Masakr ustašovců u Bleiburgu? Historie dodnes ožívá a vyvolává kontroverze

Každoroční akce na Loibašském poli nedaleko rakousko-slovinské hranice je připomínkou masakru tisíců příslušníků fašistických milic Nezávislého státu Chorvatsko, spojence nacistického Německa během druhé světové války.

Po porážce Třetí říše prchlo zhruba 40.000 Chorvatů - vojáků, milicionářů a jejich rodinných příslušníků - do britské okupační zóny v Rakousku. Britové je však vydali komunistickým partyzánům, kteří z pomsty tisíce z nich zavraždili buď přímo v Rakousku, nebo na cestě zpět do Jugoslávie. Přesný počet obětí masakru je dodnes předmětem sporů.

Smuteční mši sloužil dnes zadarský arcibiskup Želimir Puljić, podle kterého je smyslem setkání u Bleiburgu připomenout si "utrpení, pronásledování a krutou smrt mnoha lidí". Akce se zúčastnil například i předseda chorvatského parlamentu, tři ministři chorvatské vlády či chorvatský zástupce v bosenském předsednictvu Dragan Čović.

V roce 2010 památku zabitých Chorvatů uctil u Bleiburgu například i tehdejší chorvatský prezident Ivo Josipović, pietní akce se ale v posledních letech stala příležitostí k setkání příslušníků chorvatské krajně pravicové scény. Navzdory výtkám kritiků, podle kterých se u Bleiburgu každoročně oslavuje fašistický ustašovský režim, rakouské úřady odmítly akci zakázat.

Podle sdělení rakouské policie proběhla dnešní akce bez větších incidentů. Zadrženo bylo pouze sedm lidí - šest Chorvatů a jeden Slovinec - a to pro podezření z porušení zákona, kterým byla v roce 1947 zakázána v Rakousku nacistická strana a propagace její ideologie.

Demonstrace proti setkání u Bleiburgu se zúčastnila zhruba stovka lidí.