Brusel - Dvě třetiny Evropanů se domnívají, že technologické giganty jako Google mají větší moc než Evropská unie. Téměř devět z deseti obyvatel EU pak podporuje vznik zákonů na ochranu práv tvůrců obsahu, tedy umělců, novinářů nebo vědců. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala společnosti Harris Interactive mezi 6600 občany ze Španělska, Itálie, Německa, Polska, České republiky, Rumunska, Řecka a Francie.
"Tyto výsledky jsou do očí bijící a měly by europoslancům posloužit jako poslední budíček před hlasováním o směrnici o autorském právu plánovaným na 12. září. Rovnováha sil musí být obnovena ve prospěch tvůrců a občanů Evropské unie," uvedla generální manažerka European Grouping of Societies of Authors and Composers (GESAC) Véronique Desbrossesová.
Celkem 66 procent respondentů si myslí, že se internetové platformy s tvůrci, jejichž obsah na svých stránkách využívají, nedělí spravedlivě o své zisky. Nejvíce zastánců má tento názor ve Francii (76 procent) a v Německu (72 procent). Přibližně 81 procent respondentů zastává názor, že by platformy měly spravedlivěji odměňovat mediální organizace.
Český Ochranný svaz autorský (OSA) ve středu vytvořil na internetu petici, kam mohou lidé vyjadřovat podporu přijetí směrnice.
Průzkum je součástí iniciativy, kterou minulý týden spustilo uskupení Europe for Creators, které bojuje za podporu směrnice o autorském právu. Ta sdružuje dohromady více než 12 milionů pracovních pozic spadajících do evropských tvůrčích a kulturních oborů.
O směrnici se v posledních týdnech vedou spory a diskuse. Koncem letošního srpna stovka evropských novinářů podpořila výzvu tiskové agentury AFP poslancům Evropského parlamentu, aby uložili velkým internetovým platformám povinnost přepouštět část svých finančních zisků sdělovacím prostředkům, na jejichž novinářské články, fotografie či videa odkazují. S deklarací ve stejném duchu následně na filmovém festivalu v Benátkách přišlo 165 evropských filmařů.
Spor se vede zejména o článek 11, který má vydavatelům umožnit vyžadovat poplatek za pouhý odkaz nebo náhled na článek na internetových platformách. Platformy typu Google News, Facebook, Wikipedie, Twitter nebo i český Seznam by se tak musely podělit o zisky, které jim z toho díky reklamě plynou. Platformy se tomu brání.
Související
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
EU (Evropská unie) , Google , internet , průzkumy , evropský parlament , autorská práva , OSA (Ochranný svaz autorský)
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák