Brusel - Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič dnes potvrdil, že má zájem stát se před volbami do Evropského parlamentu "vedoucím kandidátem" evropské socialistické frakce (S&D). Dvaapadesátiletý Slovák získal podporu zatím devíti sociálnědemokratických stran v EU, včetně české ČSSD, a splnil tak vnitrostranické podmínky. Spolu s Němcem Manfredem Weberem z Evropské lidové strany (ELS) jsou zatím jedinými evropskými politiky, kteří takto veřejně deklarovali zájem o funkci příštího předsedy Evropské komise.
Významné evropské politické síly se totiž ve volbách do europarlamentu příští rok v květnu - a především ve vývoji po nich - rozhodly zopakovat využití takzvaných spitzenkandidátů, tedy vedoucích kandidátů, uplatněný poprvé v minulých volbách v roce 2014.
Neformální postup předpokládá, že evropské politické rodiny oznámí, kdo by podle nich měl být předseda komise. Toho vybírá summit EU, tedy prezidenti a premiéři členských zemí, a předkládá ho europarlamentu ke schválení. Naposledy daly velké frakce šéfům států a vlád najevo, že jejich podporu na plénu parlamentu nezíská nikdo jiný, než kandidát vítězné frakce. Tím byl tehdy nynější předseda komise Jean-Claude Juncker.
"Budoucí desetiletí rozhodne o postavení Evropy pro celé toto století. Musíme zvládnout otázky strategické autonomie, modernizace průmyslu a být schopni se daleko silněji postavit na vlastní nohy, pokud jde o obchodní politiku, obranu a zahraniční politiku," řekl dnes novinářům Šefčovič, nyní v komisi odpovědný za energetickou unii.
Je třeba podle něj zajistit, aby volby nebyly jen o jednom tématu, tedy o migrační problematice. Poslední kroky a návrhy Evropské komise podle něj přispějí k tomu, že na tento problém bude možné do voleb pohlížet jako na něco, co "jsme dostali pod kontrolu" a už nepředstavuje nebezpečí. "Pokud občané EU uvěří, že tuto otázku zvládáme, tak se otupí i ten osten a napětí, které toto téma provází," míní komisař.
Šefčovič připomněl, že to byla česká ČSSD, která jej na tuto funkci navrhla. "Velmi si vážím toho, že to přišlo z Prahy, z české sociální demokracie. Přišli s tím nápadem, přesvědčili mne, abych do toho šel," uvedl. Nyní už má prý podporu "napříč celou Evropou" - od zemí Pobaltí, přes střední Evropu až po jihovýchod kontinentu. "Pokryté území je poměrně velké, ale určitě budu komunikovat s dalšími zeměmi," dodal.
Šefčoviče dnes po společném jednání české a slovenské vlády v Košicích podpořil jménem slovenské vládní koalice premiér Peter Pellegrini. "Uděláme vše pro to, aby se tímto kandidátem pro volby do Evropského parlamentu stal," řekl.
Socialistická frakce začne naplno o osobě vedoucího kandidáta diskutovat v říjnu. Finální rozhodnutí by mělo padnout na kongresu počátkem prosince v Lisabonu. Žádný další známý představitel některé ze stran frakce S&D zatím oficiálně kandidaturu neoznámil, spekuluje se ale například o prvním místopředsedovi komise Fransi Timmermansovi.
Šefčovič připouští, že po květnu 2019 bude nový europarlament zřejmě více členitý než ten nynější a na ustavení potřebné "proevropské většiny" bude třeba spolupráce tří či čtyř frakcí. "Umím si představit, že po volbách budou velmi náročná jednání," poznamenal.
Podle Šefčoviče bude důležitá i voličská účast, která byla posledně na Slovensku i v ČR velmi nízká. "Doufám, že se nám podaří přesvědčit i lídry na domácí politické scéně v ČR a na Slovensku, abychom byli v evropské kampani aktivnější a vedli ji spolu," uvedl komisař. EP a fungování dalších unijních EU má podle něj velký vliv na to, jak "budeme žít doma".
O možnosti, že by se stal kandidátem Evropských konzervativců a reformistů (ECR) hovořil nedávno v českých médiích europoslanec za ODS Jan Zahradil.
Související
EU spoléhá na Slovensko: Maroš Šefčovič může zabránit obchodní válce s Trumpem
EU pohrozila Američanům odvetou za cla. Chce však vyjednat jiné řešení
Maroš Šefčovič , EU (Evropská unie) , evropská komise , evropský parlament , Evropské volby 2019 , Manfred Weber (šéf EPP) , Slovensko
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 35 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 3 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák