Tajné věznice? Rumunsko a Litva porušily práva, když pomohly CIA. Zaplatí odškodné

Štrasburk - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dnes rozhodl, že v případu tajných věznic CIA v Litvě a Rumunsku byla porušena práva stěžovatelů. Země musí každé z obětí zaplatit odškodné ve výši 100.000 eur (2,6 milion Kč), jednomu ze stěžovatelů rovněž 30.000 eur (775.000 Kč), které vynaložil na soudní řízení. Druhý si o vrácení těchto nákladů nežádal, informoval štrasburský soud v tiskové zprávě.

Soud uvedl, že porušen byl mimo jiné článek 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který hovoří o zákazu mučení, i články 5 (právo na svobodu a osobní bezpečnost), 8 (právo na respektování rodinného a soukromého života) i 13 (právo na účinné opravné prostředky).

Saúdský Arab Abdar Rahím Našírí a Palestinec saúdskoarabského původu abú Zubajdá se na soud obrátili s obviněním, že je CIA mezi lety 2004 a 2006 tajně přepravila do vězení v Litvě a Rumunsku, kde byli podrobeni mučení.

Štrasburský soud řešil již v roce 2014 a 2015 podobný případ, kdy se na něj oba stěžovatelé obrátili kvůli jednání Polska, které rovněž umožnilo zřídit na svém území tajnou věznici. Tehdy soud rovněž rozhodl, že vláda ve Varšavě musí oběma mužům vyplatit 100.000 eur jako odškodné.

Evropský soud pro lidská práva dnes uvedl, že v případu abú Zubajdá v Litvě dospěl k názoru, že v této pobaltské zemi mezi únorem 2005 a březnem 2006 existovala tajná věznice CIA a palestinský stěžovatel v ní byl zadržován. Litevské úřady podle verdiktu věděly o tom, že ho CIA podrobí zacházení, které není v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Litva navíc dovolila, aby byl muž přemístěn do další věznice v Afghánistánu, kde byl rovněž podroben špatnému zacházení.

Země by podle soudu měla rovněž vyšetřit všechny okolnosti případu a v případě, že to bude nutné, potrestat osoby, které jsou za porušení práv zodpovědné. Abú Zubajdá je Palestinec narozený v roce 1971, který byl jedním z vysokých činitelů teroristické organizace Al-Káida. Nyní je stále držen ve věznici na americké základně Guantánamo na Kubě. Zadržen byl v březnu 2002 v Pákistánu.

V druhém případu Našírí v Rumunsko soud rovněž konstatoval, že na území Rumunska se mezi zářím 2003 a listopadem 2005 nacházela tajná věznice CIA. Saúdský Arab v ní byl držen asi 18 měsíců a rumunské úřady věděly, že ho američtí agenti podrobí zacházení v rozporu s evropskou úmluvou. Rumunsko rovněž dovolilo, aby byl muž přemístěn do další věznice CIA v Afghánistánu či v Litvě. I v tomto případě mají rumunské úřady co nejrychleji celý případ vyšetřit a případné pachatele přivést před spravedlnost.

Stejně jako abú Zubajdá i saúdský Arab jemenského původu Abdar Rahám Našírí je držen ve věznici na Guantánamu. Zadržen byl v Dubaji v říjnu 2002 a obvinili ho mimo jiné z přípravy útoku na americkou válečnou loď USS Cole v roce 2000.

Kontroverzní program vyšetřování podezřelých z terorismu po útocích na USA z 11. září 2001 ukončil definitivně americký prezident Barack Obama po nástupu do úřadu v lednu 2009.

Tajné věznice měla mít CIA v Evropě v Litvě, Rumunsku a Polsku, mimo Evropu například v Thajsku, Maroku, Pákistánu, Afghánistánu, Egyptě či Jordánsku. Mezi zařízeními převážela zadržené lidi letadla, která používala k mezipřistáním letiště celkem v 17 zemích Rady Evropy, včetně ČR.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk CIA Rumunsko Litva tajná věznice

Aktuálně se děje

včera

včera

Požár lesa u Hřenska v Českém Švýcarsku Prohlédněte si galerii

Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let

U ústeckého krajského soudu ve čtvrtek začalo projednávání případu největšího lesního požáru v historii země, k němuž došlo předloni v létě v Českém Švýcarsku. Obviněným je někdejší dobrovolný strážce rezervace, jemuž hrozí až 15 let odnětí svobody. Muž vinu opakovaně odmítl. 

včera

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel

Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.

včera

včera

Policie ČR

U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem

Policie propustila muže, který v únoru v opilosti se svou kolegyní napadl několik osob před barem na pražském Smíchově. Zároveň informovala, že ženu zprostila výkonu služby. Dvojici obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policie už dříve označila jednání příslušníka za neakceptovatelné a neomluvitelné.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fica zasáhly čtyři kulky. Je stabilizovaný, stále ale bojuje o život

Stav premiéra Roberta Fica (Směr-SD) zůstává vážný. Rozsah zranění způsobený čtyřmi střelnými ranami je rozsáhlý. Lékařům se podařilo stabilizovat jeho zdravotní stav, nadále však není ještě mimo ohrožení života. Informoval o tom vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Směr-SD).

včera

včera

Jednání o míru na Ukrajině bez Ruska? Zbytečnost, žádný výsledek nebude, tvrdí Kreml

Plánovaný červnový summit, při kterém Švýcarsko doufá, že vydláždí cestu pro mírový proces, je podle Kremlu bez ruské účasti zbytečný. Uvedla to agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy