Evropa se neubrání sama. Němci musí budovat armádu, požadují odborníci

Berlín - Německo by si už nemělo připomínat hrůzy druhé světové války a konečně by se mělo pořádně zapojit do obrany Evropy, tvrdí vojenští odborníci. Podle nich se ekonomicky nejsilnější stát Evropské unie stále utápí v dědictví minulosti a svým jednáním tak ohrožuje okolí, které nedokáže efektivně manévrovat spojeneckými armádami, když jim Němci neustále stojí v cestě.

S roztahujícím Ruskem na východě, teroristickým Islámským státem na Blízkém východě, který však zdařile zasévá strach a masakry v evropských ulicích, Spojenými státy, které už nechtějí nést tíhu za celé NATO a Velkou Británií, která odchází z Evropy, je potřeba, aby se Německo konečně sebralo a uznalo, že potřebuji i pro bezpečí Evropské unie silnější armádu.

Největší překážkou přitom nejsou finanční výdaje či nedostatek personálů, v případě Německa je to zejména psychická a politická zábrana. Německo může mít okamžitě větší armádu, jenže mnozí občané si to nepřejí. Tři generace po nacistickém teroru si lidé vybudovali silné ekonomické i diplomatické zázemí, myšlenka velké armády je přitom pro ně stále stejně silné tabu, jako byl vzestup pravice během volbách.

Politická elita si to přitom dobře uvědomuje. Angela Merkelová dostala jasný vzkaz od Donalda Trumpa, že Spojené státy už nadále nechtějí vést NATO a Evropa by měla přispívat více. Kancléřka přitom proti není a na obranu by výdaje zvýšila, za což ji silně před volbami kritizoval její oponent Martin Schulz.

Stav německé armády je přitom nyní ve strašném stavu. Velký počet nepoužívané techniky včetně letounů a helikoptér se už do vzduchu kvůli stáří nejspíš nikdy nevznesou, námořnictvo nebylo už léta modernizováno a z přístavů pravděpodobně nezvládnout ani vyplout. Chybí lidé, zejména odborníci a inženýři. Čtvrtstoletí nečinnosti si tak vyžádala svou daň.

NATO s jadernými USA v čele jsou zatím nejsilnější obranou proti Putinovskému Rusku, jenže na jihu je EU špatně chráněná. Většina bojů s džihádisty v Africe jsou zatím v režii Francie, ale je jasné, že země nedokáže bez pomoci převrátit válku ve svůj prospěch, Itálie má zase zatím plné ruce práce s připlouvajícími uprchlíky z Libye.

Evropská největší ekonomika je tak zároveň i slabinou EU, pokud jde o vojenská tažení. Během studené války bylo v zemi přes 500 tisíc vojáků, nyní jich mají jen 117 tisíc. Strádají především z pohledu vybavenosti, přístroje i zbraně, které mají k dispozici, jsou velice zastaralé. Podle odborníků by modernizace armády podle dnešních poměrů zabrala 15 let a vyšplhala se na částku 130 miliard eur.

Server Politico dodává, že Němci nemůžou snít o integrovanější EU, pokud do toho nezahrnou i vojenské mise. Vůdci Unie by se přitom měli snažit domluvit během Brexitu i další spolupráci Britů, protože Spojené království nejenže utrácí nejvíc peněz ze všech evropských zemí na svoji obranu, pořád taky platí za nejlépe vybavenou armádu v současné eurozóně.

Související

Více souvisejících

Německo Armáda EU (Evropská unie) NATO

Aktuálně se děje

před 29 minutami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

Útočník z Berlína nebyl neznámou. Kontaktoval teroristy, měl jít za mříže

Mladík podezřelý ze sobotního teroristického útoku v Berlíně, jehož policisté v neděli zastřelili, nebyl pro německé bezpečnostní složky neznámou osobou. V Německu se již dříve dopustil zločinů, loni vycestoval ze země a kontaktoval teroristy z Islámského státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy