Mayová pod palbou kritiky kvůli novým podmínkám brexitu. Hrozí ji ztráta loajality vlastních kolegů

Těm vadí především velké ústupky Velké Británie vůči Bruselu, zejména zvláštní postavení Severního Irska, které by mělo zůstat subjektem práva EU, a zachování rybářských kvót.

Odchod Velké Británie z EU, respektive brexit, by měl proběhnout v příštím roce, přičemž nové postavení země bude upravovat předběžná dohoda, jejíž platnost skončí 31. prosince 2020. Účelem tohoto dokumentu je podle analýzy deníku The Guardian seznámit všechny, jichž se tento proces dotkne, s jeho praktickými následky.

Za klíčové se považuje zachování britského přístupu na volný trh a k bezcelní unii.

Po vypršení platnosti předběžné dohody o brexitu by měla mít vláda sjednané podmínky o trvalé existenci Velké Británie mimo EU, včetně nových obchodních podmínek, zahraniční politiky a bezpečnosti, které se stanou platnými k 1. lednu 2021.

Předběžná dohoda zajistila také britským firmám alespoň dočasné právní jistoty, což se v posledních třech týdnech pozitivně podepsalo na kurzu libry. 

Ve vztahu k EU by se tedy mohlo zdát, že se Mayové podařilo sjednat ty nejvýhodnější podmínky brexitu. Ty se však setkávají s odporem u některých stranických kolegů, kterým se nelíbí především zachování rybářských kvót a vztahy mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Jedním z nich je například bývalý ministr práce Iain Duncan Smith.

"Podle mého názoru není vůbec v pořádku, že se minimálně během období platnosti předběžné dohody nic nezmění na postavení Velké Británie, a myslím si, že by vláda něco takového rozhodně neměla podpořit, protože se tím velká část konzervativních poslanců neztotožňuje," řekl Smith v rozhovoru pro BBC.

Za další neúspěch britské vlády považuje Smith také fakt, že se s občany EU cestujícími do země bude muset zacházet i po brexitu stejně jako doposud. Podle Smitha si měla Mayová v Bruselu takříkajíc víc dupnout.

"Britové a občané EU budou mít v období platnosti předběžné dohody o brexitu stejné postavení, jako kdyby k vystoupení Velké Británie z EU vůbec nedošlo," řekl Michel Barnier, který je pověřen vyjednáváním mezi Velkou Británii a EU, během tiskové konference v Bruselu

Další spornou částí jsou požadavky na zachování rybářských kvót, což znepokojuje zejména skotské konzervativce.

"To, že budeme muset čekat, až do konce roku 2020, než se jich zbavíme, mě opravdu hodně zklamalo. A nejen mě, ale i rybáře!," řekl Ruth Davidson, předseda Skotských konzervativců deníku The Guardian.  "Tady nezáleží na tom, jestli se jedná o dobrý výsledek naší práce, nýbrž pouze o to, jak jej dobře prodat. A podle mého názoru by bylo snazší přimět někoho, aby se napil ze sklenice po nemocném člověku, než přesvědčit ostatní o tom, že jsme odvedli dobrou práci," řekl konzervativní poslanec Douglas Ross deníku The Guardian.

Kvůli obavám z reakcí rybářů mají skotští poslanci domluvenou mimořádnou schůzku s premiérkou.

Bývalý předseda euroskeptické strany UKIP Nigel Farage vyzval Mayovou k odchodu z Downing Street a nazval jí "Theresou, věčnou vyjednávačkou".

Kromě rybářských kvót a právního postavení Britů a občanů EU se řeší také sporná otázka ohledně Severního Irska. To by mělo mít z důvodu zamezení hraničních kontrol s Irskou republikou zvláštní postavení, které by z něj i nadále činilo subjekt práva EU. 

Někteří britští politici se obávají, že by mohlo dojít k obnovení starého konfliktu mezi unionisty a separatisty, které nejvíc gradovalo v 80. letech, za vlády Margaret Thatcherové. 

Mayová zachování současného stavu mezi Irskou republikou a Severním Irskem hájí tím, že by žádný britský premiér nikdy nejednal v rozporu se zachováním územní integrity Spojeného království, a že jakékoliv obavy ze snah o irské sjednocení jsou zbytečné.