Evropa se neubrání sama. Němci musí budovat armádu, požadují odborníci

Berlín - Německo by si už nemělo připomínat hrůzy druhé světové války a konečně by se mělo pořádně zapojit do obrany Evropy, tvrdí vojenští odborníci. Podle nich se ekonomicky nejsilnější stát Evropské unie stále utápí v dědictví minulosti a svým jednáním tak ohrožuje okolí, které nedokáže efektivně manévrovat spojeneckými armádami, když jim Němci neustále stojí v cestě.

S roztahujícím Ruskem na východě, teroristickým Islámským státem na Blízkém východě, který však zdařile zasévá strach a masakry v evropských ulicích, Spojenými státy, které už nechtějí nést tíhu za celé NATO a Velkou Británií, která odchází z Evropy, je potřeba, aby se Německo konečně sebralo a uznalo, že potřebuji i pro bezpečí Evropské unie silnější armádu.

Největší překážkou přitom nejsou finanční výdaje či nedostatek personálů, v případě Německa je to zejména psychická a politická zábrana. Německo může mít okamžitě větší armádu, jenže mnozí občané si to nepřejí. Tři generace po nacistickém teroru si lidé vybudovali silné ekonomické i diplomatické zázemí, myšlenka velké armády je přitom pro ně stále stejně silné tabu, jako byl vzestup pravice během volbách.

Politická elita si to přitom dobře uvědomuje. Angela Merkelová dostala jasný vzkaz od Donalda Trumpa, že Spojené státy už nadále nechtějí vést NATO a Evropa by měla přispívat více. Kancléřka přitom proti není a na obranu by výdaje zvýšila, za což ji silně před volbami kritizoval její oponent Martin Schulz.

Stav německé armády je přitom nyní ve strašném stavu. Velký počet nepoužívané techniky včetně letounů a helikoptér se už do vzduchu kvůli stáří nejspíš nikdy nevznesou, námořnictvo nebylo už léta modernizováno a z přístavů pravděpodobně nezvládnout ani vyplout. Chybí lidé, zejména odborníci a inženýři. Čtvrtstoletí nečinnosti si tak vyžádala svou daň.

NATO s jadernými USA v čele jsou zatím nejsilnější obranou proti Putinovskému Rusku, jenže na jihu je EU špatně chráněná. Většina bojů s džihádisty v Africe jsou zatím v režii Francie, ale je jasné, že země nedokáže bez pomoci převrátit válku ve svůj prospěch, Itálie má zase zatím plné ruce práce s připlouvajícími uprchlíky z Libye.

Evropská největší ekonomika je tak zároveň i slabinou EU, pokud jde o vojenská tažení. Během studené války bylo v zemi přes 500 tisíc vojáků, nyní jich mají jen 117 tisíc. Strádají především z pohledu vybavenosti, přístroje i zbraně, které mají k dispozici, jsou velice zastaralé. Podle odborníků by modernizace armády podle dnešních poměrů zabrala 15 let a vyšplhala se na částku 130 miliard eur.

Server Politico dodává, že Němci nemůžou snít o integrovanější EU, pokud do toho nezahrnou i vojenské mise. Vůdci Unie by se přitom měli snažit domluvit během Brexitu i další spolupráci Britů, protože Spojené království nejenže utrácí nejvíc peněz ze všech evropských zemí na svoji obranu, pořád taky platí za nejlépe vybavenou armádu v současné eurozóně.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Armáda EU (Evropská unie) NATO

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 12 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy