Vyjednávači se shodli na velké části dohody o brexitu

Brusel - Vyjednávací týmy EU a Británie se v intenzivních jednáních během minulých dní a nocí shodly na velké části dohody o vystoupení Británie z EU. Některé oblasti, například otázka režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, ale zatím dojednány nebyly.

Novinářům to na dnešní společné tiskové konferenci s britským vyjednávačem Davidem Davisem řekl šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier.

Finální shodu se podle nich podařilo nalézt ohledně textu těch částí dohody, které se týkají finančního vyrovnání britských závazků, práv občanů EU v Británii po brexitu, několika dalších bodů, ale především také podoby časově omezeného přechodného období, o které Londýn požádal.

Britská strana zde ustoupila a ustanovení týkající se zachování práv se nakonec budou vztahovat i na ty občany EU, kteří do Británie dorazí za přechodného období.

Podle Davise bude přechodné období trvat do konce roku 2020. "Zavázali jsme se v tomto období spolupracovat v dobré víře a dál uznávat princip upřímné a loajální kooperace," poznamenal Barnier. V přechodném období bude Británie součástí celní unie i jednotného trhu, nebude však už zastoupena v orgánech EU. Podle Davise tak dává nyní dosažená domluva jistotu firmám o tom, co přijde po britském odchodu z EU na konci března 2019, neboť budou dál platit všechna nynější evropská pravidla i mezinárodní dohody. Případné spory mezi Londýnem a Bruselem bude řešit nově ustavený výbor. "Náš hlas bude v přechodném období slyšet a naše zájmy chráněny," řekl Davis.

V přechodném období už ale bude moci Londýn začít vyjednávat své vlastní nové dohody s třetími zeměmi. Dokončována budou také nyní zahajovaná jednání o tom, jak budou následně vypadat britské vztahy s unií.

Summit EU by měl v pátek Barnierovi určit, co od těchto rozhovorů chce ostatních 27 zemí evropského bloku. Už za přechodného období by podle Barnierova názoru mělo být možné domluvit "ambiciózní partnerství v zahraniční a bezpečnostní politice".

"Nejsme na konci cesty. Musíme se ještě posunout v některých zásadních bodech," upozornil dnes Barnier. V první řadě je to podle něj trvající neshoda ohledně přímých účinků dohody o vystoupení, kromě už domluvené části o právech občanů, ale také o roli unijního soudu.

Za druhé je to otázka hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem, kde obě strany už v prosinci deklarovaly záměr vyhnout se vzniku standardního hraničního režimu. Britové nyní zásadně ustoupili a uznali nutnost existence "pojistky" v textu dohody, která by - pokud nebude nalezeno jiné řešení v dohodnutém rámci - věc řešila.

Původní text navržený evropskou stranou pro takovou situaci navrhoval faktické udržení Severního Irska v celní unii a na jednotném trhu EU. "Jsme připraveni zabývat se všemi možnostmi, které nám konstruktivním způsobem umožní dobrat se našeho cíle," poznamenal Barnier. Podle Davise je cílem tak úzké partnerství, že nějaká speciální opatření ohledně Severního Irska potřeba nebudou.

S výsledkem nynějších jednání Barnier v úterý seznámí ministry 27 zemí unie na jednání Rady pro všeobecné záležitosti (GAC), ve středu bude o věci jednat Evropská komise a v pátek 27 premiérů a prezidentů na summitu.

Související

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie David Davis (ministr pro brexit) Michel Barnier Severní Irsko

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 21 minutami

před 54 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy