Ruská rozvědka napadla OPCW. Nizozemsko rázně zakročilo, postavilo se za něj i NATO

Nizozemsko dnes obvinilo Ruskou federaci z pokusu o hackerský útok na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Ministryně obrany Ank Bijleveldová uvedla, že její země po zmaření operace na svém území vyhostila čtyři ruské agenty. Moskvu přitom vyzvala, aby své kybernetické operace zastavila. Britská premiérka Theresa Mayová a předseda vlády Nizozemska Mark Rutte ve společném prohlášení odsoudily ruské "pohrdání globálními hodnotami".

Velitel nizozemské vojenské rozvědky MIVD Onno Eichelsheim v prezentaci popsal, že pracovníci ruské rozvědky dorazili do Nizozemska 10. dubna. V hotelu u centrály OPCW v Haagu byli údajně zadrženi 13. dubna, načež byli vypovězeni zpět do Ruska, uvedla agentura Reuters. Ministryně Bijleveldová zároveň oznámila, že Nizozemsko si předvolalo ruského velvyslance.

Ruští agenti se údajně snažili proniknout do bezdrátové sítě OPCW z automobilu zaparkovaného u sídla organizace. Vybavení nalezené ve voze bylo používáno k zachycení přihlašovacích údajů, uvedl zpravodajský server BBC. Rusové měli diplomatické pasy a byl mezi nimi také odborník na informační technologie. Nizozemské úřady se domnívají, že jejich operaci řídila vojenská rozvědka GRU.

OPCW, která spadá pod OSN, letos analyzovala látku použitou při březnové otravě bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Ruský hackerský útok tedy, jak řekl Eichelsheim, přišel v době, kdy OPCW incident z jihoanglického Salisbury vyšetřovala.

Nizozemsko už v polovině září uvedlo, že na jaře zadrželo a vypovědělo dva ruské agenty kvůli špionáži namířené proti švýcarské laboratoři, která také armádní jed novičok testovala. Do Spiezu, kde se tato laboratoř nachází, měli podle Eichelsheima namířeno i čtyři další ruští agenti.

Z realizace celé řady kybernetických útoků dnes GRU obvinily Británie a Austrálie. Podle britského ministra zahraničí Jeremyho Hunta by oznámení Nizozemska o zmařené operaci proti OPCW mělo nadobro rozptýlit jakékoli pochybnosti o roli Ruska v pokusu o vraždu Skripala. Z přiotrávení někdejšího dvojího agenta Londýn rovněž viní ruskou vojenskou rozvědku.

Ministryně Bijleveldová vyzvala Rusko, aby zastavilo své kybernetické operace, jejichž cílem je podle ní podrývání západních demokracií. Eichelsheim uvedl, že v Nizozemsku, kde má své centrály řada mezinárodních organizací, je ruská vojenská rozvědka "aktivní".

"Tento pokus získat přístup k zabezpečeným systémům mezinárodní organizace pracující na vymýcení chemických zbraní ve světě dokládá, jak GRU pohrdá globálními hodnotami a pravidly, které nás udržují v bezpečí," uvedli předsedové vlád Nizozemska a Británie. Britské úřady podle médií při vyšetřování těm nizozemským pomáhaly. "Dnes představenými operacemi jsme ještě jasněji ukázali nepřijatelné kybernetické aktivity" GRU, píše se v prohlášení.

Nizozemská ministryně obrany dnes také uvedla, že na počítači jednoho z vyhoštěných rozvědčíků byly i soubory týkající se vyšetřování pádu malajsijského letadla na lince MH17. Letoun byl v létě 2014 sestřelen nad východní Ukrajinou, zahynulo všech 298 lidí na palubě. Mezinárodní tým vyšetřovatelů letos v květnu dospěl k závěru, že letadlo sestřelila technika ruské armády.

Nizozemsko informovalo ministry obrany Severoatlantické aliance o ruském pokusu o kybernetický útok na OPCW. Uvedl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého mají Nizozemsko a Velká Británie alianční podporu při odpovědích na podle nich očividnou ruskou snahu podkopávat mezinárodní právo a instituce.

Stoltenberg dodal, že operaci v Nizozemsku provedla ruská vojenská rozvědka GRU. Podle Londýna je to právě rozvědka GRU, která stojí i za dalšími kybernetickými útoky ve světě. "Dotkly se občanů mnoha zemí, včetně Ruska, a způsobily enormní hospodářské náklady," upozornil Stoltenberg.

Také vrcholní představitelé Evropské unie ve společném prohlášení odsoudili agresivní pokus o kybernetický útok na OPCW. "Odsuzujeme takové akce, které podrývají mezinárodní právo a mezinárodní instituce," uvedli ve společně podepsaném prohlášení předsedové Evropské rady a Evropské komise (EK) Donald Tusk a Jean-Claude Juncker společně s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. EU bude podle nich dál posilovat počítačovou odolnost svých institucí i úřadů v členských zemích, ale i pomáhat v této oblasti mezinárodním partnerům a organizacím.

Tusk následně oznámil, že téma kybernetické bezpečnosti doplní do programu příštího summitu EU. Prezidenti a premiéři bloku se na pravidelné schůzce setkají v Bruselu 18. října.

Související

Syrský MiG-29

Vyšetřování útoku v syrské Dúmě: Provedla ho Asadova armáda, zní závěr

Útok chemickými zbraněmi na syrské město Dúmá provedlo v roce 2018 syrské vládní letectvo. Po dvouletém vyšetřování to ve své nové zprávě uvedla Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Podle ní lze prokázat, že v dubnu 2018 nejméně jeden vrtulník syrského letectva shodil na civilisty obydlenou oblast dva zásobníky s plynným chlórem. Na místě kvůli tomu zemřelo 43 lidí.
Chemické zbraně

ROZHOVOR: Před 25 lety se svět pokusil zbavit chemických zbraní. Jejich nasazení však hrozí dodnes, přiznává expertka SÚJB

Před čtvrtstoletím vstoupila v platnost Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní, k níž postupně přistoupily téměř všechny státy světa. Přesto v posledních letech došlo k několika případům, kdy byly tyto prostředky nasazeny. Vedoucí Oddělení pro zákaz chemických a biologických zbraní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, inženýrka Markéta Bláhová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřila naději, že tyto incidenty nepovedou k rehabilitaci chemických zbraní. Doufá, že budou i nadále považovány za krajně neetický, zbabělý a zavrženíhodný způsob boje. Dodává ovšem, že zneužití toxických chemikálií k teroristickým účelům, likvidaci osob či ničení životního prostředí zcela zamezit nelze.

Více souvisejících

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Rusko Nizozemí Hackeři špionáž NATO Jens Stoltenberg EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

před 2 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

před 3 hodinami

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 4 hodinami

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Ceny energií se příští rok změní. Distributoři zveřejnili nové ceníky

Od začátku roku 2025 mohou domácnosti v České republice očekávat úlevy v nákladech na elektřinu a plyn, protože několik hlavních dodavatelů energií ohlásilo snižování cen nefixovaných produktů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy