Kampaň před nedělními zemskými volbami v Bavorsku se letos nezvykle nese především ve znamení celoněmeckých otázek jako jsou uprchlická politika, kulturní identita nebo fungování koaliční vlády v Berlíně. Klasická zemská témata jako školství nebo zdravotnictví hrají podle odborníků i voličů oslovených ČTK až druhořadou roli.
Při letmém pohledu na tisíce volebních plakátů v Mnichově, Norimberku, Würzburgu či dalších bavorských městech by se mohlo zdát, že pomalu končící volební kampaň v Bavorsku je stejná jako ty předchozí. Křesťanskosociální unie (CSU) slibuje pořádek a bezpečnost, Zelení lepší ochranu životního prostředí, sociální demokracie (SPD) změnu bytové politiky, svobodní demokraté (FDP) rychlejší internet a Alternativa pro Německo (AfD) školy bez islámu. Ve skutečnosti však třináctimilionovou spolkovou zemí, která sousedí s Českem, v posledních týdnech hýbou především celoněmecká témata.
"Málokdy měla celoněmecká politika takový dopad na zdejší kampaň jako letos," je přesvědčen Nikolaus Neumaier, šéf bavorské redakce v rozhlasové a televizní stanici BR. Vidět je to podle něj na bouřlivých diskuzích o azylové politice nebo případu odcházejícího šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena. "Zřejmě největší roli hraje azylová politika," míní také čtyřicátnice Petra Stubenvollová z obce Nabburg nedaleko českých hranic.
Téma migrace v posledních měsících neustále zvedal jasný favorit voleb CSU, a to jak v Bavorsku, tak v Berlíně, kde se kvůli tomu na začátku léta málem rozpadla koalice se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové a sociálními demokraty. Taktice CSU v tomto ohledu nerozumí řada odborníků, podle nichž jí strana i kvůli svému spojení s Merkelovou, která je dodnes symbolem otevřené migrační politiky, nemůže získat.
S ještě větší chutí se migraci věnuje protestní Alternativa pro Německo (AfD), která zdůrazňuje, že ji bude důsledně potlačovat. "AfD dodrží, co CSU slíbí", "Kdo volí CSU, volí Merkelovou," stojí na některých jejích plakátech. I díky takovým heslům zatím podle průzkumů AfD v Bavorsku oslovila kolem deseti procent občanů.
Podle Stubenvollové mezi nimi bude i řada obyvatel poklidného šestitisícového Nabburgu. "Jde z toho strach, kolik lidí kvůli tomu bude volit AfD," říká žena, které protiimigrační strana připomíná nejtemnější období německé historie.
Vedle migrace, k níž svou pozici dávají jasně najevo i další strany jako Zelení, SPD nebo FDP, letos v kampani podle Mnichovana Thomase Kriegera nezvykle důležitou roli hrají i otázky kulturní identity. "Téměř všechny strany v kampani hovoří o vlasti, o tom, že má být Bavorsko vlastí," všiml si. Konkrétně připomíná letošní nařízení vlády CSU, podle něhož musí u vchodů všech zemských úřadů viset křesťanské kříže. Pozitivní body to ale podle Kriegera straně nepřineslo.
U mnoha voličů podle něj CSU a SPD nepřidává ani působení na spolkové úrovni v koalici s křesťanskými demokraty kancléřky Merkelové, které je zatím plné napětí. "U mnoha lidí to ovlivní jejich volební rozhodnutí," míní.
Z témat, které blíže souvisí se zemskou politikou, podle novináře Neumaiera určitou roli hraje otázka dostupného bydlení, pečovatelských služeb, školství nebo digitalizace. Ani jedno z těchto témat ale letos v kampani není ústřední. To koneckonců ukazuje i průzkum veřejného mínění ze září, podle něhož 44 procent dotázaných Bavorů považuje uprchlickou politiku za problém, který je třeba nejnaléhavěji vyřešit. S odstupem na dalších místech skončily oblasti bydlení (22 procent), školství (19 procent) a důchodů (13 procent).
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Konzervativní unie CDU/CSU , Alternativa pro Německo (AfD) , Německo , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
před 2 hodinami
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
před 3 hodinami
Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem
před 4 hodinami
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
před 6 hodinami
Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku
před 7 hodinami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 8 hodinami
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 9 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 10 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 12 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 13 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 14 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 15 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.
Zdroj: Libor Novák