Jak žije otec brexitu? Farage je na dně, nemá peníze a bojí se o život

Londýn - Politik, hlasitý kritik Evropské unie, jeden ze zakladatelů myšlenky Brexitu a bývalý předseda Strany nezávislosti Spojeného království už není vidět v politice. Že by se však jeho život vydal klidnější cestou, to se říci nedá. "Je mi 53, jsem odtržený a švorc," říká bývalý poslanec britského parlamentu. Deník Daily Mail přinesl informace o tom, jak se žije muži, který výstupem Spojeného království z EU dosáhl svého.

Není to tak dávno, co se britská skupina "Tory remainers", do níž spadají zastánci setrvání Británie v Evropské unii, pokusila zvrátit výsledek britského referenda o výstupu z EU. Právě pro ně měl Nigel Farage slova vzteku, podle něj bylo tímto zrazeno 17.5 milionů lidí, kteří hlasovali pro "brexit". 

"Krvelační lidi. Nemůžu ani vyslovit, jak pohrdám těmi kariéristy v politice. Setkali jste se někdy s těmi lidmi na recepci u skleničky? Jsou ohavní, vážně," říká Farage a vysvětluje, že sám do politiky vstupovat zpočátku nechtěl.

"Nikdy jsem netoužil po kariéře v politice. A pořád netoužím. Jediný důvod, proč jsem tam vstoupil a dlouhou dobu působil, byl, že jsem to cítil jako svoji povinnost.," uvedl muž, který až do svého zvolení do britského parlamentu normálně pracoval.

Od doby, kdy usedl v parlamentu, usiloval o jediné - o vystoupení z EU. "Pomáhal mi k tomu gin a adrenalin," vzpomíná. Sám byl kvůli svým postojů vládou označován za rasistu nebo klauna. Dnes je jedním z nejúspěšnějších politiků své doby, pro to však musel obětovat mnohé.

"Nemám jednoduchý život, je tu hodně agresivity, se kterou se musím vyrovnat. Nemůžu například sám vyjít do ulic Londýna. Úroveň agrese a mrzutosti vůči mé osobě je veliká a konstantní. Nikdy nebudu žít v Londýně normální život," tvrdí.

Reportérovi Daily Mailu následně říká, že by mohl odjet do Spojených států, ale na to je "příliš hrdý Angličan". Farage mluví také o tom, jak se změnily jeho pocity po odchodu z velké politiky. "Jsem v pohodě," tvrdí, i když to podle reportéra tak nevypadá.

Podle něj vypadá na člověka, který si neví rady, co si má počít. "Sebelítost je jednou z věcí, která ochmelku jako jsem já, potká. Takové to sentimentální: 'Co jsem to provedl se svým životem?' Takové myšlenky mě po probuzení napadají. Ale dnes už tolik nepiji, alespoň ne tolik, jako dříve," říká Farage.

Bývalý europoslanec také přiznává, že se občas přistihne při filozofování. "Čím více stárnete, tím více se měníte. To je fakt. Když se ohlédnu zpátky, podívám se na všechno, čím jsem si prošel, tak si pomyslím: 'Udělal bych to samé, kdybych měl možnost se vrátit?'. Samozřejmě, že ano," tvrdí, nicméně nepopírá to, že ne zrovna všechna rozhodnutí byla ideální.

"Znamená to snad, že jsem na své cestě neudělal pár chyb? To víte, že jsem je udělal. Moje rodina a moje děti by si zasloužili, aby si mě užili víc. Dnes je kvůli tomu ze mě třiapadesátiletý muž, který je odříznutý od ženy a je švorc," lituje.

Vysvětluje to jednak komplikovanými vztahy se svojí rodinou a jednak tím, že do politiky prý dával víc peněz, než následně dostal zpátky. "Z politiky nejde získat žádné peníze. Alespoň pokud děláte politiku, jako jsem ji dělal já. Bylo to dvacet let většího utrácení než vydělávání. Měl jsem opravdu velké výdaje," tvrdí.

Farage přiznává, že politika a rodina moc k sobě dohromady nejdou. "Když jste žil prakticky jen s kufrem, rok co rok poháněný ginem, stávalo se hodně věcí. Bylo to nedílnou součástí toho, že jsem nežil ustálený život. Byl abnormální v každém slova smyslu. Žil jsem odděleně, bez rodiny," říká.

"Loni v létě jsem si ale řekl, že to stačilo, nebudu už žít tenhle nesmyslný život. Byl to rok, kdy jsem si musel upravit priority. Dnes už se normálně vídám se svými dětmi, i když ne tolik, jak bych si přál. Ale jsou už dospělé, šly vlastní cestou a já jim to nemůžu zazlívat," vzpomíná bývalý předseda Svobodné strany.

Tu založil v roce 1993 jako jeden z několika členů. Jak tehdy vůbec reagovali lidé na založení politické strany? "To byly samé otázky: Proč to dělám? K čemu mi to je? Proč si ničím podnikání? Podle nich to nedávalo smysl a bylo to šílené," vzpomíná s úsměvem.

"Já jsem odpověděl: 'Nemyslím si, že by to někdo jiný udělal za mě. A já to musím udělat. Možná to nezní logicky, ale já si nejenže myslím, že mám v tomto pravdu. Já to vím.' A to jsem si myslel celých 25 let - že dělám správnou věc," říká Farage.

Jak to vidí dnes? "Docela si užívám každou jednu chvíli, kdy nejsem v centru pozornosti, protože jsem tam byl docela dlouho," myslí si Farage a dodává, že politika "přestala být jeho koníčkem".

"Pochybuji, že kdokoli z politiků pracoval v posledních deseti letech tak tvrdě jako já. Nedělal jsem jen rozhovory a proslovy. Zvedal jsem rozpočty, já jsem dělal všechno. Bylo to sakra těžké," dodává Farage.

Na otázku, jestli tato prohlášení nesouvisejí s egem, odpovídá okamžitě: "Ego má rozhodně každý a ten, kdo tvrdí, že to tak není, říká blbost. Já jsem ale třeba nikdy nedal na nějaké žebříčky popularity, ani jsem nepsal, že jsem předseda strany, na své vizitky. Chci, aby si mě lidé pamatovali pro to, co jsem udělal, to je něco mnohem důležitějšího."

Nigel Farage je rozhodně politikem, který změnil historii své země. Když se dozvěděl o výsledku referenda o vystoupení z EU, byl zrovna ve svém domě ve Westminsteru se svými syny. Ve chvíli, kdy se od nich dozvěděl výsledek, nemohl uvěřit.

"Byl jsem docela v šoku. Byl to neskutečný den. Měl jsem z toho husí kůži. Šli jsme s kluky na snídani, a když jsme se vrátili, David Cameron zrovna podával demisi," vzpomíná. Jak se dívá na výsledek referenda s odstupem?

"Myslím si, že i přes to, že se různé strany chtějí zasadit o to, abychom z Unie nevystoupili, je třeba být optimistický. Ať už si o tom myslíme cokoli," říká s nadějí a dodává, že britský příklad by měl ovlivnit celý svět.

"Rok 2016 není jen výkyvem. Je to skutečná změna ve způsobu, jak budou lidé věřit tomu, co ukazují v televizi, prostřednictvím které jsou jim některé věci označovány jako 'lepší'. Systém se sice brání, jak jen může. Hlas obyčejného lidu se jím však neřídí," dodává na konec Farage.

Související

Vlajka Velké Británie

KOMENTÁŘ: Přinese vítězství Strany pro brexit rozpad britského politického systému?

Britský politický systém, známý jako většinový, tradiční dvou-stranický nebo také jako Westminsterský systém typu „vítěz bere vše“, by se v důsledku výsledků víkendových voleb do Evropského parlamentu mohl rozpadnout. Politický systém Spojeného království byl až doposud typický tím, že jej formovaly dvě hlavní politické strany. Hlavní strana – vládnoucí, měla tradičně většinu v parlamentu, a její rivalitní strana jí stála v opozici. V posledních letech však ve Velké Británii sledujeme přerod tohoto tradičního dvou-stranického systému. Nejistota okolo odchodu země z Evropské unie a výsledky evropských voleb, které s jasnou převahou vyhrála nově vytvořená Strana pro brexit Nigela Farage, činí tento přerod navíc mnohem snadnějším. Mohlo by se tak stát, že se tradiční britský politický systém úplně rozpadne.

Více souvisejících

UKIP (britská euroskeptická strana) Brexit referendum o brexitu (23.6.2016) Velká Británie EU (Evropská unie) Nigel Farage

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy