Migrační krize graduje: Itálie omítá přijímat uprchlíky, Německo se setkalo s vládními potížemi

Brusel - Migrační diskuze se znovu vracejí do Bruselu, kde se o víkendu konal minisummit k migrační problematice. Proč se problém migrace vrátil zpátky a je hlavním tématem všech médií? Dvě příčiny: Itálie a Německo.

Hlavním problémem Itálie je její neschopnost přijímat další uprchlíky dostávající se do Itálie především pomocí neziskových organizací. Itálie dlouhou dobu byla největším a nejbližším úkrytem pro lodě imigrantů. Teď je ale nucena hledat úkryt před uprchlíky. Ministr vnitra Salvini prohlásil, že italské přístavy odmítají přijímat nové lodě s uprchlíky. Lodě plující do Evropy jsou teď směrované ke španělskému pobřeží.

Migrační krize se dotkla i Německa, kde Spor o migranty mezi kancléřkou Merkelovou a ministrem vnitra Seehoferem trvá už tři roky. Nyní se zdá, že se vztahy mezi oběma německými politiky kvůli této problematice ocitly na bod mrazu. Seehofer trvá na tom, že je třeba zastavovat žadatele o azyl, kteří už se zaregistrovali v jiném státě EU nebo v minulosti byli v Německu odmítnuti, hned na německé hranici. Merkelová tento návrh odmítla a namísto toho trvá na celoevropském řešení migrace.

Itálie na nedělním summitu navrhla, že si každý evropský stát své kvóty musí určit sám. Chce tím samým provést změny dublinského systému, podle kterého o azyl rozhoduje ta země, do které migrant vstoupí nejdříve. Italský úřad tak chce, aby o budoucnu uprchlických lodí rozhodovala celá Evropa a nejen státy, které se setkávají s migranty jako první (Itálie, Balkány, Španělsko, Portugalsko a další).

 Díky domluvě s Tureckem a balkánskými státy číslo uprchlíků přicházejících do Evropy je podstatně menší než v roce 2015. Celkové číslo ve srovnání s předchozími roky je o 40 % menší.

Co se děje s lidmi, které dorazili do Evropy?

Budoucnost uprchlíků záleží na tom, odkud tito lidé pocházejí. Uprchlíci z totalitních států mají právo na azyl. Podle EASO (Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu) v roce 2107 zhruba 50 % žadatelů o azyl byli úspěšní. V první půlce letošního roku zhruba 26 % celkových žadatelů o azyl směrovalo své žádosti do Německa, dalších 19 % do Francie. V roce 2015 EU slíbilo, že 160 000 lidí umístěných do Itálie a Řecka v průběhu dalších dvou let poputují do jiných evropských států. Přemístit se podařilo pouze 35 000 imigrantů. Lidé, kteří mezi totalitní státy nepatří se vracejí zpátky.

 Jak na to reagují jiné evropské země?

 Maďarský premiér Viktor Orbán má kritický názor na migraci a odmítá přijímat uprchlíky. Rakouský premiér Sebastian Kurz spolu s německým ministrem vnitra Seehoferem navrhují nový systém, jak se vyhnat migrační horečce na území Evropy. Česká republika, Polsko a Slovensko také odmítají přijímat migranty.

 

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci migrace EU (Evropská unie) Itálie Německo migrační krize

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy