V Německu lidé mnichovskou dohodu přijali s úlevou. V Československu vyvolala šok

Berlín - Zatímco v Československu vyvolala mnichovská dohoda v roce 1938 šok, v Německu ji lidé podle historika Volkera Zimmermanna přijali převážně s úlevou, protože byli přesvědčeni, že se díky ní bude možné vyhnout válce. Jejich iluze se ale rychle rozplynuly. Zimmermann to řekl v rozhovoru s ČTK u příležitosti nadcházejícího 80. výročí podpisu dohody.

Obyvatelstvo reagovalo v první řadě s úlevou. Kvůli nebezpečí války mezi ním panovaly velké obavy. Na rozdíl od doby před první světovou válkou neexistovalo válečné nadšení," vysvětluje Zimmermann reakce Němců na dohodu, kterou Velká Británie, Francie, Německo a Itálie uzavřely v noci z 29. na 30. září 1938.

"Je to paradoxní, když si člověk uvědomí, že Hitler válku k rozbití Československa chtěl, a nakonec byl oslavován jako někdo, kdo válce zabránil, protože byl připravený ke kompromisu," podotýká historik působící ve výzkumném ústavu Collegium Carolinum, který se zaměřuje na dějiny Česka a Slovenska. Lidé podle něj tehdy mohli reagovat s úlevou, protože celá řada z nich netušila, co jejich vůdce skutečně plánuje, a že válka za necelý rok stejně začne.

Hitler ji chtěl podle Zimmermanna vyvolat už dříve, a proto se s vůdcem sudetských Němců Konradem Henleinem v březnu 1938 domluvil, že bude Československu klást takové požadavky, které nebude Praha moci splnit. Československo ale požadavkům neustále ustupovalo, což spolu se snahou spojenců v Londýně a Paříži vyhnout se válce, vedlo k situaci, že Hitlerovi v tu chvíli diplomaticky nezbylo prakticky nic jiného, než dohodu podepsat a se svými dalšími plány vyčkat. Stejně jako připojení Sárska a Rakouska k Německu tím podle historika zvýšil u mnoha Němců respekt k zahraniční politice svého režimu.

Úlevu z toho, že nebude válka, cítila podle Zimmermanna také většina ze zhruba tří a půl milionu Němců na území, které muselo Československo podle mnichovské dohody postoupit Německu. V září podle něj panovaly v některých částech Sudet i v důsledku provokací sudetoněmeckých polovojenských organizací poměry, které připomínaly občanskou válku. "Lidé zde měli velký strach z války, protože by se odehrávala doslova před jejich dveřmi," podotýká.

S úlevou se v těchto oblastech Československa podle Zimmermanna pojilo velké očekávání, že po připojení k říši bude naplněna touha zdejších Němců po sebeurčení a také, že se zlepší jejich ekonomická situace. Právě tyto regiony byly totiž ještě v roce 1938 i v důsledku hospodářské krize více postiženy nezaměstnaností než zbylé území Československa.

Kladná očekávání se ale netýkala všech německých obyvatel. Mezi prvními ze zhruba 200.000 lidí, kteří Sudety v dalších týdnech a měsících opustili, byli vedle Čechů i němečtí sociální demokraté, komunisté nebo Židé, kteří dobře věděli, že pro ně změna neznamená nic dobrého. Německé jednotky, které následně oblast o rozloze 30 procent Československa od 1. října obsadily, koneckonců měly seznamy lidí, které měli při obsazování Sudet zatknout.

Související

Fotografie z průběhu Mnichovských jednání. Zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii

Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko

Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.
Vladimír Putin, ruský prezident

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

Více souvisejících

Mnichovská dohoda (29. září 1938) Německo historie II. světová válka

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 42 minutami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 50 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 5 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 7 hodinami

Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění

Velké komplikace nastaly v pátek brzy ráno v železniční dopravě kvůli incidentu v České Třebové. Při posunu tam vykolejil vlak, informovala Správa železnic. Provoz přes důležitou stanici je silně omezen, spoje nabírají zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy