Herman Wirth byl posedlý Atlantidou, Himmlera zajímalo všechno okultní a doufal, že jednou nahradí křesťanství vlastní vírou. Tato organizace se rozrůstala a její činy připomínaly fantastické filmy.

Od hledání starých trosek přes výzkum nadpřirozena se organizace dostala k vyhledávání mytologických artefaktů, jako byl Svatý grál či Kopí osudu. Hledala však také portály do jiných realit. Ahnenerbe spolupracovala se Společností Thule, která ji silně ovlivňovala. Thule pátrala o tajemné zemi Thule, která měla být rodištěm árijské rasy.

Organizace se ponořily do odvětví pseudo-věd, které zahrnovaly UFO či teorie Welteislehre, podle které svět vznikl, když ohromný kus ledu narazil do slunce. Dále pak věřily, že je možné využívat sílu magie a mysli. Snažili se vyvinout tzv. psychické vrahy, kteří mohli zabíjet lidi svou myslí.

Téměř jakákoliv magie, okultní záležitost a mytologická záležitost, která vás napadne, Ahnenerbe zaujala a organizace ji zkoušela. A protože se jednalo o nacisty, Ahnenerbe se nevyhýbala ani pokusům na lidech. Tomu se dařilo v koncentračních táborech. Více než cokoliv jiného tyto experimenty ukázaly, že nacisti své vězně nevnímali jako lidské bytosti.

Na těchto experimentech se vyžíval například doktor Sigmund Rascher, který byl svou krutostí notorický. Vězně užíval k testování přežití v extrémně chladných podmínkách a možnosti oživení, testování látky, která měla zastavit krvácení, zkoušení protilátek na smrtelné nemoci. Dalším známým jménem byl Josef Mengele, který řádil v Osvětimi.

Mengele se zajímal hlavně dvojčaty a jejich spojeními a na dvojčatech – malých dětech – prováděl své pokusy. Testoval jejich psychické spojení, možnost transplantace končetin či sešití dvojčat v jedno groteskní tělo. Subjekty naštěstí netrpěly dlouho, protože obvykle brzy zemřeli. Jiným experimentem byl projekt Lebensborn, který měl zničit nečistoty v árijské rase.

Vznikl také projekt s účelem vytvoření supervojáků se zvýšenými fyzickými možnostmi, beze strachu či omezení. Tito vojáci měli být využiti na bojišti a jejich zrod obsahoval experimentální lék D-IX, který obsahoval koktejl kokainu, pervitinu a anestetika eucodalu.

Vědci v Ahnenerbe věřili, že D-IX by zlepšil soustředění, odvahu, hrdinství a sebevědomí, zároveň by vojáky zbavil bolesti, hladu a žízně či potřeby spánku. Pokusy na vězních měli slibné výsledky, proto se ke kapslím brzy dostali vojáci. Ti pak byli nucení dělat dlouhé túry těžkým terénem s těžkým nákladem a D-IX opravdu produkoval navýšení výdrže a pozornosti.

Testovaní vojáci byli schopni bez zastávky pochodovat až 130 kilometrů, než se zhroutili. Nevýhodou byla absolutní závislost na D-IX, což nikomu nevadilo a lék byl prohlášen za úspěšný a užíván od března 1944 v omezených dávkách. Kdyby Spojenci nevyhráli, lék by se rozšířil mezi všechny nacistické vojáky.

Podle konspiračních teoretiků nacisté zkoušeli oživovat mrtvá zvířata či lidi. 28. dubna 1945 prý američtí vojáci v Bernterode našli tajnou komnatu s množstvím uměleckých děl, relikvií, nacistických vlajek a nových uniforem. V přilehlé komnatě pak vojáci objevili 4 obrovské rakve, ve třech z nich byly ostatky, které patřily pruskému králi Fridrichu II. Velikému, polnímu maršálovi Hindenburgovi a jeho ženě. Čtvrtá byla prázdná a nesla cedulku se jménem Adolf Hitler.

Ačkoliv se neví, proč nacisté pozůstatky ukryli, existují teorie, že Ahnenerbe chtěla tuto čtveřici oživit či naklonovat a uvést nacisty do nové éry německé nadvlády. To podporovala i zásoba nacistických uniforem. Chtěla Ahnenerbe kromě Vůdce oživit i armádu zombií, které by mohla vypustit na nepřátele?

Související

Více souvisejících

Adolf Hitler nacisté okultismus historie zombie

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

před 4 hodinami

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 6 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 22 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy