Duda představil svůj návrh reformy nejvyššího soudu. Udobří si Brusel?

Podle agentury Reuters v něm stanovuje hranici pro odchod soudců do důchodu na 65 let a vyhrazuje si právo rozhodnout, zda soudci mohou pracovat déle. Dudovy protinávrhy musí schválit parlament. Politici by podle nich měli nad soudy sice stále vyšší kontrolu, ale tu by vykonával jak prezident, tak parlament. Parlament by například musel jmenovat soudce třípětinovou většinou, a nikoli prostou většinou jako ve vládním návrhu, a hlava státu by mohla do procesu vstoupit, pokud by se poslanci nedohodli. PiS má sice nyní většinu, ale ne třípětinovou.

Podle agentury AP Duda svolal na dnešek schůzku s šéfy parlamentních stran, aby zjistil, jakou mají jeho návrhy podporu. Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński se ale už dnes dal slyšet, že jeho nedávné rozhovory s prezidentem o jeho návrzích ukázaly na "dalekosáhlé rozdíly v názorech".

PiS tvrdí, že reforma soudnictví je potřeba, protože soudy jsou pomalé a zamrzlé v komunistické mentalitě. Kritici vládních reformních plánů ale soudí, že s vládou navrhovanými pravidly by se Polsko přiblížilo autoritářskému režimu.

Prezident dříve uvedl, že se rozhodl zákony vetovat, protože by daly přílišnou moc ministrovi spravedlnosti a současně generálnímu prokurátorovi v jedné osobě. Ten je navíc stranou ve sporech, které se odehrávají před nejvyšším soudem. Třetí zákon, který mění fungování obecných soudů v zemi, ale Duda podepsal. Evropská komise pak vůči Varšavě zahájila řízení kvůli porušení unijní legislativy. Polský zákon není podle komise slučitelný s unijním právem, protože zavádí jiný věk pro odchod do důchodu u soudkyň, u nichž je to 60 let, a u soudců, kde je to 65 let. Diskriminuje tedy osoby na základě pohlaví.

První místopředseda komise Frans Timmermans řekl, že k novinkám, které Duda navrhl, se Evropské komise vyjádří, až je zanalyzuje. "Ale kromě těchto dvou návrhů jsou ještě další obavy, které máme," prohlásil místopředseda komise po jednání se zástupci členských zemí.

Komise nakonec na dnešní ministerskou radu nepřišla s návrhem, aby státy formálně a potřebnou čtyřpětinovou většinou rozhodly, že v Polsku hrozí jasné riziko porušování základních hodnot, na kterých EU stojí. To by byl první krok k teoretické možnosti zbavení Polska hlasovacích práv v Radě EU. Takový vývoj je ale nepravděpodobný, hlasovat se totiž o této věci musí jednomyslně a Maďarsko dalo jasně najevo, že podobný postup vůči Varšavě nepodpoří.

Místopředseda komise doufá, že se s odpovědnými polskými ministry bude moci brzy setkat v Bruselu či ve Varšavě. Podle českého státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře podporuje také Praha dialog mezi komisí a Polskem. Přílišný tlak na Varšavu by podle něj mohl být kontraproduktivní. "Cílem není vytvářet tlak jako takový, ale to, aby došlo ke změnám, které jsou uvnitř civilizačního evropského rámce," podotkl Chmelař.