Berlín - Zatímco v Československu vyvolala mnichovská dohoda v roce 1938 šok, v Německu ji lidé podle historika Volkera Zimmermanna přijali převážně s úlevou, protože byli přesvědčeni, že se díky ní bude možné vyhnout válce. Jejich iluze se ale rychle rozplynuly. Zimmermann to řekl v rozhovoru s ČTK u příležitosti nadcházejícího 80. výročí podpisu dohody.
Obyvatelstvo reagovalo v první řadě s úlevou. Kvůli nebezpečí války mezi ním panovaly velké obavy. Na rozdíl od doby před první světovou válkou neexistovalo válečné nadšení," vysvětluje Zimmermann reakce Němců na dohodu, kterou Velká Británie, Francie, Německo a Itálie uzavřely v noci z 29. na 30. září 1938.
"Je to paradoxní, když si člověk uvědomí, že Hitler válku k rozbití Československa chtěl, a nakonec byl oslavován jako někdo, kdo válce zabránil, protože byl připravený ke kompromisu," podotýká historik působící ve výzkumném ústavu Collegium Carolinum, který se zaměřuje na dějiny Česka a Slovenska. Lidé podle něj tehdy mohli reagovat s úlevou, protože celá řada z nich netušila, co jejich vůdce skutečně plánuje, a že válka za necelý rok stejně začne.
Hitler ji chtěl podle Zimmermanna vyvolat už dříve, a proto se s vůdcem sudetských Němců Konradem Henleinem v březnu 1938 domluvil, že bude Československu klást takové požadavky, které nebude Praha moci splnit. Československo ale požadavkům neustále ustupovalo, což spolu se snahou spojenců v Londýně a Paříži vyhnout se válce, vedlo k situaci, že Hitlerovi v tu chvíli diplomaticky nezbylo prakticky nic jiného, než dohodu podepsat a se svými dalšími plány vyčkat. Stejně jako připojení Sárska a Rakouska k Německu tím podle historika zvýšil u mnoha Němců respekt k zahraniční politice svého režimu.
Úlevu z toho, že nebude válka, cítila podle Zimmermanna také většina ze zhruba tří a půl milionu Němců na území, které muselo Československo podle mnichovské dohody postoupit Německu. V září podle něj panovaly v některých částech Sudet i v důsledku provokací sudetoněmeckých polovojenských organizací poměry, které připomínaly občanskou válku. "Lidé zde měli velký strach z války, protože by se odehrávala doslova před jejich dveřmi," podotýká.
S úlevou se v těchto oblastech Československa podle Zimmermanna pojilo velké očekávání, že po připojení k říši bude naplněna touha zdejších Němců po sebeurčení a také, že se zlepší jejich ekonomická situace. Právě tyto regiony byly totiž ještě v roce 1938 i v důsledku hospodářské krize více postiženy nezaměstnaností než zbylé území Československa.
Kladná očekávání se ale netýkala všech německých obyvatel. Mezi prvními ze zhruba 200.000 lidí, kteří Sudety v dalších týdnech a měsících opustili, byli vedle Čechů i němečtí sociální demokraté, komunisté nebo Židé, kteří dobře věděli, že pro ně změna neznamená nic dobrého. Německé jednotky, které následně oblast o rozloze 30 procent Československa od 1. října obsadily, koneckonců měly seznamy lidí, které měli při obsazování Sudet zatknout.
Související
Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko
Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem
Mnichovská dohoda (29. září 1938) , Německo , historie , II. světová válka
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 1 hodinou
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.
Zdroj: Libor Novák