Víza do Velké Británie? Brexit může postavit Brity na úroveň Ugandy nebo Uzbekistánu

Londýn/Brusel - Vystoupení Velké Británie z EU, neboli brexit, už pomalu a jistě klepe na dveře, a v posledních dnech se opět vedou debaty na téma vztahů mezi Bruselem a Londýnem. Evropská komise momentálně koketuje s myšlenkou, že by se mezi EU a Británií mohla obnovit vízová povinnost, a že by britští občané potřebovali při cestování do EU vstupní vízum. Informoval o tom server Politico.eu.

Návrh na obnovení vízové povinnosti s Velkou Británií je jenom zlomek všech pozměňovacích návrhů k zákonům a regulacím souvisejících s brexitem, které předložil generální tajemník Evropské komise Martin Selmayr europoslancům, konkrétně výboru řešícím postavení Velké Británie po opuštění EU. 

Zda budou muset britští občané cestující do EU skutečně žádat o vízum, či nikoliv, však nelze v současné době ani potvrdit, ani vyvrátit. Vše závisí na europoslancích a například Selmayr jasně deklaroval, že je třeba především zachovat dobré vztahy mezi Londýnem a zbývajícími 27 členskými zeměmi, zejména pokud jde o obchod a investice.

K výraznému zhoršení britsko-evropských vztahů by mohlo dojít buď v březnu 2019, kdy bude uskutečněn brexit, nebo v lednu 2021, kdy vyprší přechodná lhůta spočívající ve faktické existenci Velké Británie mimo unii se zachovaným přístupem k volnému trhu, celní unii a dalším výdobytkům členství v EU. 

Pokud jde o vízovou politiku, tak vztahy mezi EU a třetími zeměmi lze upravit dvěma způsoby, a to buď vízovým, nebo bezvízovým stykem. Bezvízový styk má EU například s Ukrajinou, Švýcarskem a zeměmi EHS (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a dalšími. I z tohoto důvodu by se dalo očekávat, že si EU s Velkou Británií upraví své vztahy podobným způsobem. Pro obě strany by vízová povinnost pravděpodobně nebyla nijak výhodná, protože by spíš vedla k izolaci

Zastánci brexitu: Víza nehrozí

Možnost zavedení víz téměř zcela vyloučil například britský konzervativní poslanec David Jones, podporující brexit, podle něhož by uvalení víz bylo nejradikálnějším, téměř nerealistickým, opatřením. Podle Jonese většina třetích zemí s EU vízovou povinnost nemá a vzhledem k historickým vazbám, jež si s Velkou Británií utvořila, by takový krok nikomu neprospíval.

Nicméně, jak už bylo uvedeno, konečně rozhodnutí neleží napouze britských poslancích, nýbrž na orgánech EU, které stále vyjednávání s Londýnem ohledně budoucího postavení Velké Británie. Podle Selmayrova není cílem dokumentu faktické uvalení víz, nýbrž politická diskuze na toto téma. 

V případě, že by po brexitu, respektive po skončení přechodného období, kdy bude mít Velká Británie faktické postavení členské země, ačkoliv bude de jure už třetí zemí, došlo k zavedení vízové povinnosti, zařadila by se Velká Británie mezi země, jako jsou například Uganda, nebo Uzbekistán. I z tohoto důvodu se zřejmě Jones i jiní politici domnívají, že by takový přístup nebyl dobrý. 

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) cestování Cestovní pasy Velká Británie

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Péter Magyar

Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který v čele své strany Tisza (Respekt a svoboda) aktuálně vede předvolební průzkumy v Maďarsku, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

před 2 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem

V pákistánském Islámábádu se tento víkend odehrají klíčová jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mohou rozhodnout o osudu milionů lidí na Blízkém východě i o stabilitě světové ekonomiky. Město se na příjezd delegací připravilo vyhlášením náhlého dvoudenního státního svátku, čímž vyklidilo ulice a umožnilo zavedení nejpřísnějších bezpečnostních opatření. Jde o první vzájemné rozhovory obou stran od začátku války.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rezolutně prohlásil, že v Libanonu žádné příměří neplatí. Přestože v úterý večer vstoupil v platnost klid zbraní v širší válce s Íránem, Netanjahu zdůraznil, že izraelská armáda bude pokračovat v útocích na Hizballáh „plnou silou“. Tento postoj potvrdily i čerstvé nálety na cíle, které Izrael označil za odpalovací zařízení hnutí v hustě obydlených oblastech.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky

Vztahy mezi Spojenými státy a jejich partnery v NATO procházejí těžkou zkouškou. Americký prezident Donald Trump během nedávného setkání s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem neskrýval svou frustraci z nedostatku vojenské podpory v konfliktu s Íránem. Podle diplomatických zdrojů webu Politico se uzavřené jednání v Bílém domě změnilo v ostrou slovní přestřelku, během níž Trump nešetřil urážkami a pohrozil spojencům blíže nespecifikovanými odvetnými kroky.

před 4 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace

Celý svět s napětím sleduje pákistánský Islámábád, kde se tento víkend odehrají zásadní mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Výsledek těchto rozhovorů může ovlivnit životy milionů lidí na celém Blízkém východě a přímo zasáhnout do osudu globální ekonomiky. Pákistánská metropole se na tuto událost připravila vyhlášením mimořádného dvoudenního státního svátku, který vyprázdnil ulice a umožnil zavedení nejpřísnějších bezpečnostních opatření pro obě delegace.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Mussolini v roce 1930, pronášející svůj typicky prožívaný projev

Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho

Benito Mussolini se nechvalně zapsal do dějin jako zakladatel fašismu. Právě tento vůdcovský totalitní politický systém začal velice brzy vadit nejenom obyvatelům Itálie, a tak se proti němu lidé bouřili. Kromě nejrůznějších forem odboje se někteří radikální jedinci rozhodli diktátory fyzicky odstranit. Přesně před 100 lety, sedmého dubnového dne roku 1926, spáchala na Mussoliniho atentát dokonce žena.

včera

Ilustrační foto

Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty

Ministerstvo financí pokračuje v regulaci trhu s palivy a pro pátek 10. dubna 2026 stanovilo nové, citelně nižší cenové stropy pro pohonné hmoty. Na základě aktuálního cenového výměru dochází k plošnému snížení maximálních částek, které si provozovatelé čerpacích stanic mohou za litr základního benzínu a nafty účtovat.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci

Demokratický senátor Tim Kaine ve svém aktuálním komentáři důrazně varuje před snahami prezidenta Donalda Trumpa o oslabení nebo opuštění NATO. Kaine označuje případné vystoupení z Aliance za akt „národní sebemrskačství“ (self-sabotage) a připomíná, že NATO je nejmocnější vojenskou aliancí v dějinách, která je pro bezpečnost USA i světovou demokracii naprosto nepostradatelná.

včera

Prezident Petr Pavel

Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky

Prezident Petr Pavel vystoupil s ostrou kritikou na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho slov se Trumpovi svými nedávnými výroky o fungování a roli NATO podařilo poškodit důvěryhodnost této aliance výrazněji, než kolik dokázal ruský prezident Vladimir Putin za několik posledních let. Tato slova pronesl Pavel během akce pořádané na půdě Univerzity Karlovy v Praze, uvedl server The Guardian.

včera

Ilustrační foto

Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj

Zavedení cenových stropů na pohonné hmoty v České republice se v první den své platnosti obešlo bez dramatických výkyvů. Podle analýzy hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy, který vychází z aktuálních dat společnosti CCS, se průměrná cena benzínu prakticky nepohnula, když zaznamenala jen symbolický nárůst o tři haléře. Nafta sice zlevnila, ale její pokles o 29 haléřů na litr je hodnocen jako poměrně slabý.

včera

včera

USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde

Zatímco se svět snaží zorientovat v tom, čeho bylo úterním oznámením o příměří mezi USA a Íránem skutečně dosaženo, jedna mocnost se podle webu The Guardian již nyní jeví jako jasný vítěz. Čína sklízí uznání za to, že dotlačila Írán k jednacímu stolu, čímž výrazně posílila svou roli klíčového regionálního zprostředkovatele. V čínských médiích se objevují komentáře, které Peking vykresluje jako „dospělého v místnosti“, jenž dokáže řešit mezinárodní krize zodpovědněji než západní mocnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy