V Německu roste hrozba pro Evropu? Profesor varuje před novým hnutím

NÁZOR - Sahra Wagenknechtová, vůdkyně německé krajně levicové strany Die Linke (Levice), nedávno ohlásila vznik nového hnutí Aufstehen (Povstaňme), připomíná politolog Matthew Qvortrup v komentáři pro server CNN. Profesor z Coventry University soudí, že to by samo o sobě nebylo mimořádné, protože i v dalších západoevropských zemích působí levicové strany o různém stupni extrémnosti, avšak hnutí iniciované Wagenknechtovou se od nich v mnohém odlišuje.

Temné kapitoly evropských dějin

Západoevropské levicové strany, například nizozemská Zelená levice, dánská Jednotná kandidátka či britští labouristé Jeremyho Corbyna, se skládají ze zbytků generace roku 1968 a progresivních miléniálů, kteří chovají zdravou skepsi vůči autoritářství, vysvětluje politolog. Varuje, že hnutí Aufstehen je jiné, nepokrytě populistické a nepřátelské vůči přistěhovalectví a dalším liberálním otázkám.

"Nepřekvapivě se takové názory dočkaly ocenění od krajně pravicové Alternativy pro Německo," poukazuje expert. Dodává, že navzdory běžnému názoru Wagenknechtová nechce vytvořit hnutí, jako je například Momentum v Británii, které vyneslo do čela labouristů Jeremyho Corbyna, či jeho francouzský ekvivalent Nepoddajná Francie Jean-Luca Mélenchona.

Ambicí Wagenknechtové je přeorientování - hnutí, které přiláká nespokojené voliče z dělnických vrstev, kteří se cítí zrazeni velkým byznysem, globalizací a nízkými platy v ekonomice koncernů, poukazuje profesor. Konstatuje, že poselství Wagenknechtové se ovšem nezakládá na naději a solidaritě, ale na nepokrytém odmítání cizinců a nadbíhání náladám nízko placených pracovníků.

"To již bylo k vidění. Je otřepané citovat příklady z temných kapitol evropských dějin," pokračuje Qvortrup. Za dostatečný považuje odkaz na fašisty Benita Mussoliniho a Oswalda Moseleyho, kteří zahájili své politické kariéry na levici a šířili podobné poselství.

Za dalšího "přeběhlíka" označuje politolog Juana Peróna, který skloubil volání po sociální spravedlnosti a krajně pravicové postoje, aby se dostal k moci v Argentině. Není pravděpodobné, že by se Německo vydalo stejnou cestou, přiznává odborník, ale dodává, že tyto precedenty nemůžeme ignorovat.

Nebezpečný mix

Řešení předkládané Wagenknechtovou není zcela unikátní, podotýká Qvortrup. Připomíná, že v Dánsku se oficiálně středoleví sociální demokraté přeorientovali na stranu, která hájí sociální stát, ale zároveň se posunuje doprava v otázkách přistěhovalectví. "Na rozdíl od Dánů Wagenknechtová mísí opozici vůči imigraci s ekonomickým populismem. To je nebezpečný mix," varuje akademik.   

Wagenknechtovou nelze obvinit z pouhé naivity, protože vyrůstala v komunistickém Východním Německu, podobně jako Angela Merkelová, uvádí profesor. Poukazuje, že na rozdíl od kancléřky se tato zapálená levicová politička nikterak neomlouvá za své členství v komunistickém mládežnickém hnutí - Svobodné německé mládeži.

Iniciátorka hnutí Aufstehen tak popisuje východoněmeckou komunistickou diktaturu jako "nejmírumilovnější a nejvíce lidumilný stát, jaký Němci za celou svou historii vytvořili," konstatuje expert. Mimoděk připomíná, že šlo o režim, který zabil 327 lidí, kteří se pokusili ze země uprchnout.

"Soukromý život politiků není většinou politicky důležitý. Wagenknechtová je výjimkou," píše politolog. Vysvětluje, že politička se provdala za Oscara Lafontaina, bývalého sociálně demokratického ministra financí, který opustil koaliční vládu Gerharda Schrödera a spolu se členy Strany demokratického socialismu - nástupce východoněmecké vládnoucí Sjednocené socialistické strany Německa (SED) - založil uskupení Die Linke.

O pětadvacet let starší Lafontaine, který se již z politiky stáhl, vždy hájil společensky inkluzivnější formu socialismu a dokonce napsal knihu s názvem Srdce bije nalevo, připomíná profesor. Dodává, že jeho žena se k měkkým politickým náladám ovšem nehlásí, a proto by založení hnutí Aufstehem měla celá Evropa sledovat s obavami.      

Související

Více souvisejících

Německo imigrace Die Linke Sahra Wagenknechtová hnutí Povstat (Aufstehen)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy