Žene se svět dobrovolně do záhrobí? Nová technologie může zabít miliony lidí

Lidská síla je v porovnání s tou strojovou doopravdy slabší, technologie už za nás dnes dělají lepší výpočty, zvládnou práci rychleji a přitom důkladněji. A nepotřebují čas na odpočinek. Není tak divu, že spousta vizionářů si představuje svět, kde stroje vykonají lidskou práci a nám tak nejspíš nezbude nic jiného, než relaxovat a bavit se.

Jak ušetřit lidem nejvíce času a práce, to je nejspíš otázka, kterou si položili i vývojáři aut. Do doby, kdy budou auta jezdit bez lidské kontroly, máme ještě trochu daleko, ale to nic nemění na tom, že dnešní auta se ve velkém spoléhají právě na automatizaci.

Využíváte třeba automatické převodovky? Spoléháte se během couvání a parkování na výstražné senzory? Tohle všechno patří do automatizace a vás nejspíš ani nenapadlo, jak se dají tyto maličkosti zneužít k páchání masových vražd, kdy útočník jednoduše sedí u počítače a špinavou práci za něj odvedou nic netušící cestující.

Moderní auta jsou "otevřenými dveřmi" pro hackery, kteří během pár vteřin dokáží změnit silnice v pohřebiště. Pokud bude trend pokračovat a automobiloví výrobci na hrozby nezareagují včas, už za pět let by úmrtím nic nezabránilo, varuje Justin Cappos, počítačový expert z Univerzity v New Yorku.

Podle Cappose jsou nyní v ohrožení veškerá auta, která byla vyrobená po roce 2005, některé systémy však byly implantovány již v roce 2000. Už nyní dokáží hackeři ovládat vaše auto na dálku, aniž by museli například fyzicky "poupravit" brzdy. Ve skutečnosti už můžou hackeři stát za některými nehodami, protože vyšetřovatelé se většinou spokojí s vysvětlením, že ve stroji něco selhalo, aniž by chtěli vědět příčinu.

Justin Cappos tvrdí, že na nové technologii není nic špatného, musí se tomu ovšem přizpůsobit bezpečnost. Jenže v automobilovém průmyslu to funguje tak, že už několikrát se zkouší a přidávají nové systémy, aniž by se někdo zajímal o to, jak auta ochránit před ovládnutím zvenčí.

"Pokud se dostaneme do války, velmi bych se obával toho, že hackeři napadnou civilní auta. Ta nejsou nijak chráněná a představují tak snadný cíl. Útok mezi civilisty pak může snadno ochromit zemi," varuje Cappos. Odborník taky tvrdí, že jen několik států na světě vlastní jaderné zbraně, ale prakticky každý stát můžeme v krátké době vyvinout takovou hackerskou skupinu, která napadne běžná auta na silnicích.

"Kdykoliv může někdo poškodit na dálku vaše brzdy, senzory, řazení, nebo vás jednoduše zavřít v autě. Možností je spousta," tvrdí Justin Cappos. Souhlasí s ním i spousta dalších odborníků. "Už jsme byli svědky toho, že auta jsou využívána jako vraždící stroj během teroristických útoků. Čím víc budou vozidla automatizovaná, tím víc dáváme šanci teroristům," řekl odborník na kybernetickou bezpečnost Carsten Maple.

Maple se domnívá, že zasáhnout musí hlavně stát. Jenže politici zatím nevidí problém a bez důkazů i nadále nechávají výrobcům volnou ruku s minimální regulací. Jenom ve Velké Británii je více než 9 milionů vozů, které jsou nějakým způsobem připojeni k wifi síti.

Ať už se to týká zabudované GPS, multimediálních zařízení či systémy ovládající motor a řízení. V podstatě technologie funguje na principu, že si jednotlivé části auta mezi sebou nebo s někým jiným vyměňují a předávají informace, proces je však zcela nechráněný a snadno napadnutelný. "Komponenty v automobilech nejsou schopné vyhodnotit, odkud pocházejí příkazy a zda jsou autentické, " tvrdí Carsten Maple.

Výrobci aut sice tvrdí, že se snaží držet krok s dobou a s každou novou technologií se snaží i o větší bezpečnost, nicméně veřejné mínění jim příliš nevěří. Až 60 procent řidičů se domnívá, že jejich auta by se kybernetického útoku neubránilo samo, dvě třetiny korespondentů pak uvedlo, že se výrobce musí postarat o to, aby hackerům útok co nejvíc znemožnil.