V Německu roste hrozba pro Evropu? Profesor varuje před novým hnutím

NÁZOR - Sahra Wagenknechtová, vůdkyně německé krajně levicové strany Die Linke (Levice), nedávno ohlásila vznik nového hnutí Aufstehen (Povstaňme), připomíná politolog Matthew Qvortrup v komentáři pro server CNN. Profesor z Coventry University soudí, že to by samo o sobě nebylo mimořádné, protože i v dalších západoevropských zemích působí levicové strany o různém stupni extrémnosti, avšak hnutí iniciované Wagenknechtovou se od nich v mnohém odlišuje.

Temné kapitoly evropských dějin

Západoevropské levicové strany, například nizozemská Zelená levice, dánská Jednotná kandidátka či britští labouristé Jeremyho Corbyna, se skládají ze zbytků generace roku 1968 a progresivních miléniálů, kteří chovají zdravou skepsi vůči autoritářství, vysvětluje politolog. Varuje, že hnutí Aufstehen je jiné, nepokrytě populistické a nepřátelské vůči přistěhovalectví a dalším liberálním otázkám.

"Nepřekvapivě se takové názory dočkaly ocenění od krajně pravicové Alternativy pro Německo," poukazuje expert. Dodává, že navzdory běžnému názoru Wagenknechtová nechce vytvořit hnutí, jako je například Momentum v Británii, které vyneslo do čela labouristů Jeremyho Corbyna, či jeho francouzský ekvivalent Nepoddajná Francie Jean-Luca Mélenchona.

Ambicí Wagenknechtové je přeorientování - hnutí, které přiláká nespokojené voliče z dělnických vrstev, kteří se cítí zrazeni velkým byznysem, globalizací a nízkými platy v ekonomice koncernů, poukazuje profesor. Konstatuje, že poselství Wagenknechtové se ovšem nezakládá na naději a solidaritě, ale na nepokrytém odmítání cizinců a nadbíhání náladám nízko placených pracovníků.

"To již bylo k vidění. Je otřepané citovat příklady z temných kapitol evropských dějin," pokračuje Qvortrup. Za dostatečný považuje odkaz na fašisty Benita Mussoliniho a Oswalda Moseleyho, kteří zahájili své politické kariéry na levici a šířili podobné poselství.

Za dalšího "přeběhlíka" označuje politolog Juana Peróna, který skloubil volání po sociální spravedlnosti a krajně pravicové postoje, aby se dostal k moci v Argentině. Není pravděpodobné, že by se Německo vydalo stejnou cestou, přiznává odborník, ale dodává, že tyto precedenty nemůžeme ignorovat.

Nebezpečný mix

Řešení předkládané Wagenknechtovou není zcela unikátní, podotýká Qvortrup. Připomíná, že v Dánsku se oficiálně středoleví sociální demokraté přeorientovali na stranu, která hájí sociální stát, ale zároveň se posunuje doprava v otázkách přistěhovalectví. "Na rozdíl od Dánů Wagenknechtová mísí opozici vůči imigraci s ekonomickým populismem. To je nebezpečný mix," varuje akademik.   

Wagenknechtovou nelze obvinit z pouhé naivity, protože vyrůstala v komunistickém Východním Německu, podobně jako Angela Merkelová, uvádí profesor. Poukazuje, že na rozdíl od kancléřky se tato zapálená levicová politička nikterak neomlouvá za své členství v komunistickém mládežnickém hnutí - Svobodné německé mládeži.

Iniciátorka hnutí Aufstehen tak popisuje východoněmeckou komunistickou diktaturu jako "nejmírumilovnější a nejvíce lidumilný stát, jaký Němci za celou svou historii vytvořili," konstatuje expert. Mimoděk připomíná, že šlo o režim, který zabil 327 lidí, kteří se pokusili ze země uprchnout.

"Soukromý život politiků není většinou politicky důležitý. Wagenknechtová je výjimkou," píše politolog. Vysvětluje, že politička se provdala za Oscara Lafontaina, bývalého sociálně demokratického ministra financí, který opustil koaliční vládu Gerharda Schrödera a spolu se členy Strany demokratického socialismu - nástupce východoněmecké vládnoucí Sjednocené socialistické strany Německa (SED) - založil uskupení Die Linke.

O pětadvacet let starší Lafontaine, který se již z politiky stáhl, vždy hájil společensky inkluzivnější formu socialismu a dokonce napsal knihu s názvem Srdce bije nalevo, připomíná profesor. Dodává, že jeho žena se k měkkým politickým náladám ovšem nehlásí, a proto by založení hnutí Aufstehem měla celá Evropa sledovat s obavami.      

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo imigrace Die Linke Sahra Wagenknechtová hnutí Povstat (Aufstehen)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy