Polsko kašle na Brusel? Změna justiční reformy vázne, europoslanci volají po rázné akci

EK vede s Polskem spor od loňského přijetí kontroverzní justiční reformy, která posílila vliv vlády nad nejvyšším i nad ostatními soudy. Polský parlament v dubnu přijal trojici zákonů, jež reagují na část požadavků Bruselu, komisaře ani velkou část europoslanců však neuspokojil.

"Naše klíčové obavy zůstávají nevyslyšeny," řekl dnes Timmermans, podle něhož hrozí, že kvůli jedné z částí kritizované reformy bude začátkem července nucena odejít do důchodu více než třetina soudců nejvyššího soudu a noví budou jmenováni zcela podle představ polské konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost (PiS). "Soudci nemají žádnou jistotu, že budou moci dokončit svůj mandát," konstatoval místopředseda EK.

Komise loni v prosinci zahájila do té doby nikdy nepoužitou proceduru podle sedmého článku unijní smlouvy, kdy může teoreticky členské zemi na konci hrozit odebrání hlasovacích práv v Radě EU. Později komise pohrozila, že přístup k evropským penězům bude podmíněn tím, že jednotlivé země respektují právní stát a demokracii. V souvislosti s těmito kroky se v posledních měsících přístup nové polské vlády vedené Mateuszem Morawieckým poněkud změnil.

Podle Timmermanse je však třeba vyřešit zejména situaci soudců nejvyššího soudu a také členů nejvyšší soudcovské rady dohlížející na činnost soudů, na niž má nepřípustně velký vliv vláda PiS. 

Většina europoslanců v debatě rázný přístup komise podpořila a vyzývala Polsko k dalšímu zmírnění přijaté reformy. Podle polského europoslance Janusze Lewandowského, zastupujícího opozici, nemají po přijetí reformy Poláci zaručen nezávislý přístup soudů. Přístup polské vlády naopak hájil jeho krajan Zdislaw Krasnodembski, podle něhož byly ústupky Varšavy dostatečné.