Jak to chodí v německé vládě? Expert upozornil na podivné manýry

Berlín - Německá politika je podle politolgoa dlouhodobě příliš úzce provázána s automobilovým průmyslem, což negativně dopadá na spotřebitele i na tempo inovací. Kancléřka Angela Merkelová by to proto měla změnit. Skandálů s emisemi už je totiž moc.

"Automobilový průmysl je s politikou personálně úzce propojen, zvláště v lobbistických odděleních jednotlivých firem a vedení Sdružení automobilového průmyslu (VDA)," míní politolog Timo Lange, podle něhož je pozoruhodné, kolik lobbistů pochází přímo z okolí německé kancléřky.

Jako příklad uvádí současného šéfa Sdružení automobilového průmyslu Matthiase Wissmanna, který byl v letech 1993-1998 ministrem dopravy. Jeho vládní kolegyní byla po většinu této doby tehdejší ministryně pro životní prostředí Angela Merkelová. Ta má velmi dobré kontakty i na Eckarta von Klaedena, který do roku 2013 pracoval jako vysoce postavený činitel na kancléřství a od té doby je hlavním lobbistou Daimleru. Hlavním lobbistou Volkswagenu je zase Thomas Steg, někdejší zastupující vládní mluvčí a volební stratég sociální demokracie.

Personální propojení, finanční zájmy a strategický význam německého automobilovém průmyslu vedly podle Langeho v minulosti k tomu, že politici šli automobilkám příliš na ruku a někdy dokonce působili jako jejich prodloužená ruka. Lange se zmiňuje například o snaze Merkelové a německé vlády vyjednat v Bruselu nebo ve Spojených státech měkčí limity pro znečištění ovzduší emisemi z aut.

"Z našeho pohledu toto úzké propojení v minulosti také bránilo inovacím," řekl Lange zahraničním novinářům v Berlíně. Příkladem může být aktuální kauza údajných dlouholetých kartelových ujednání mezi firmami Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche. Místo toho, aby se tyto přední německé automobilky snažily inovacemi snížit množství emisí u dieselových vozů, domlouvaly se společně na jednotných technických parametrech.

Vedle spotřebitelů a inovačních snah automobilek dopadají nynější poměry podle Langeho negativně samozřejmě také na životní prostředí. Právě zde ale Lange vidí i možnou cestu k nápravě. Verdikt stuttgartského soudu z minulého týdne totiž přiblížil možnost, že kvůli vysokému znečištění toto město zakáže jízdu některých dieselových aut. Takový krok by podle Langeho natolik zvýšil tlak veřejnosti na politiky, že by konečně museli jednat.

Související

Více souvisejících

Německo automobilový průmysl Angela Merkelová lobbing

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 55 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy