Budapešť - Polský prezident Andrzej Duda jednal se svým maďarským protějškem Jánosem Áderem. Při té příležitosti prohlásil, že pokud by žadatelé o azyl byli Evropskou unií nuceně přemísťováni do Polska, museli by tam být drženi násilím, A to Varšava podle jeho slov odmítá.
Polsko podle Dudy chtělo vždy řešit příčiny migrace tam, kde vznikají, aby se uprchlíci mohli po konci konfliktů vrátit domů. "Bohužel, náš názor byl ignorován," postěžoval si. Dodal, že Varšava již splňuje závazky v oblasti migrace, neboť každoročně přijímá a zaměstnává stovky tisíc Ukrajinců.
Maďarsko a Polsko sbližuje mimo jiné společné odmítání kvót EU na přerozdělování migrantů mezi unijní členské státy. Budapešť také podporuje Varšavu v jejím sporu s Evropskou komisí o polskou reformu soudního systému.
Áder řekl, že obě země pokračují v budování dvou hlavních dopravních koridorů mezi Polskem a jižní Evropou. Budapešť podle něj v příštích letech postaví několik silnic. Povedou od Mosonmagyaróváru u rakouských hranic k obci Rajka v blízkosti Bratislavy, od města Miškolc ke Slovensku a od Debrecenu k rumunské hranici.
Duda s Áderem hovořili i o takzvané Iniciativě tří moří. Ta je plánem prezidentů Polska a Chorvatska, kteří chtějí posílit vazby zemí ležících mezi Černým, Baltským a Jaderským mořem. Áder uvedl, že je třeba zmapovat potřeby všech 13 zúčastněných států a založit společný fond na financování projektů.
Související
Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel
OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná
Andrzej Duda , János Áder , Polsko , Maďarsko , uprchlíci
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
před 2 hodinami
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
před 3 hodinami
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
před 4 hodinami
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
před 5 hodinami
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
před 6 hodinami
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
před 6 hodinami
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
před 7 hodinami
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
před 8 hodinami
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
před 9 hodinami
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
před 9 hodinami
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
před 10 hodinami
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
před 11 hodinami
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
před 11 hodinami
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
před 12 hodinami
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
před 13 hodinami
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
před 13 hodinami
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
před 13 hodinami
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
před 14 hodinami
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
před 15 hodinami
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek