NÁZOR – Vzestup radikální, nacionalistické strany Alternativa pro Německo (AfD), která skončila třetí v nedělních spolkových volbách, vzbuzuje obavy nejen v Německu, ale též v zahraničí, konstatuje politický analytik a komentátor Jacob Heilbrunn. Svůj pohled na situaci u našich západních sousedů prezentoval v komentáři pro server Los Angeles Times.
Trvalá síla, která nikdy nezmizela
Německý magazín Der Spiegel přinesl zlověstný titulek „Jsou tady“ doplněný fotografií lídrů AfD Alexandra Gaulanda a Alice Weidelové a věští soumrak kancléřky Angely Merkelové, byť ta vyhrála volby počtvrté za sebou – ale zřejmě naposledy, uvádí analytik. Připomíná, že AfD se snaží bodovat útoky na islám a imigranty, odmítáním multikulturalismu, vymezováním se proti EU a prosazováním bližších vztah s Ruskem.
Gauland, který zastává názor, že je v pořádku oceňovat výkon německé armády v obou světových válkách, bezprostředně po volbách slíbil, že chce „lovit“ Merkelovou, poukazuje Heilbrunn. Za překvapivé nicméně nepovažuje to, že nepokrytí nacionalisté míří s 94 křesly do německého parlamentu - ať jsou názory Gaulanda, Weilandové a celé AfD nechutné -, ale spíše fakt, že se tak nestalo dříve.
„Je snadné vinit z triumfu radikální pravice Merkelovou a současné události,“ pokračuje komentátor. Konstatuje, že kancléřčina Křesťansko-demokratická unie získala 32% hlasů, což znamená více než pětiprocentní pokles oproti volbám v roce 2013, přičemž emotivní rozhodnutí Merkelové z roku 2015 přijmout téměř milion uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky vzbudilo hluboký hněv.
Problém ostatně připustila i sama Merkelová, když loni prohlásila, že nikdo nechce, aby se situace z roku 2015 opakovala, připomíná Heilbrunn. Dle jeho názoru však svalování viny na kancléřku zachází příliš daleko, protože německý nacionalismus představuje trvalou sílu, která byla desetiletí pouze uměle potlačována, ale nikdy zcela vymýcena.
Německý nacionalismus se poprvé objevil v Prusku na počátku 19. století a byl motorem německé moderní historie, uvádí analytik. Poukazuje, že tehdy se mnoho Němců ztotožnilo s myšlenkou sjednocení země, které by ukončilo roztříštěnost německých států a knížectví, přičemž nacionalismus sloužil coby mocná, idealistická síla při vytváření teutonského národa, který by se vyrovnal sousedům jako Rusko či Francie, ne-li je předčil.
„Takový nacionalismus pomohl v roce 1871 ukout jednotné Německo poté, co kancléř Otto von Bismarck zahájil a vyhrál tři po sobě jdoucí války proti Dánsku, Rakousku-Uhersku a Francii“ vysvětluje komentátor. Doplňuje, že brzy se však přidal antisemitismus a německý nacionalismus se zcela vymkl kontrole.
Z lovců se musí stát kořist
Po vzniku Západního Německa v roce 1949 Bonn hlásal kulturu vymezování se vůči nacistické minulosti a první západoněmecký kancléř, legendární Konrad Adenauer, hodlal zemi zakotvit na Západě, přičemž razil maximálně konzervativní heslo „žádné experimenty“, podotýká Heilbrunn. Připomíná, že nacionalismus byl tabu, stejně jako jakékoliv jiné projevy vlastenectví a mnoho západních Němců dokonce odmítalo přiznávat svou národnost a hlásilo se jednoduše k evropanství.
To ovšem neplatilo ve Východním Německu, kde tamní komunistická strana předstírala, že je reprezentantkou národa, jež se stal obětí nacistů a posléze i Západu, a proto zde nebyl prostor pro přiznání viny za holokaust či pokusy plně čelit vlastní nacistické minulosti, vysvětluje komentátor. Deklaruje, že po sjednocení Německa bylo téměř nevyhnutelné, aby se nacionalismus v nějaké formě opět vynořil, jelikož bez studenoválečných omezení, kdy USA představovaly jediného ochránce Západního Německa, se obnovená země mohla vrátit ke svým starým tradicím.
„Nyní tento trend urychluje ničivá práce, kterou odvádí americký prezident Trump ohledně transatlantických vztahů, které byly integrální součástí hluboce obezřetné západoněmecké identity v poválečné éře,“ míní analytik. Za nepříliš překvapivé považuje to, že AfD zaznamenala největší úspěchy na východě, kde ji podpořilo 21,5% voličů, zatímco na západě jen 11%. Krajně pravicoví agitátoři AfD jako Bjoern Hoecke právě na východě brojili proti islámu, Afričanům a americkému vlivu, připomíná Heilbrunn.
„Naše kdysi respektovaná armáda se změnila v zdegenerovanou a multikulturalizovanou odpovědnou sílu ve službách USA,“ cituje analytik slova Hoeckeho naznačující, že Spojené státy po roce 1945 zdevastovaly Němce a naučily je pasivní poslušnosti. Sám si není jistý, zda AfD bude schopná podobné nesmysly prodat široké německé veřejnosti, jelikož již nyní čelí frakčnímu štěpení. Poukazuje, že odcházejí umírněné postavy strany jako spolupředsedkyně Frauke Petryová, která nesouhlasí se stoupenci tvrdé linie a odmítá nacistickou rétoriku i podněcování nenávisti, byť sama uprchlíky nazvala „hromadou hnoje“.
Německé volby tak podle komentátora vznášejí dvě otázky: Zaprvé, dokáže pokračující obliba Merkelové – nebo alespoň bezpečnost a zkušenost, které reprezentuje – neutralizovat nacionalisty? Zadruhé, začne se mnohem asertivnější Německo uchylovat k dobrodružným politickým experimentům? Merkelová každopádně čelí největší výzvě za 12 let u moci a musí z lovců učinit kořist, deklaruje Heilbrunn.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Německo , Alternativa pro Německo (AfD) , Angela Merkelová , Frauke Petryová (AfD)
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 1 hodinou
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 1 hodinou
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 1 hodinou
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 3 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 8 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák