Tajné věznice? Rumunsko a Litva porušily práva, když pomohly CIA. Zaplatí odškodné

Štrasburk - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dnes rozhodl, že v případu tajných věznic CIA v Litvě a Rumunsku byla porušena práva stěžovatelů. Země musí každé z obětí zaplatit odškodné ve výši 100.000 eur (2,6 milion Kč), jednomu ze stěžovatelů rovněž 30.000 eur (775.000 Kč), které vynaložil na soudní řízení. Druhý si o vrácení těchto nákladů nežádal, informoval štrasburský soud v tiskové zprávě.

Soud uvedl, že porušen byl mimo jiné článek 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který hovoří o zákazu mučení, i články 5 (právo na svobodu a osobní bezpečnost), 8 (právo na respektování rodinného a soukromého života) i 13 (právo na účinné opravné prostředky).

Saúdský Arab Abdar Rahím Našírí a Palestinec saúdskoarabského původu abú Zubajdá se na soud obrátili s obviněním, že je CIA mezi lety 2004 a 2006 tajně přepravila do vězení v Litvě a Rumunsku, kde byli podrobeni mučení.

Štrasburský soud řešil již v roce 2014 a 2015 podobný případ, kdy se na něj oba stěžovatelé obrátili kvůli jednání Polska, které rovněž umožnilo zřídit na svém území tajnou věznici. Tehdy soud rovněž rozhodl, že vláda ve Varšavě musí oběma mužům vyplatit 100.000 eur jako odškodné.

Evropský soud pro lidská práva dnes uvedl, že v případu abú Zubajdá v Litvě dospěl k názoru, že v této pobaltské zemi mezi únorem 2005 a březnem 2006 existovala tajná věznice CIA a palestinský stěžovatel v ní byl zadržován. Litevské úřady podle verdiktu věděly o tom, že ho CIA podrobí zacházení, které není v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Litva navíc dovolila, aby byl muž přemístěn do další věznice v Afghánistánu, kde byl rovněž podroben špatnému zacházení.

Země by podle soudu měla rovněž vyšetřit všechny okolnosti případu a v případě, že to bude nutné, potrestat osoby, které jsou za porušení práv zodpovědné. Abú Zubajdá je Palestinec narozený v roce 1971, který byl jedním z vysokých činitelů teroristické organizace Al-Káida. Nyní je stále držen ve věznici na americké základně Guantánamo na Kubě. Zadržen byl v březnu 2002 v Pákistánu.

V druhém případu Našírí v Rumunsko soud rovněž konstatoval, že na území Rumunska se mezi zářím 2003 a listopadem 2005 nacházela tajná věznice CIA. Saúdský Arab v ní byl držen asi 18 měsíců a rumunské úřady věděly, že ho američtí agenti podrobí zacházení v rozporu s evropskou úmluvou. Rumunsko rovněž dovolilo, aby byl muž přemístěn do další věznice CIA v Afghánistánu či v Litvě. I v tomto případě mají rumunské úřady co nejrychleji celý případ vyšetřit a případné pachatele přivést před spravedlnost.

Stejně jako abú Zubajdá i saúdský Arab jemenského původu Abdar Rahám Našírí je držen ve věznici na Guantánamu. Zadržen byl v Dubaji v říjnu 2002 a obvinili ho mimo jiné z přípravy útoku na americkou válečnou loď USS Cole v roce 2000.

Kontroverzní program vyšetřování podezřelých z terorismu po útocích na USA z 11. září 2001 ukončil definitivně americký prezident Barack Obama po nástupu do úřadu v lednu 2009.

Tajné věznice měla mít CIA v Evropě v Litvě, Rumunsku a Polsku, mimo Evropu například v Thajsku, Maroku, Pákistánu, Afghánistánu, Egyptě či Jordánsku. Mezi zařízeními převážela zadržené lidi letadla, která používala k mezipřistáním letiště celkem v 17 zemích Rady Evropy, včetně ČR.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk CIA Rumunsko Litva tajná věznice

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 53 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy