Vyjednávači se shodli na velké části dohody o brexitu

Brusel - Vyjednávací týmy EU a Británie se v intenzivních jednáních během minulých dní a nocí shodly na velké části dohody o vystoupení Británie z EU. Některé oblasti, například otázka režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, ale zatím dojednány nebyly.

Novinářům to na dnešní společné tiskové konferenci s britským vyjednávačem Davidem Davisem řekl šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier.

Finální shodu se podle nich podařilo nalézt ohledně textu těch částí dohody, které se týkají finančního vyrovnání britských závazků, práv občanů EU v Británii po brexitu, několika dalších bodů, ale především také podoby časově omezeného přechodného období, o které Londýn požádal.

Britská strana zde ustoupila a ustanovení týkající se zachování práv se nakonec budou vztahovat i na ty občany EU, kteří do Británie dorazí za přechodného období.

Podle Davise bude přechodné období trvat do konce roku 2020. "Zavázali jsme se v tomto období spolupracovat v dobré víře a dál uznávat princip upřímné a loajální kooperace," poznamenal Barnier. V přechodném období bude Británie součástí celní unie i jednotného trhu, nebude však už zastoupena v orgánech EU. Podle Davise tak dává nyní dosažená domluva jistotu firmám o tom, co přijde po britském odchodu z EU na konci března 2019, neboť budou dál platit všechna nynější evropská pravidla i mezinárodní dohody. Případné spory mezi Londýnem a Bruselem bude řešit nově ustavený výbor. "Náš hlas bude v přechodném období slyšet a naše zájmy chráněny," řekl Davis.

V přechodném období už ale bude moci Londýn začít vyjednávat své vlastní nové dohody s třetími zeměmi. Dokončována budou také nyní zahajovaná jednání o tom, jak budou následně vypadat britské vztahy s unií.

Summit EU by měl v pátek Barnierovi určit, co od těchto rozhovorů chce ostatních 27 zemí evropského bloku. Už za přechodného období by podle Barnierova názoru mělo být možné domluvit "ambiciózní partnerství v zahraniční a bezpečnostní politice".

"Nejsme na konci cesty. Musíme se ještě posunout v některých zásadních bodech," upozornil dnes Barnier. V první řadě je to podle něj trvající neshoda ohledně přímých účinků dohody o vystoupení, kromě už domluvené části o právech občanů, ale také o roli unijního soudu.

Za druhé je to otázka hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem, kde obě strany už v prosinci deklarovaly záměr vyhnout se vzniku standardního hraničního režimu. Britové nyní zásadně ustoupili a uznali nutnost existence "pojistky" v textu dohody, která by - pokud nebude nalezeno jiné řešení v dohodnutém rámci - věc řešila.

Původní text navržený evropskou stranou pro takovou situaci navrhoval faktické udržení Severního Irska v celní unii a na jednotném trhu EU. "Jsme připraveni zabývat se všemi možnostmi, které nám konstruktivním způsobem umožní dobrat se našeho cíle," poznamenal Barnier. Podle Davise je cílem tak úzké partnerství, že nějaká speciální opatření ohledně Severního Irska potřeba nebudou.

S výsledkem nynějších jednání Barnier v úterý seznámí ministry 27 zemí unie na jednání Rady pro všeobecné záležitosti (GAC), ve středu bude o věci jednat Evropská komise a v pátek 27 premiérů a prezidentů na summitu.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie David Davis (ministr pro brexit) Michel Barnier Severní Irsko

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy