EU si neuvědomuje důležité věci? Sama si kope svůj hrob

Varšava - Když se nynější polské vládní straně Pis podařilo získat v parlamentních volbách 2015, kdy začínala migrační krize, získat většinu v Sejmu, začala razit politiku centralizace, tedy oslabování kompetencí jednotlivých zastupitelstev, která by jí však mohla v budoucnu oslabit. Nyní se k podobné chybě uchyluje samotná EU, která ale zapomíná na důležitost regionů v obraně demokratických hodnot a právního státu. Informoval o tom server Politico.eu.

Polská vláda se snažila sebrat regionům autonomii ve věci nakládání s místními rozpočty, což by mohlo v budoucnu vést ke zvýhodnění Práva a spravedlnost v komunálních i parlamentních volbách, protože by se díky centralizaci financování mohlo zabránit nezávislým kandidátům jít do volebního boje s velkými stranami. PiS se tímto zřejmě chtěla pojistit, že bude mít větší dohled na tím, kdo za který volební obvod kandiduje, aby se zbavila nepohodlných.

Přestože se těmto pokusům podařilo za pomocí občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků podobně, jako tomu bylo se zpřísňováním potratových zákonů, zabránit, tak PiS se stále postupně a nenápadně snaží omezovat kompetence komunálních vlád. Příkladem může být snížení zastupitelských platů, k němuž se polská vláda odhodlala, aby zametla pod koberec skandál způsobený jejími ministry, kteří si na funkčních požitcích nechali svévolně vyplatit desítky tisíc eur. Ostatně vždycky je lepší odvést pozornost jinam. Filozofií populistů je vyvolat ve voličích dojem, že jenom oni pracují pro ně, zatímco se opozice přiživuje na penězích vybraných z jejich daní.

Objevuje se však další riziko, že by místní vlády ztratily možnost hájit hodnoty liberální demokracie proti vládnoucí straně PiS, a ta paradoxně nepochází z Varšavy, nýbrž z Bruselu. Navržený rozpočet Evropské komise by mohl výrazně oslabit kompetence polských zastupitelstev, čímž by se definitivně zlikvidovaly poslední zbytky boje proti útokům na demokracii a právní stát. Právě protože je podpora EU v Polsku jednou z největších v bývalém Východním bloku, měl by se Brusel spíš snažit účinně bojovat proti euroskeptické politice PiS, kterému se s největší pravděpodobností podařilo v roce 2015 těžit pouze z protiuprchlických nálad, a ne jí posvěcovat.

Škrty nejsou řešením

I kdyby Brusel nakrásně od této myšlenky upustil, tak obecně vzato nejsou škrty v regionálních výdajích, které Komise prosazuje, dobrým nápadem, neboť mohou taktéž oslabit regiony, byť nepřímo. Ostatně když budou zastupitelé muset nakládat s omezeným rozpočtem, budou víc závislí na centrální vládě. Pokud se tedy k moci dostanou populisté a euroskeptici, budou se muset regiony takříkajíc řídit heslem "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!" Naopak pokud mohou zastupitelstva nakládat s dostatečnými prostředky, mohou být více nezávislá, a tím pádem se stát jakousi hrází proti aktuální vládní garnituře. Role jednotlivých regionů v obraně demokratických hodnot je tedy větší, než by se mohlo na první pohled zdát.

Že se musí rozpočet EU nějakým způsobem reformovat, a že přijdou škrty je naprosto jasné, neboť je třeba se připravit na odchod Velké Británie, a tím pádem i jejích příspěvků do něj. Nicméně snížení regionálních výdajů o 10-15 % není dobrou cestou. Škrty by tedy neměly být tak velké, případně by se měly projevit tam, kde je to možné.

Asi není třeba vysvětlovat, že odklon financování zemí střední a východní Evropy ve prospěch jižních členů je politicky motivovaný. Polsko a Maďarsko na něj doplatí nejvíce, neboť patří na rozdíl od Česka a Slovenska, mezi největší odpůrce společné migrační politiky. Podle předběžných odhadů by Varšava a Budapešť mohly přijít až o 23 % příjmů z rozpočtu EU. Příčinou této politiky není pouze podpořit země, které jsou nejvíce postiženy příchodem nových uprchlíků, nýbrž i potrestat "neposlušné" Poláky a Maďary, na což ale může Brusel doplatit. 

Strategie trestání nepohodlných členských zemí a velkých škrtů v rozpočtu EU má navíc i svou politickou cenu, která je velmi vysoká. V současné době je prohlubování ekonomických, regionálních a geopolitických rozdílů mezi členy eurozóny a zbytkem EU luxusem, který si nemůžeme dovolit. Další rozdělování Evropy na východ a západ by nikomu neprospělo a pouze posílilo pozici Ruska, které bude s největší pravděpodobností prostřednictvím své páté kolony v postkomunistických zemích těžit z nespokojenosti tamních občanů.

Související

Donald Tusk

Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk

Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že podle dosud shromážděných důkazů byla raketa, která během nočního ruského masivního náletu na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, ruská střela s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády zdůraznil, že polské ozbrojené síly i piloti reagovali na situaci velmi rychle a efektivně. Armáda byla podle jeho slov v plné pohotovosti a připravena objekt okamžitě sestřelit, pokud by v letu nad polským územím pokračoval.
Donald Tusk

Polsko nebylo cílem ruské rakety, mírní napětí Tusk. EU incident ostře odsuzuje, USA jej chtějí prošetřit

Polský premiér Donald Tusk navštívil místo dopadu střely, která během nočního masivního ostřelování Ukrajiny narušila vzdušný prostor země a zřítila se na jejím území. Podle prvotních závěrů vyšetřování šlo o ruskou střelu s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády po obhlídce terénu potvrdil, že nic nenasvědčuje tomu, že by Polsko bylo přímým cílem tohoto útoku.

Více souvisejících

Polsko EU (Evropská unie) zastupitelstvo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

6. srpna 2026 17:18

V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj

Ukrajina se členem NATO nikdy nestane, míní bývalý vrchní velitel armády Valerij Zalužnyj. Vyjádřil se tak z pozice velvyslance ve Velké Británii na jednání ukrajinských diplomatů v Kyjevě. Představitele své země nabádal k tomu, aby se snažila uzavřít jiné aliance. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy