Labe stále dělí Němce na dva tábory: Kdo koho podpoří ve volbách?

Předseda vlády v Sasku-Anhaltsku Reiner Haseloff přirovnal Evropu k dvojici plic. Plíce od sebe dělí jakási linie, řeka. "Labe je spojnice, kde se obě plíce potkají," uvedl. Labe pokřiveně dělí i území Německa, konkrétně od ústí, kde v Hamburku vtéká do Severního moře až téměř po česko-polskou hranici.

Římští císaři se neodvážili podnikat cesty za Labe. Nacistická strana učinila svůj prvotní průlom v konzervativně smýšlejících zemích na východ od Labe a železná opona, která ponechala řeku převážně na komunistickém východě, pouze přidávala vojenský rozměr starodávné kulturní propasti mezi převážně protestantským a na druhé straně katolickým Německem.

Podle britského deníku se podobný rozdíl zřejmě opět vyjeví už 24. září, kdy se budou konat parlamentní volby. "Geografické centrum Evropu leží východně od Labe," říká Haseloff, který je mimo jiné členem křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové. "Podceňování tohoto faktu je problémem, který zasáhl všechny demokratické strany v Německu, včetně mě," dodává. 

Alternativa pro Německo (AfD) se letos může stát první nacionalisticky smýšlenou stranou která do parlamentu usedne od roku 1961. Hlasy přitom nabírá zejména na východním břehu Labe. Na západě by strana mohla získat kolem 7 procent hlasů, ovšem na východě se její zisk může pohybovat mezi 11 a 22 procenty. Výjimku na východě tvoří metropole Berlín. AfD tak nahradí hlavní opoziční levicovou Die Linke zejména ve státech jako Sasko, Durynsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko. 

Kancléřčino rozhodnutí o přijímání migrantů vzbudilo největší vášně právě na východě. Průzkum z letošního dubna navíc ukázal, že obyvatelé této části země vnímají společenské problémy podobně, jako například občané Maďarska. 

Pokud se projedete parníkem po Labi mezi Dolním Saskem a Meklenburskem-Předním Pomořanskem, i zde uvidíte markantní rozdíl. V lázeňském městě Hitzacker ze 16. století, uvidíte na západním břehu ulice polepené plakáty strany Zelených a CDU kancléřky Merkelové. Vejdete-li však do ulic města Dömitz na východním břehu, uvidíte plakáty AfD. Alternativa hlásá přísnější střežení státní hranice a přímou demokracii po švýcarském vzoru. 

V lázeňském městě žije zejména střední třída, kterou zajímají otázky životního prostředí a odmítá jadernou energii. Poloroubené domky na náměstí jsou příbytkem mnoha lokálních zelinářů, pekařů a léčitelů. V roce 2015, kdy začala uprchlická krize, se místní doslova porvali o to, kdo ubytuje uprchlíky. Nebylo jim to však nic platné, většina z nich se následně přestěhovala do větších měst.

Takové scenérie byste však už těžko hledali v Dömitzu, v jednom z největších přístavů na řece mezi Hamburkem a Magdeburgem. Ekonomická transformace po roce 1989 zanechala většinu budov ve vlastnictví lidí, kteří ve městě nežijí a patřičně se tak o ně nestarají. Ve městě funguje jedna hlavní továrna, druhá musela zavřít. Městská populace se navíc vylidňuje, za posledních 30 let dokonce o třetinu. V roce 2015 město přijalo 30 uprchlíků, ti však s koncem roku odešli, protože nemohli najít práci.

Merkelová se sice narodila na Labi - v Hamburku, úkolem pro ni je právě v těchto volbách přesvědčit ty z východy, že ji mohou věřit. Že mohou věřit tomu, že zdárně zvládnou uprchlickou krizi. "Pokud chceme, aby byla zachována vnitřní soudržnost Evropy, pak musíme nalézt řešení migračního problému, který zaručí určitou kulturní homogenitu a zároveň nebude narušovat původní obyvatelstvo," říká k tomu její velký spojenec Haseloff.