Tajné věznice? Rumunsko a Litva porušily práva, když pomohly CIA. Zaplatí odškodné

Štrasburk - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dnes rozhodl, že v případu tajných věznic CIA v Litvě a Rumunsku byla porušena práva stěžovatelů. Země musí každé z obětí zaplatit odškodné ve výši 100.000 eur (2,6 milion Kč), jednomu ze stěžovatelů rovněž 30.000 eur (775.000 Kč), které vynaložil na soudní řízení. Druhý si o vrácení těchto nákladů nežádal, informoval štrasburský soud v tiskové zprávě.

Soud uvedl, že porušen byl mimo jiné článek 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který hovoří o zákazu mučení, i články 5 (právo na svobodu a osobní bezpečnost), 8 (právo na respektování rodinného a soukromého života) i 13 (právo na účinné opravné prostředky).

Saúdský Arab Abdar Rahím Našírí a Palestinec saúdskoarabského původu abú Zubajdá se na soud obrátili s obviněním, že je CIA mezi lety 2004 a 2006 tajně přepravila do vězení v Litvě a Rumunsku, kde byli podrobeni mučení.

Štrasburský soud řešil již v roce 2014 a 2015 podobný případ, kdy se na něj oba stěžovatelé obrátili kvůli jednání Polska, které rovněž umožnilo zřídit na svém území tajnou věznici. Tehdy soud rovněž rozhodl, že vláda ve Varšavě musí oběma mužům vyplatit 100.000 eur jako odškodné.

Evropský soud pro lidská práva dnes uvedl, že v případu abú Zubajdá v Litvě dospěl k názoru, že v této pobaltské zemi mezi únorem 2005 a březnem 2006 existovala tajná věznice CIA a palestinský stěžovatel v ní byl zadržován. Litevské úřady podle verdiktu věděly o tom, že ho CIA podrobí zacházení, které není v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Litva navíc dovolila, aby byl muž přemístěn do další věznice v Afghánistánu, kde byl rovněž podroben špatnému zacházení.

Země by podle soudu měla rovněž vyšetřit všechny okolnosti případu a v případě, že to bude nutné, potrestat osoby, které jsou za porušení práv zodpovědné. Abú Zubajdá je Palestinec narozený v roce 1971, který byl jedním z vysokých činitelů teroristické organizace Al-Káida. Nyní je stále držen ve věznici na americké základně Guantánamo na Kubě. Zadržen byl v březnu 2002 v Pákistánu.

V druhém případu Našírí v Rumunsko soud rovněž konstatoval, že na území Rumunska se mezi zářím 2003 a listopadem 2005 nacházela tajná věznice CIA. Saúdský Arab v ní byl držen asi 18 měsíců a rumunské úřady věděly, že ho američtí agenti podrobí zacházení v rozporu s evropskou úmluvou. Rumunsko rovněž dovolilo, aby byl muž přemístěn do další věznice CIA v Afghánistánu či v Litvě. I v tomto případě mají rumunské úřady co nejrychleji celý případ vyšetřit a případné pachatele přivést před spravedlnost.

Stejně jako abú Zubajdá i saúdský Arab jemenského původu Abdar Rahám Našírí je držen ve věznici na Guantánamu. Zadržen byl v Dubaji v říjnu 2002 a obvinili ho mimo jiné z přípravy útoku na americkou válečnou loď USS Cole v roce 2000.

Kontroverzní program vyšetřování podezřelých z terorismu po útocích na USA z 11. září 2001 ukončil definitivně americký prezident Barack Obama po nástupu do úřadu v lednu 2009.

Tajné věznice měla mít CIA v Evropě v Litvě, Rumunsku a Polsku, mimo Evropu například v Thajsku, Maroku, Pákistánu, Afghánistánu, Egyptě či Jordánsku. Mezi zařízeními převážela zadržené lidi letadla, která používala k mezipřistáním letiště celkem v 17 zemích Rady Evropy, včetně ČR.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk CIA Rumunsko Litva tajná věznice

Aktuálně se děje

před 13 minutami

včera

včera

včera

Lionel Messi

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

včera

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje

Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na nové skutečnosti a aktuální vývoj v trestní kauze související s bitcoinovým darem podniká další kroky k posílení právní ochrany a majetkových zájmů státu. Vzhledem k rostoucím právním a finančním rizikům se rozhodlo využít služeb renomované externí advokátní kanceláře PRK Partners. 

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami

Občanská demokratická strana zahajuje od prvního zářijového týdne hlavní fázi kampaně do senátních a komunálních voleb. Jejím ústředním heslem bude "Senát jim nedáme". ODS apeluje na voliče, kteří nesouhlasí se směřováním současné vlády ANO, SPD a Motoristů, a chce zachovat Senát jako silnou demokratickou protiváhu vládní většiny.

včera

včera

Donald Trump

Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump

Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.

včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0

V šestém ligovém kole české fotbalové Chance ligy se na pažitu na Letné proti sobě postavili fotbalisté Sparty a Slavie, aby sehráli spolu v pořadí již 318. derby pražských „S“. Navzdory tomu, že před tímto zápasem šly formy obou týmů takovým směrem, že se Sparta mohla cítit na vzestupu, zatímco Slavia po předešlé remíze 2:2 s Bohemians 1905 mohla být trochu pod dekou, samotné utkání se nakonec vyvíjelo jinak. Přestože mohlo jít z pohledu příležitostí o vyrovnaný zápas, Sparta doplatila především na svoji neefektivitu, za to Slavii, která překvapila svou základní sestavou, k nakonec výsledkově jasné výhře 3:0 pomohly letní posily – Wiktor Nowak, Danijel Šturm a Emmanuel Ayaosi.

včera

včera

včera

včera

31. srpna 2026 22:01

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy