Londýn/Brusel - Vystoupení Velké Británie z EU, neboli brexit, už pomalu a jistě klepe na dveře, a v posledních dnech se opět vedou debaty na téma vztahů mezi Bruselem a Londýnem. Evropská komise momentálně koketuje s myšlenkou, že by se mezi EU a Británií mohla obnovit vízová povinnost, a že by britští občané potřebovali při cestování do EU vstupní vízum. Informoval o tom server Politico.eu.
Návrh na obnovení vízové povinnosti s Velkou Británií je jenom zlomek všech pozměňovacích návrhů k zákonům a regulacím souvisejících s brexitem, které předložil generální tajemník Evropské komise Martin Selmayr europoslancům, konkrétně výboru řešícím postavení Velké Británie po opuštění EU.
Zda budou muset britští občané cestující do EU skutečně žádat o vízum, či nikoliv, však nelze v současné době ani potvrdit, ani vyvrátit. Vše závisí na europoslancích a například Selmayr jasně deklaroval, že je třeba především zachovat dobré vztahy mezi Londýnem a zbývajícími 27 členskými zeměmi, zejména pokud jde o obchod a investice.
K výraznému zhoršení britsko-evropských vztahů by mohlo dojít buď v březnu 2019, kdy bude uskutečněn brexit, nebo v lednu 2021, kdy vyprší přechodná lhůta spočívající ve faktické existenci Velké Británie mimo unii se zachovaným přístupem k volnému trhu, celní unii a dalším výdobytkům členství v EU.
Pokud jde o vízovou politiku, tak vztahy mezi EU a třetími zeměmi lze upravit dvěma způsoby, a to buď vízovým, nebo bezvízovým stykem. Bezvízový styk má EU například s Ukrajinou, Švýcarskem a zeměmi EHS (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a dalšími. I z tohoto důvodu by se dalo očekávat, že si EU s Velkou Británií upraví své vztahy podobným způsobem. Pro obě strany by vízová povinnost pravděpodobně nebyla nijak výhodná, protože by spíš vedla k izolaci
Zastánci brexitu: Víza nehrozíMožnost zavedení víz téměř zcela vyloučil například britský konzervativní poslanec David Jones, podporující brexit, podle něhož by uvalení víz bylo nejradikálnějším, téměř nerealistickým, opatřením. Podle Jonese většina třetích zemí s EU vízovou povinnost nemá a vzhledem k historickým vazbám, jež si s Velkou Británií utvořila, by takový krok nikomu neprospíval.
Nicméně, jak už bylo uvedeno, konečně rozhodnutí neleží napouze britských poslancích, nýbrž na orgánech EU, které stále vyjednávání s Londýnem ohledně budoucího postavení Velké Británie. Podle Selmayrova není cílem dokumentu faktické uvalení víz, nýbrž politická diskuze na toto téma.
V případě, že by po brexitu, respektive po skončení přechodného období, kdy bude mít Velká Británie faktické postavení členské země, ačkoliv bude de jure už třetí zemí, došlo k zavedení vízové povinnosti, zařadila by se Velká Británie mezi země, jako jsou například Uganda, nebo Uzbekistán. I z tohoto důvodu se zřejmě Jones i jiní politici domnívají, že by takový přístup nebyl dobrý.
Související
Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Brexit , EU (Evropská unie) , cestování , Cestovní pasy , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
před 1 hodinou
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
před 1 hodinou
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
před 1 hodinou
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
před 2 hodinami
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
před 2 hodinami
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
před 3 hodinami
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno před 3 hodinami
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
před 4 hodinami
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
před 4 hodinami
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
před 5 hodinami
Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá
před 6 hodinami
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
před 7 hodinami
Trump uvrhl NATO do nejhlubší krize v historii. Riskuje rozpad aliance
Aktualizováno před 7 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 39 mrtvých a sto zraněných
před 8 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali výstrahu, část republiky zasáhne silný vítr
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.
Zdroj: Libor Novák