Ruská rozvědka napadla OPCW. Nizozemsko rázně zakročilo, postavilo se za něj i NATO

Nizozemsko dnes obvinilo Ruskou federaci z pokusu o hackerský útok na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Ministryně obrany Ank Bijleveldová uvedla, že její země po zmaření operace na svém území vyhostila čtyři ruské agenty. Moskvu přitom vyzvala, aby své kybernetické operace zastavila. Britská premiérka Theresa Mayová a předseda vlády Nizozemska Mark Rutte ve společném prohlášení odsoudily ruské "pohrdání globálními hodnotami".

Velitel nizozemské vojenské rozvědky MIVD Onno Eichelsheim v prezentaci popsal, že pracovníci ruské rozvědky dorazili do Nizozemska 10. dubna. V hotelu u centrály OPCW v Haagu byli údajně zadrženi 13. dubna, načež byli vypovězeni zpět do Ruska, uvedla agentura Reuters. Ministryně Bijleveldová zároveň oznámila, že Nizozemsko si předvolalo ruského velvyslance.

Ruští agenti se údajně snažili proniknout do bezdrátové sítě OPCW z automobilu zaparkovaného u sídla organizace. Vybavení nalezené ve voze bylo používáno k zachycení přihlašovacích údajů, uvedl zpravodajský server BBC. Rusové měli diplomatické pasy a byl mezi nimi také odborník na informační technologie. Nizozemské úřady se domnívají, že jejich operaci řídila vojenská rozvědka GRU.

OPCW, která spadá pod OSN, letos analyzovala látku použitou při březnové otravě bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Ruský hackerský útok tedy, jak řekl Eichelsheim, přišel v době, kdy OPCW incident z jihoanglického Salisbury vyšetřovala.

Nizozemsko už v polovině září uvedlo, že na jaře zadrželo a vypovědělo dva ruské agenty kvůli špionáži namířené proti švýcarské laboratoři, která také armádní jed novičok testovala. Do Spiezu, kde se tato laboratoř nachází, měli podle Eichelsheima namířeno i čtyři další ruští agenti.

Z realizace celé řady kybernetických útoků dnes GRU obvinily Británie a Austrálie. Podle britského ministra zahraničí Jeremyho Hunta by oznámení Nizozemska o zmařené operaci proti OPCW mělo nadobro rozptýlit jakékoli pochybnosti o roli Ruska v pokusu o vraždu Skripala. Z přiotrávení někdejšího dvojího agenta Londýn rovněž viní ruskou vojenskou rozvědku.

Ministryně Bijleveldová vyzvala Rusko, aby zastavilo své kybernetické operace, jejichž cílem je podle ní podrývání západních demokracií. Eichelsheim uvedl, že v Nizozemsku, kde má své centrály řada mezinárodních organizací, je ruská vojenská rozvědka "aktivní".

"Tento pokus získat přístup k zabezpečeným systémům mezinárodní organizace pracující na vymýcení chemických zbraní ve světě dokládá, jak GRU pohrdá globálními hodnotami a pravidly, které nás udržují v bezpečí," uvedli předsedové vlád Nizozemska a Británie. Britské úřady podle médií při vyšetřování těm nizozemským pomáhaly. "Dnes představenými operacemi jsme ještě jasněji ukázali nepřijatelné kybernetické aktivity" GRU, píše se v prohlášení.

Nizozemská ministryně obrany dnes také uvedla, že na počítači jednoho z vyhoštěných rozvědčíků byly i soubory týkající se vyšetřování pádu malajsijského letadla na lince MH17. Letoun byl v létě 2014 sestřelen nad východní Ukrajinou, zahynulo všech 298 lidí na palubě. Mezinárodní tým vyšetřovatelů letos v květnu dospěl k závěru, že letadlo sestřelila technika ruské armády.

Nizozemsko informovalo ministry obrany Severoatlantické aliance o ruském pokusu o kybernetický útok na OPCW. Uvedl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého mají Nizozemsko a Velká Británie alianční podporu při odpovědích na podle nich očividnou ruskou snahu podkopávat mezinárodní právo a instituce.

Stoltenberg dodal, že operaci v Nizozemsku provedla ruská vojenská rozvědka GRU. Podle Londýna je to právě rozvědka GRU, která stojí i za dalšími kybernetickými útoky ve světě. "Dotkly se občanů mnoha zemí, včetně Ruska, a způsobily enormní hospodářské náklady," upozornil Stoltenberg.

Také vrcholní představitelé Evropské unie ve společném prohlášení odsoudili agresivní pokus o kybernetický útok na OPCW. "Odsuzujeme takové akce, které podrývají mezinárodní právo a mezinárodní instituce," uvedli ve společně podepsaném prohlášení předsedové Evropské rady a Evropské komise (EK) Donald Tusk a Jean-Claude Juncker společně s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. EU bude podle nich dál posilovat počítačovou odolnost svých institucí i úřadů v členských zemích, ale i pomáhat v této oblasti mezinárodním partnerům a organizacím.

Tusk následně oznámil, že téma kybernetické bezpečnosti doplní do programu příštího summitu EU. Prezidenti a premiéři bloku se na pravidelné schůzce setkají v Bruselu 18. října.

Související

Syrský MiG-29

Vyšetřování útoku v syrské Dúmě: Provedla ho Asadova armáda, zní závěr

Útok chemickými zbraněmi na syrské město Dúmá provedlo v roce 2018 syrské vládní letectvo. Po dvouletém vyšetřování to ve své nové zprávě uvedla Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Podle ní lze prokázat, že v dubnu 2018 nejméně jeden vrtulník syrského letectva shodil na civilisty obydlenou oblast dva zásobníky s plynným chlórem. Na místě kvůli tomu zemřelo 43 lidí.
Chemické zbraně

ROZHOVOR: Před 25 lety se svět pokusil zbavit chemických zbraní. Jejich nasazení však hrozí dodnes, přiznává expertka SÚJB

Před čtvrtstoletím vstoupila v platnost Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní, k níž postupně přistoupily téměř všechny státy světa. Přesto v posledních letech došlo k několika případům, kdy byly tyto prostředky nasazeny. Vedoucí Oddělení pro zákaz chemických a biologických zbraní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, inženýrka Markéta Bláhová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřila naději, že tyto incidenty nepovedou k rehabilitaci chemických zbraní. Doufá, že budou i nadále považovány za krajně neetický, zbabělý a zavrženíhodný způsob boje. Dodává ovšem, že zneužití toxických chemikálií k teroristickým účelům, likvidaci osob či ničení životního prostředí zcela zamezit nelze.

Více souvisejících

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) ,  Rusko ,  Nizozemí ,  Hackeři ,  špionáž ,  NATO ,  Jens Stoltenberg ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

včera

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

včera

26. října 2026 21:59

26. října 2026 21:05

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy