Paříž/Damašek - Francie se rozhodne ve shodě s USA o možných útocích proti Sýrii ve "vybranou chvíli". Prezident Emmanuel Macron dnes také řekl, že existují důkazy o tom, že chemický útok se skutečně stal a že byl použit přinejmenším chlór.
V rozhovoru s televizní stanicí TF1 Macron upřesnil, že toto rozhodnutí bude oznámeno "v příštích dnech". "Budeme přijímat rozhodnutí ve vybranou chvíli, kdy to budeme považovat za nejužitečnější a nejefektivnější," dodal prezident.
"Máme důkazy, že minulý týden - už je to teď kolem deseti dnů - byly použity chemické zbraně, přinejmenším šlo o chlór, a že byly použity režimem (prezidenta) Bašára Asada," upozornil také Macron.
O tom, že rozhodnutí padne "v příštích dnech", hovořil francouzský prezident i v úterý na tiskové konferenci se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem v Paříži. Tehdy sdělil, že terčem případného úderu by byla pouze syrská vládní chemická zařízení. Analytici spekulují, že zasaženy by mohly být i vojenské základny.
Vzhledem k bezprostřední hrozbě vojenského úderu západní států proti Sýrii po údajném chemickém útoku v Dúmě přináší agentura AFP přehled možných cílů a rizik, které intervence představuje pro Spojené státy, a prostředků, které má Washington k dispozici.
Jaké jsou možné cíle?
Západní státy oznámily, že se zaměří na syrskou infrastrukturu, v níž by mohly být ukrývány výrobny chemických zbraní. Ukázaly také na několik syrských leteckých základen, které mohou být zásobeny chemickými zbraněmi a využívány k chemickým útokům.
Je mezi nimi i základna Šajrát poblíž města Homs. Loni za chemický útok na Chán Šajchún odpálily americké vojenské lodě ve Středozemním moři na základnu 59 řízených střel. Poškodily letovou dráhu a hangáry, odkud podle USA startovaly syrské stroje s chemickými bombami. Škody byly ale rychle odstraněny. Cílem útoku by mohla být znovu i nyní.
Dalším potenciálním terčem je pobočka syrského centra pro vědecký výzkum a studium u Misjáfu u přímořského Tartúsu. USA a Izrael podezírají tento subjekt z podílu na vývoji plynu sarin. Izraelská armáda v minulosti na areál zaútočila.
Podle americké analytičky Jennifer Cafarellové z organizace Study of War by dalším možným cílem mohlo být vojenské letiště Dumajr, asi 40 kilometrů od syrské metropole Damašku. Z něho byl z nejvyšší pravděpodobností veden údajný chemický útok z minulé soboty.
Bombardována by mohla být i letecká základna T-4 v centrální provincii Homs, která byla už zasažena v pondělí leteckým útokem připsaným Izraeli. Sídlí v ní syrské a íránské síly oddíly.
Jaká jsou rizika pro Spojené státy a jejich spojence?
Spojené státy chtějí potrestat syrský vládnoucí režim, snaží se však vyhnout se přímému střetu s Ruskem, který by mohl vést k vojenské eskalaci, již by bylo obtížné udržet pod kontrolou.
"USA by měly být velmi opatrné, aby nezasáhly ruské cíle nebo nezabily ruské vojenské poradce, což značně omezuje počet možností, protože Rusové velmi často působí uvnitř syrských jednotek," řekl AFP Ben Connable, expert z institutu Rand.
Moskva má dvě letecké základny na syrském pobřeží vybavené špičkovou protivzdušnou obranou - v Tartúsu u hranic s Libanonenm a v Hmímímu, který leží v západosyrské provincii Latákíja. Obě chrání protiraketové systémy S-400 Triumf, Pancir a Tor M-1.
Ruská armáda také podle americké televize NBC narušuje komunikaci přes rádiové vlny s americkými bezpilotními letadly, které monitorují syrské území.
Jaké mají USA a jejich spojenci prostředky?
Útok pravděpodobně povedou opět jako loni rakety. Je pravděpodobné, že se Spojené státy rozhodnou současně odpálit velké množství raket, což zvýší šance na proražení syrské protivzdušné obrany.
Loď USS Donald Cook, což je torpédoborec třídy Arleigh Burke vybavený raketami Tomahawk, už je ve východním Středomoří, stejně jako francouzská fregata Aquitaine, která rovněž disponuje řízenými střelami.
Tyto dvě lodě, kterým by mohly asistovat americké nebo britské ponorky, by mohly v této operaci sehrát hlavní roli.
Nelze vyloučit ale ani zásah strategických bombardérů typu B-2, které létají ve vysokých nadmořských výškách. Ty byly použity naposledy v lednu 2017 při útoku proti Islámskému státu v Libyi. Dva stroje vzlétly ze své domovské základny Whiteman v americké státě Missouri a bez mezipřistání se vrátily zpátky.
Související
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod
Emmanuel Macron , Francie , Sýrie , USA (Spojené státy americké) , Americká armáda (U.S. ARMY) , Ruská armáda
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání
před 2 hodinami
V Praze opět explodoval bankomat. Pachatele hledal i vrtulník
před 2 hodinami
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů
před 3 hodinami
Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil
před 4 hodinami
Počasí o víkendu přinese další letní den. Může dojít i na bouřky
včera
Opilý strojvedoucí zapomínal otevírat dveře. Nadýchal přes dvě promile
včera
Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů
včera
Princezna Eugenie bude trojnásobnou maminkou. Gratuloval jí i král
včera
Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku
včera
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
včera
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
včera
Zemřel televizní revolucionář Ted Turner, zakladatel americké CNN
včera
Bouřky si opět vyžádaly varování. Hrozí až do půlnoci, upozornil ČHMÚ
včera
Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného
včera
Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo
včera
Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné
včera
Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?
včera
Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové
včera
Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech
včera
Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit
Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.
Zdroj: Libor Novák