Na novou vládu si Rakousko ještě počká. Povolební matematika nabízí více možností

Vídeň - Předseda rakouských lidovců Sebastian Kurz (31) bude sestavením nové vlády zřejmě pověřen nejdříve v pátek. Nový parlament se sejde poprvé 9. listopadu. Jaká nakonec vznikne koalice, je stále ve hvězdách.

V předčasných parlamentních volbách v neděli zvítězila Rakouská lidová strana (ÖVP) dosavadního ministra zahraničí Kurze, která podle předběžných výsledků získala 31,4 procenta hlasů. Druhá skončila Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a třetí sociální demokracie (SPÖ) kancléře Christiana Kerna. Po započtení korespondenčních hlasů se ale podle odhadů agentur SORA a ARGE může pořadí FPÖ a SPÖ otočit.

Prezident Van der Bellen už oznámil, že pokud se tyto výsledky potvrdí, pověří předsedu lidovců Kurze sestavením vlády. Tu by mohla tvořit podle analytiků koalice lidovců a Svobodných. Podle předsedy FPÖ Heinze Christiana Stracheho je ale stále možné, že bude v Rakousku dál vládnout velká koalice jako doposud.

Podle agentury APA by měl dosavadní kancléř Kern a jeho vláda v úterý ráno oficiálně podat demisi. Tu ale prezident podle zvyklostí odmítne a požádá dosavadní vládu, aby zůstala v úřadu, dokud nebude sestavena vláda nová.

Na tu si ale Rakousko bude muset ještě pár týdnů počkat, domnívá se agentura APA. Podle ní trvalo sestavování vlád v Rakousku v období druhé republiky (od roku 1945) v průměru 60 dní. Od devadesátých let minulého století to ale zabralo většinou více než dva měsíce.

Důležitým faktorem při jednáních o koalicích je nejen velikost programových průniků, ale také vzájemné sympatie či antipatie mezi jednotlivými představiteli stran nebo domluva na rozdělení ministerstev.

"Chceme najít partnera, s nímž prosadíme změny," řekl v neděli Kurz. Zmínil také možnost utvoření menšinové vlády. "Samozřejmě, že bych chtěl vytvořit stabilní vládu. Pokud to nebude možné, jsou tu i další možnosti," naznačil v televizi ORF. Chystá se prý hovořit se všemi parlamentními stranami.

Koalice lidovců a Svobodných by měla v 183členném parlamentu podle všeho dohromady 113 mandátů, velká koalice ÖVP-SPÖ by dokonce disponovala 114 poslanci. Většinu 103 křesel v Národní radě by však spolu dali dohromady také sociální demokraté se Svobodnými.

V ÖVP ale neúnavně varují před vládou SPÖ-FPÖ a Svobodní zase malují černo-červeného čerta na zeď, neboli obnovení mezi Rakušany velmi neoblíbené velké koalice. Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache v neděli v televizi ATV zpochybnil, zda lze Kernovi věřit slova o odchodu do opozice. Ovšem Kern odmítl podobné spekulace a poukázal na programové průniky mezi ÖVP a FPÖ.

Mezi oběma pravicovými stranami jsou programové shody či podobnosti skutečně značné. "Pro černo-modrou (ÖVP-FPÖ) koalici hovoří společný program, pro červeno-modrou (SPÖ-FPÖ) chemie mezi oběma stranickými šéfy - ale k tomu by SPÖ musela překročit svůj stín," napsal dnes liberální deník Der Standard.

ÖVP i FPÖ chtějí snižovat daňovou zátěž, učinit rakouský sociální systém méně atraktivní pro přistěhovalce nebo rozvíjet prvky přímé demokracie. V zahraniční politice jsou Kurz i Strache pro užší spolupráci se zeměmi visegrádské čtyřky, skepticky se dívají například na snahy o těsnější integraci eurozóny.

Z lidové strany ale i po nedělních volbách zaznívají obavy, že sociální demokraté se na vládě dohodnou se Svobodnými. "SPÖ podnikne vše pro to, aby Kurze zastavila," domnívá se bývalý lidovecký vicekancléř a ministr financí Michael Spindelegger. Případné vytvoření vlády bez lidovců by podle něj byl "podvod na voličích".

Koalice SPÖ-FPÖ už existuje na zemské úrovni v Burgenlandsku. A dalším krokem k prolomení tabu byl takzvaný "hodnotový kompas", který si sociální demokraté schválili v červnu. Taková koalice je ale ještě stále vzdálená "světelné roky", poznamenal nedávno kancléř Kern. Vzhledem ke svému slibu o odchodu do opozice by navíc musel tento slib buď porušit, nebo odstoupit.

Rakouský politolog Markus Wagner ČTK řekl, že pro vznik koalice SPÖ-FPÖ by byla příznivá situace, kdy by SPÖ skončila druhá a FPÖ až třetí, což se pravděpodobně stalo. V takovém případě by si SPÖ mohla ponechat kancléře. Podle Wagnera je totiž nepravděpodobné, že by SPÖ ze třetí pozice podpořila vládu v čele s kancléřem Strachem. Za podporovatele červeno-modré koalice na spolkové úrovni je uvnitř SPÖ považován burgenlandský hejtman Hans Niessl a ministr obrany Hans Peter Doskozil.

Související

Více souvisejících

volby v Rakousku Rakousko ÖVP (Rakouská lidová strana) SPÖ (rakouská sociální demokracie) Svobodná strana Rakouska (FPÖ) Sebastian Kurz Christian Kern Heinz-Christian Strache

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 12 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy