Německo opět vře kvůli uprchlíkům: Idiotské zákony, zlobí se podnikatel

Například v sousedním Německu si ale zaměstnance z řad uprchlíků povětšinou chválí. Tamní firmy tvrdí, že jsou snaživí, učenliví a práce si váží. Mnohdy přijmou na volnou pozici raději imigranta, nežli rodilého Němce.

Ne vždy je ale situace takto ideální. O tom vypovídá například příběh paní Masoumeh Bayatové, devětatřicetileté Íránky, která musela spolu s rodinou prchnout z rodné země proto, že konvertovala od islámu ke křesťanství.

Do Německa (konkrétně do Bavorska) přišla v roce 2015, o rok později si našla práci v textilní firmě. V té pracovala až do letošního dubna. Pak zažila nepříjemný šok ve chvíli, kdy jí jedno rozhodnutí německých úřadů převrátilo život naruby.

Ty totiž rozhodly, že se paní Bayatová nemůže vrátit do Íránu, protože by jí v zemi hrozilo bezprostřední nebezpečí. Zároveň jí ale sebrali pracovní povolení. Íránka tak sice smí zůstat v Německu, nesmí ale pracovat.

"To co se stalo ukazuje, jak je náš systém idiotský." nebere si servítky Florian Englmaier, majitel textilní firmy která paní Bayatovou do letošního dubna zaměstnávala. "Nedeportují ji do Íránu, ale ani jí nenechají pracovat. Dělají z ní jen zátěž našeho sociálního systému." zlobí se pro agenturu Reuters.

Takových případů je přitom v Německu mnoho. Majitelé malých a středních podniků jsou ze situace nešťastní. V Německu je rekordně nízká nezaměstnanost a na trhu práce chybí zhruba 1,2 miliónu pracovníků. Imigrantům je přitom zakazováno pracovat.

Lidí s podobným osudem jaký potkal paní Baytaovou je v Německu téměř 170 tisíc. Němci jim říkají "tolerované osoby". Jedná se třeba také o uprchlíky, kteří v Německu nedostali azyl, ale jejich mateřská země je odmítá přijmout zpět.

Očekává se, že jejich počet bude nadále úměrně růst spolu s tím, jak roste počet lidí jimž není azyl udělen. V roce 2016 bylo totiž odmítnuto 26% žadatelů, loni už to bylo 39%. Německé úřady navíc pro tuto chvíli neví, co si s takovými lidmi počít.