Velký průzkum mezi muslimskými imigranty. Jak se cítí v EU?

Anketa se uskutečnila mezi 10.527 lidmi, kteří se sami označili za muslimy, v Rakousku, Belgii, na Kypru, v Dánsku, Finsku, Francii, Německu, Řecku, Itálii, na Maltě, v Nizozemsku, ve Slovinsku, Španělsku, Švédsku a v Británii.

Průzkum ukázal, že 39 procent dotázaných pociťovalo v posledních pěti letech opakovaně diskriminaci kvůli svému etnickému či imigrantskému původu. Při hledání práce zaznamenalo diskriminaci kvůli oblečení 35 procent muslimských žen, ale jen čtyři procenta mužů.

Diskriminaci přímo na základě svého náboženského přesvědčení pociťovalo 17 procent dotázaných. Při hledání bytu, práce či zdravotního ošetření hrála podle průzkumu u poloviny (53 procent) respondentů diskriminační roli jejich barva kůže, fyzický vzhled či pouhé jméno. Po svém před průzkumem posledním podobném zážitku se ale na úřady obrátilo jen 12 procent respondentů.

"Každý incident a zločin z nenávisti poškozuje jejich zapojení do společnosti a snižuje šance při hledání zaměstnání," upozornil šéf FRA Michael O´Flaherty. Hrozí tak podle něj riziko, že se tito lidé a jejich komunity odcizí většinové společnosti s možnými nebezpečnými důsledky.

Skoro polovina (48 procent) respondentů neměla problém s tím, že by si člen rodiny vzal někoho s jiným náboženským vyznáním. Potíže by s tím mělo 17 procent dotázaných. V nedávném průzkumu Eurobarometru mezi unijní populací dalo přitom 30 procent dotázaných najevo, že by jim vadilo, kdyby se jejich syn či dcera zamiloval do někoho s muslimským vyznáním.

Muslimům, kteří se účastnili průzkumu, v naprosté většině (92 procent) nevadí sousedé jiného vyznání. 23 procent by mělo problém mít za souseda homosexuála či bisexuála a 30 procentům by jako soused vadila transexuální osoba.