Migrační krize graduje: Itálie omítá přijímat uprchlíky, Německo se setkalo s vládními potížemi

Brusel - Migrační diskuze se znovu vracejí do Bruselu, kde se o víkendu konal minisummit k migrační problematice. Proč se problém migrace vrátil zpátky a je hlavním tématem všech médií? Dvě příčiny: Itálie a Německo.

Hlavním problémem Itálie je její neschopnost přijímat další uprchlíky dostávající se do Itálie především pomocí neziskových organizací. Itálie dlouhou dobu byla největším a nejbližším úkrytem pro lodě imigrantů. Teď je ale nucena hledat úkryt před uprchlíky. Ministr vnitra Salvini prohlásil, že italské přístavy odmítají přijímat nové lodě s uprchlíky. Lodě plující do Evropy jsou teď směrované ke španělskému pobřeží.

Migrační krize se dotkla i Německa, kde Spor o migranty mezi kancléřkou Merkelovou a ministrem vnitra Seehoferem trvá už tři roky. Nyní se zdá, že se vztahy mezi oběma německými politiky kvůli této problematice ocitly na bod mrazu. Seehofer trvá na tom, že je třeba zastavovat žadatele o azyl, kteří už se zaregistrovali v jiném státě EU nebo v minulosti byli v Německu odmítnuti, hned na německé hranici. Merkelová tento návrh odmítla a namísto toho trvá na celoevropském řešení migrace.

Itálie na nedělním summitu navrhla, že si každý evropský stát své kvóty musí určit sám. Chce tím samým provést změny dublinského systému, podle kterého o azyl rozhoduje ta země, do které migrant vstoupí nejdříve. Italský úřad tak chce, aby o budoucnu uprchlických lodí rozhodovala celá Evropa a nejen státy, které se setkávají s migranty jako první (Itálie, Balkány, Španělsko, Portugalsko a další).

 Díky domluvě s Tureckem a balkánskými státy číslo uprchlíků přicházejících do Evropy je podstatně menší než v roce 2015. Celkové číslo ve srovnání s předchozími roky je o 40 % menší.

Co se děje s lidmi, které dorazili do Evropy?

Budoucnost uprchlíků záleží na tom, odkud tito lidé pocházejí. Uprchlíci z totalitních států mají právo na azyl. Podle EASO (Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu) v roce 2107 zhruba 50 % žadatelů o azyl byli úspěšní. V první půlce letošního roku zhruba 26 % celkových žadatelů o azyl směrovalo své žádosti do Německa, dalších 19 % do Francie. V roce 2015 EU slíbilo, že 160 000 lidí umístěných do Itálie a Řecka v průběhu dalších dvou let poputují do jiných evropských států. Přemístit se podařilo pouze 35 000 imigrantů. Lidé, kteří mezi totalitní státy nepatří se vracejí zpátky.

 Jak na to reagují jiné evropské země?

 Maďarský premiér Viktor Orbán má kritický názor na migraci a odmítá přijímat uprchlíky. Rakouský premiér Sebastian Kurz spolu s německým ministrem vnitra Seehoferem navrhují nový systém, jak se vyhnat migrační horečce na území Evropy. Česká republika, Polsko a Slovensko také odmítají přijímat migranty.

 

Související

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

Více souvisejících

uprchlíci migrace EU (Evropská unie) Itálie Německo migrační krize

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy