V Sýrii hodlá s USA udeřit i Francie. Jaká jsou rizika války? Velký přehled

Paříž/Damašek - Francie se rozhodne ve shodě s USA o možných útocích proti Sýrii ve "vybranou chvíli". Prezident Emmanuel Macron dnes také řekl, že existují důkazy o tom, že chemický útok se skutečně stal a že byl použit přinejmenším chlór.

V rozhovoru s televizní stanicí TF1 Macron upřesnil, že toto rozhodnutí bude oznámeno "v příštích dnech". "Budeme přijímat rozhodnutí ve vybranou chvíli, kdy to budeme považovat za nejužitečnější a nejefektivnější," dodal prezident.

"Máme důkazy, že minulý týden - už je to teď kolem deseti dnů - byly použity chemické zbraně, přinejmenším šlo o chlór, a že byly použity režimem (prezidenta) Bašára Asada," upozornil také Macron.

O tom, že rozhodnutí padne "v příštích dnech", hovořil francouzský prezident i v úterý na tiskové konferenci se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem v Paříži. Tehdy sdělil, že terčem případného úderu by byla pouze syrská vládní chemická zařízení. Analytici spekulují, že zasaženy by mohly být i vojenské základny.

Vzhledem k bezprostřední hrozbě vojenského úderu západní států proti Sýrii po údajném chemickém útoku v Dúmě přináší agentura AFP přehled možných cílů a rizik, které intervence představuje pro Spojené státy, a prostředků, které má Washington k dispozici.

Jaké jsou možné cíle?

Západní státy oznámily, že se zaměří na syrskou infrastrukturu, v níž by mohly být ukrývány výrobny chemických zbraní. Ukázaly také na několik syrských leteckých základen, které mohou být zásobeny chemickými zbraněmi a využívány k chemickým útokům.

Je mezi nimi i základna Šajrát poblíž města Homs. Loni za chemický útok na Chán Šajchún odpálily americké vojenské lodě ve Středozemním moři na základnu 59 řízených střel. Poškodily letovou dráhu a hangáry, odkud podle USA startovaly syrské stroje s chemickými bombami. Škody byly ale rychle odstraněny. Cílem útoku by mohla být znovu i nyní.

Dalším potenciálním terčem je pobočka syrského centra pro vědecký výzkum a studium u Misjáfu u přímořského Tartúsu. USA a Izrael podezírají tento subjekt z podílu na vývoji plynu sarin. Izraelská armáda v minulosti na areál zaútočila.

Podle americké analytičky Jennifer Cafarellové z organizace Study of War by dalším možným cílem mohlo být vojenské letiště Dumajr, asi 40 kilometrů od syrské metropole Damašku. Z něho byl z nejvyšší pravděpodobností veden údajný chemický útok z minulé soboty.

Bombardována by mohla být i letecká základna T-4 v centrální provincii Homs, která byla už zasažena v pondělí leteckým útokem připsaným Izraeli. Sídlí v ní syrské a íránské síly oddíly.

Jaká jsou rizika pro Spojené státy a jejich spojence?

Spojené státy chtějí potrestat syrský vládnoucí režim, snaží se však vyhnout se přímému střetu s Ruskem, který by mohl vést k vojenské eskalaci, již by bylo obtížné udržet pod kontrolou.

"USA by měly být velmi opatrné, aby nezasáhly ruské cíle nebo nezabily ruské vojenské poradce, což značně omezuje počet možností, protože Rusové velmi často působí uvnitř syrských jednotek," řekl AFP Ben Connable, expert z institutu Rand.

Moskva má dvě letecké základny na syrském pobřeží vybavené špičkovou protivzdušnou obranou - v Tartúsu u hranic s Libanonenm a v Hmímímu, který leží v západosyrské provincii Latákíja. Obě chrání protiraketové systémy S-400 Triumf, Pancir a Tor M-1.

Ruská armáda také podle americké televize NBC narušuje komunikaci přes rádiové vlny s americkými bezpilotními letadly, které monitorují syrské území.

Jaké mají USA a jejich spojenci prostředky?

Útok pravděpodobně povedou opět jako loni rakety. Je pravděpodobné, že se Spojené státy rozhodnou současně odpálit velké množství raket, což zvýší šance na proražení syrské protivzdušné obrany.

Loď USS Donald Cook, což je torpédoborec třídy Arleigh Burke vybavený raketami Tomahawk, už je ve východním Středomoří, stejně jako francouzská fregata Aquitaine, která rovněž disponuje řízenými střelami.

Tyto dvě lodě, kterým by mohly asistovat americké nebo britské ponorky, by mohly v této operaci sehrát hlavní roli.

Nelze vyloučit ale ani zásah strategických bombardérů typu B-2, které létají ve vysokých nadmořských výškách. Ty byly použity naposledy v lednu 2017 při útoku proti Islámskému státu v Libyi. Dva stroje vzlétly ze své domovské základny Whiteman v americké státě Missouri a bez mezipřistání se vrátily zpátky.

Související

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie Sýrie USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. ARMY) Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

Aktualizováno včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně

S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 6,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Oproti původním předpokladům je hotový i provizorní sjezd za tunelem Homole, který umožní napojit se na dálniční obchvat Vysokého Mýta. Cena stavby po valorizaci je 1,46 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU. Práce trvaly dva a čtvrt roku. Tunel Homole, který bude jako samostatná stavba součástí úseku, se řidičům otevře příští rok před létem.

včera

včera

včera

Atletika, ilustrační fotografie.

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Českých Budějovicích zúčastnil letošního ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) jednal o aktuální situaci českého zemědělství, dopadech sucha na zemědělskou produkci i opatřeních na podporu domácích producentů. Předseda vlády si prohlédl expozice firem a diskutoval se zástupci zemědělských podniků.

včera

Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz

Historicky prvním případem pádu větrné elektrárny v Česku, ke kterému došlo ve čtvrtek v Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji, se zabývají policisté. Zatím ale nemají jasno, zda byl spáchán trestný čin. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy