Kulatý stůl slonů: Volební rituál Německa, kde se sejdou favorité

Debatě se přezdívá „Kulatý stůl slonů“, kvůli napjaté situaci při sčítání hlasů. Je to velmi tíživá chvíle, protože strany už nemůžou nic ovlivnit, jenom čekat. Politici mají příležitost vyjádřit se k prvním vteřinám po sečtení hlasů. Letos nás však čeká obzvláště velké jiskření, protože ke stolu k debatě poprvé usedne i Alternativa pro Německo (AfD).

Mimo jiné se tak dozvíme, jak hodlají strany reagovat na příchod pravice do Sněmu. Jindy relativně klidné německé volby jsou letos plné morálních útoků na AfD. Zelení i Svobodní Demokraté svou nelibost dali jasně najevo a nevypadá to, že by ve své kritice chtěli přestat. Také zde se vytvářejí prvotní jednání ohledně koalicí.

Kulatý stůl slonů byl poprvé představen v šedesátých letech minulého století jako inspirace pro americké prezidentské debaty. Známý je tím, že moderátor je zde jen formálně a málokdy zasahuje do prostoru diskutujících. Až na bývalého kancléře Helmuta Kohla se nestává, že by politici odmítli účast v povolební debatě.

Začátky tradici byly přitom velmi těžké. Na úplně první debatu nedorazil nikdo z pozvaných, moderátor televizním divákům ukázal jen prázdné židle a láhev připraveného vína. V roce 1974 přišli politici zase posilnění kapkou alkoholu a celou dobu padaly jen urážky. V roce 1987 ke stolu usedla zase první ženská politička Jutta Ditfurth, kterou mužští oponenti odsoudili jako příliš agresivní.

V roce 2005 Gerhard Schröder všechny překvapil tím, že i přes prohru prohlásil, že se nevzdá kancléřského úřadu. To se mu nepovedlo, protože je to rok, kdy se Angela Merkelová chopila úřadu a od té doby se ho stabilně drží. Volby v Německu jsou většinou velmi poklidné bez vyřizování si účtů. Povolební debata tak platí za jednu z nejdramatičtějších chvil před vyhlášením výsledků.