Varšava - Když se nynější polské vládní straně Pis podařilo získat v parlamentních volbách 2015, kdy začínala migrační krize, získat většinu v Sejmu, začala razit politiku centralizace, tedy oslabování kompetencí jednotlivých zastupitelstev, která by jí však mohla v budoucnu oslabit. Nyní se k podobné chybě uchyluje samotná EU, která ale zapomíná na důležitost regionů v obraně demokratických hodnot a právního státu. Informoval o tom server Politico.eu.
Polská vláda se snažila sebrat regionům autonomii ve věci nakládání s místními rozpočty, což by mohlo v budoucnu vést ke zvýhodnění Práva a spravedlnost v komunálních i parlamentních volbách, protože by se díky centralizaci financování mohlo zabránit nezávislým kandidátům jít do volebního boje s velkými stranami. PiS se tímto zřejmě chtěla pojistit, že bude mít větší dohled na tím, kdo za který volební obvod kandiduje, aby se zbavila nepohodlných.
Přestože se těmto pokusům podařilo za pomocí občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků podobně, jako tomu bylo se zpřísňováním potratových zákonů, zabránit, tak PiS se stále postupně a nenápadně snaží omezovat kompetence komunálních vlád. Příkladem může být snížení zastupitelských platů, k němuž se polská vláda odhodlala, aby zametla pod koberec skandál způsobený jejími ministry, kteří si na funkčních požitcích nechali svévolně vyplatit desítky tisíc eur. Ostatně vždycky je lepší odvést pozornost jinam. Filozofií populistů je vyvolat ve voličích dojem, že jenom oni pracují pro ně, zatímco se opozice přiživuje na penězích vybraných z jejich daní.
Objevuje se však další riziko, že by místní vlády ztratily možnost hájit hodnoty liberální demokracie proti vládnoucí straně PiS, a ta paradoxně nepochází z Varšavy, nýbrž z Bruselu. Navržený rozpočet Evropské komise by mohl výrazně oslabit kompetence polských zastupitelstev, čímž by se definitivně zlikvidovaly poslední zbytky boje proti útokům na demokracii a právní stát. Právě protože je podpora EU v Polsku jednou z největších v bývalém Východním bloku, měl by se Brusel spíš snažit účinně bojovat proti euroskeptické politice PiS, kterému se s největší pravděpodobností podařilo v roce 2015 těžit pouze z protiuprchlických nálad, a ne jí posvěcovat.
Škrty nejsou řešenímI kdyby Brusel nakrásně od této myšlenky upustil, tak obecně vzato nejsou škrty v regionálních výdajích, které Komise prosazuje, dobrým nápadem, neboť mohou taktéž oslabit regiony, byť nepřímo. Ostatně když budou zastupitelé muset nakládat s omezeným rozpočtem, budou víc závislí na centrální vládě. Pokud se tedy k moci dostanou populisté a euroskeptici, budou se muset regiony takříkajíc řídit heslem "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!" Naopak pokud mohou zastupitelstva nakládat s dostatečnými prostředky, mohou být více nezávislá, a tím pádem se stát jakousi hrází proti aktuální vládní garnituře. Role jednotlivých regionů v obraně demokratických hodnot je tedy větší, než by se mohlo na první pohled zdát.
Že se musí rozpočet EU nějakým způsobem reformovat, a že přijdou škrty je naprosto jasné, neboť je třeba se připravit na odchod Velké Británie, a tím pádem i jejích příspěvků do něj. Nicméně snížení regionálních výdajů o 10-15 % není dobrou cestou. Škrty by tedy neměly být tak velké, případně by se měly projevit tam, kde je to možné.
Asi není třeba vysvětlovat, že odklon financování zemí střední a východní Evropy ve prospěch jižních členů je politicky motivovaný. Polsko a Maďarsko na něj doplatí nejvíce, neboť patří na rozdíl od Česka a Slovenska, mezi největší odpůrce společné migrační politiky. Podle předběžných odhadů by Varšava a Budapešť mohly přijít až o 23 % příjmů z rozpočtu EU. Příčinou této politiky není pouze podpořit země, které jsou nejvíce postiženy příchodem nových uprchlíků, nýbrž i potrestat "neposlušné" Poláky a Maďary, na což ale může Brusel doplatit.
Strategie trestání nepohodlných členských zemí a velkých škrtů v rozpočtu EU má navíc i svou politickou cenu, která je velmi vysoká. V současné době je prohlubování ekonomických, regionálních a geopolitických rozdílů mezi členy eurozóny a zbytkem EU luxusem, který si nemůžeme dovolit. Další rozdělování Evropy na východ a západ by nikomu neprospělo a pouze posílilo pozici Ruska, které bude s největší pravděpodobností prostřednictvím své páté kolony v postkomunistických zemích těžit z nespokojenosti tamních občanů.
Související
Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití
Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste
Polsko , EU (Evropská unie) , zastupitelstvo
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Ukrajina podnikla největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky
před 1 hodinou
Memorandum o porozumění. Co obsahuje čtrnáctibodový dokument podepsaný Trumpem i Íránem?
před 2 hodinami
Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou mírovou dohodu
před 3 hodinami
Počasí s teplotami až 40 stupňů. Meteorologové řekli, zda je pravděpodobné
včera
Norská princezna se dočkala transplantace. Kvůli fibróze dostala nové plíce
včera
Na Rychnovsku řádilo tornádo. Letos jde o pátý potvrzený případ
včera
Curacao dalo Němcům gól, ale vysoko prohrálo. Nizozemci remizovali s Japonci, další týmy slaví výhru
včera
Moravec prozradil, kolik bral jako moderátor Otázek na ČT
včera
Princ Harry nechyběl na místě, kde se psaly dějiny amerického sportu
včera
Velká sláva se změnila v tragédii. Před 135 lety se v Praze zřítil balon
včera
Tropické počasí doputuje do Česka v pátek. Bude dusno, varují experti
včera
Čechům bude druhý zápas na MS pískat žena. Ještě se jim to nestalo
včera
Chorvatská policie zadržela člověka kvůli nehodě, kterou nepřežili Češi
včera
Já jsem tady šéf, řekl Trump státníkům na úvod jednání G7
včera
Starmer se poprvé vyjádřil ke střelbě ruské lodi na britskou jachtu
včera
Macron hodlá spustit námořní operaci na ochranu Hormuzského průlivu
včera
Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte
včera
Lídři G7 včetně Trumpa se zavázali posílit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Trump Netanjahuovi nevěří, odmítl mu ukázat mírovou dohodu. Tak Izrael zaútočil na Libanon
včera
Jak ebola dopadá na stomilionové Kongo? Lidem se mění život od základu
Ředitel školy, řidič motocyklového taxi a zaměstnanec cestovní agentury patří k obyvatelům konžského města Bunia, kteří v současnosti pociťují lidské i hospodářské dopady nové epidemie eboly. Justin Keno, ředitel školy Nelson Mandela, každé ráno sleduje stovky žáků přicházejících bránou a obává se, zda někteří z nich nepocházejí z ohnisek nákazy. Ve škole zavedl přísná opatření včetně umyvadel u vchodu a zákazu prodejců jídla, šíření viru mezi dětmi se však ve městě Bunia, které je hlavním městem provincie Ituri v Demokratické republice Kongo, monitoruje jen velmi obtížně.
Zdroj: Libor Novák