Brusel - Vyjednávací týmy EU a Británie se v intenzivních jednáních během minulých dní a nocí shodly na velké části dohody o vystoupení Británie z EU. Některé oblasti, například otázka režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, ale zatím dojednány nebyly.
Novinářům to na dnešní společné tiskové konferenci s britským vyjednávačem Davidem Davisem řekl šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier.
Finální shodu se podle nich podařilo nalézt ohledně textu těch částí dohody, které se týkají finančního vyrovnání britských závazků, práv občanů EU v Británii po brexitu, několika dalších bodů, ale především také podoby časově omezeného přechodného období, o které Londýn požádal.
Britská strana zde ustoupila a ustanovení týkající se zachování práv se nakonec budou vztahovat i na ty občany EU, kteří do Británie dorazí za přechodného období.
Podle Davise bude přechodné období trvat do konce roku 2020. "Zavázali jsme se v tomto období spolupracovat v dobré víře a dál uznávat princip upřímné a loajální kooperace," poznamenal Barnier. V přechodném období bude Británie součástí celní unie i jednotného trhu, nebude však už zastoupena v orgánech EU. Podle Davise tak dává nyní dosažená domluva jistotu firmám o tom, co přijde po britském odchodu z EU na konci března 2019, neboť budou dál platit všechna nynější evropská pravidla i mezinárodní dohody. Případné spory mezi Londýnem a Bruselem bude řešit nově ustavený výbor. "Náš hlas bude v přechodném období slyšet a naše zájmy chráněny," řekl Davis.
V přechodném období už ale bude moci Londýn začít vyjednávat své vlastní nové dohody s třetími zeměmi. Dokončována budou také nyní zahajovaná jednání o tom, jak budou následně vypadat britské vztahy s unií.
Summit EU by měl v pátek Barnierovi určit, co od těchto rozhovorů chce ostatních 27 zemí evropského bloku. Už za přechodného období by podle Barnierova názoru mělo být možné domluvit "ambiciózní partnerství v zahraniční a bezpečnostní politice".
"Nejsme na konci cesty. Musíme se ještě posunout v některých zásadních bodech," upozornil dnes Barnier. V první řadě je to podle něj trvající neshoda ohledně přímých účinků dohody o vystoupení, kromě už domluvené části o právech občanů, ale také o roli unijního soudu.
Za druhé je to otázka hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem, kde obě strany už v prosinci deklarovaly záměr vyhnout se vzniku standardního hraničního režimu. Britové nyní zásadně ustoupili a uznali nutnost existence "pojistky" v textu dohody, která by - pokud nebude nalezeno jiné řešení v dohodnutém rámci - věc řešila.
Původní text navržený evropskou stranou pro takovou situaci navrhoval faktické udržení Severního Irska v celní unii a na jednotném trhu EU. "Jsme připraveni zabývat se všemi možnostmi, které nám konstruktivním způsobem umožní dobrat se našeho cíle," poznamenal Barnier. Podle Davise je cílem tak úzké partnerství, že nějaká speciální opatření ohledně Severního Irska potřeba nebudou.
S výsledkem nynějších jednání Barnier v úterý seznámí ministry 27 zemí unie na jednání Rady pro všeobecné záležitosti (GAC), ve středu bude o věci jednat Evropská komise a v pátek 27 premiérů a prezidentů na summitu.
Související
Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Brexit , EU (Evropská unie) , Velká Británie , David Davis (ministr pro brexit) , Michel Barnier , Severní Irsko
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák