Spor o záliv se nehnul ani o píď. Mezi Chorvatskem a Slovinskem je cítit napětí

Mezinárodní arbitrážní soud koncem června přiznal Slovinsku značnou část Piranského zálivu a koridor, jenž Slovincům poskytuje přístup na otevřené moře.

"Pro Chorvatsko je otázka (společné) hranice na stole a přejeme si ji řešit," zdůraznil Plenković. Podle něj se na východisku musejí dohodnout obě země samy bez ohledu na arbitrážní verdikt, i když, jak přiznal, "z velké části" bere ohled na stanovisko Chorvatska. Tvrdil přitom, že "existuje vysoký stupeň shody ohledně toho, jak by hranice měla vypadat". Opět také nabádal Slovince, "aby se vyhnuli jednostranným krokům".

"Rozumím stanovisku, které vyložil Plenković, ale s tím stanoviskem nesouhlasím," řekl na druhé straně podle webu deníku Večernji list Cerar. A hned potvrdil pevný postoj Lublaně, která trvá na tom, že zmíněné arbitrážní rozhodnutí je závazné pro oba státy.

Vyjádřil lítost nad tím, že Záhřeb svůj názor nezměnil a nadále verdikt arbitráže neuznává. Slíbil, že Slovinsko vyvolávat žádné incidenty kvůli tomu nebude.

O spornou vodní plochu v Jaderském moři se obě země přou už od získání nezávislosti v roce 1991. V roce 2008 kvůli tomu Lublaň několik měsíců blokovala rozhovory o přijetí Chorvatska do Evropské unie. Na arbitráži se obě země nakonec dohodly v listopadu 2009. Záhřeb arbitráž ale v roce 2015 odmítl poté, co chorvatská média zveřejnila přepis rozhovoru, při němž se prý slovinský zástupce v arbitrážním soudu Jernej Sekolec domlouval s pověřenkyní slovinského ministerstva zahraničí o taktice dalšího postupu a o působení na ostatní arbitry. Záhřeb proto verdikt neuznal a ignoruje ho.