Papež přiletěl do Litvy, varoval před nedostatkem tolerance v Evropě

Vilnius - Svou bolestnou minulost spojenou se sovětskou a nacistickou okupací by měla Litva využít jako podnět k prosazování tolerance na evropském kontinentu. Po příletu do Vilniusu to dnes řekl papež František. Hlava římskokatolické církve v litevské metropoli zahájila čtyřdenní návštěvu pobaltských republik. V Litvě stráví dva dny, po jednom pak v Lotyšsku a v Estonsku.

Do pobaltských států chce pontifik přinést poselství solidarity. "Litva byla v průběhu dějin ochotna přijmout uprchlíky nejrůznějších etnických skupin a vyznání a poskytnout jim přístřeší, dokázala rovněž překonat totalitní ideologie," řekl František při setkání s prezidentkou Daliou Grybauskaitéovou a zahraničními diplomaty. "Na vlastní kůži jste pocítili snahy prosadit jediný model, který měl zahladit všechny rozdíly," poznamenal papež a dodal, že tyto zkušenosti by Litva měla nabídnout zejména Evropské unii.

František své hostitele varoval před těmi, kdo "zasévají rozpory a konfrontaci". Tito lidé podle něj využívají nejistotu a konfliktní situace k šíření tezí, že jedinou možnou cestou k zajištění bezpečnosti a zachování vlastní kultury je "vyhlazení, zákaz nebo vyhoštění ostatních". Papež v této souvislosti žádnou zemi nejmenoval, podle agentury Reuters ale měl na mysli populistické vlády v řadě evropských zemí včetně sousedního Polska, Maďarska nebo Itálie.

Pobaltské země považují Františkovu cestu za způsob, jímž papež oceňuje sté výročí od vyhlášení jejich nezávislosti. František je v regionu čtvrt století po Janu Pavlu II., který přijel nedlouho poté, co se trojice národů vymanila ze sovětské nadvlády.

Litva, kde papež návštěvu zahájil, si i přes desetiletí pod sovětským režimem udržela většinové katolické vyznání, ke kterému se zde hlásí asi 80 procent obyvatel. Naopak v Lotyšsku, kde se ke katolické víře hlásí 16 procent populace, má větší podíl s 25 procenty luteránství a s 19 procenty ruské pravoslaví. Zcela odlišné je Estonsko, kde se drtivá většina lidí nehlásí k žádnému vyznání. Estonsko spolu s Českou republikou dlouhodobě patří k zemím, kde je podíl obyvatel nevyznávajících žádné náboženství největší na světě.

Související

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka (13. května 2023).

Zelenskyj dovezl papeži Františkovi netradiční dar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek setkal s papežem Františkem na soukromé audienci ve Vatikánu, během níž mu předal symbolický dar – olejomalbu inspirovanou vražděním civilistů v Buči, kyjevském předměstí, kde v prvních týdnech ruské invaze došlo k masakru.  

Více souvisejících

Papež František Litva Církev Dalia Grybauskaitéová (prezidentka Litvy)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 42 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 9 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy