Kampaň před nedělními zemskými volbami v Bavorsku se letos nezvykle nese především ve znamení celoněmeckých otázek jako jsou uprchlická politika, kulturní identita nebo fungování koaliční vlády v Berlíně. Klasická zemská témata jako školství nebo zdravotnictví hrají podle odborníků i voličů oslovených ČTK až druhořadou roli.
Při letmém pohledu na tisíce volebních plakátů v Mnichově, Norimberku, Würzburgu či dalších bavorských městech by se mohlo zdát, že pomalu končící volební kampaň v Bavorsku je stejná jako ty předchozí. Křesťanskosociální unie (CSU) slibuje pořádek a bezpečnost, Zelení lepší ochranu životního prostředí, sociální demokracie (SPD) změnu bytové politiky, svobodní demokraté (FDP) rychlejší internet a Alternativa pro Německo (AfD) školy bez islámu. Ve skutečnosti však třináctimilionovou spolkovou zemí, která sousedí s Českem, v posledních týdnech hýbou především celoněmecká témata.
"Málokdy měla celoněmecká politika takový dopad na zdejší kampaň jako letos," je přesvědčen Nikolaus Neumaier, šéf bavorské redakce v rozhlasové a televizní stanici BR. Vidět je to podle něj na bouřlivých diskuzích o azylové politice nebo případu odcházejícího šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena. "Zřejmě největší roli hraje azylová politika," míní také čtyřicátnice Petra Stubenvollová z obce Nabburg nedaleko českých hranic.
Téma migrace v posledních měsících neustále zvedal jasný favorit voleb CSU, a to jak v Bavorsku, tak v Berlíně, kde se kvůli tomu na začátku léta málem rozpadla koalice se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové a sociálními demokraty. Taktice CSU v tomto ohledu nerozumí řada odborníků, podle nichž jí strana i kvůli svému spojení s Merkelovou, která je dodnes symbolem otevřené migrační politiky, nemůže získat.
S ještě větší chutí se migraci věnuje protestní Alternativa pro Německo (AfD), která zdůrazňuje, že ji bude důsledně potlačovat. "AfD dodrží, co CSU slíbí", "Kdo volí CSU, volí Merkelovou," stojí na některých jejích plakátech. I díky takovým heslům zatím podle průzkumů AfD v Bavorsku oslovila kolem deseti procent občanů.
Podle Stubenvollové mezi nimi bude i řada obyvatel poklidného šestitisícového Nabburgu. "Jde z toho strach, kolik lidí kvůli tomu bude volit AfD," říká žena, které protiimigrační strana připomíná nejtemnější období německé historie.
Vedle migrace, k níž svou pozici dávají jasně najevo i další strany jako Zelení, SPD nebo FDP, letos v kampani podle Mnichovana Thomase Kriegera nezvykle důležitou roli hrají i otázky kulturní identity. "Téměř všechny strany v kampani hovoří o vlasti, o tom, že má být Bavorsko vlastí," všiml si. Konkrétně připomíná letošní nařízení vlády CSU, podle něhož musí u vchodů všech zemských úřadů viset křesťanské kříže. Pozitivní body to ale podle Kriegera straně nepřineslo.
U mnoha voličů podle něj CSU a SPD nepřidává ani působení na spolkové úrovni v koalici s křesťanskými demokraty kancléřky Merkelové, které je zatím plné napětí. "U mnoha lidí to ovlivní jejich volební rozhodnutí," míní.
Z témat, které blíže souvisí se zemskou politikou, podle novináře Neumaiera určitou roli hraje otázka dostupného bydlení, pečovatelských služeb, školství nebo digitalizace. Ani jedno z těchto témat ale letos v kampani není ústřední. To koneckonců ukazuje i průzkum veřejného mínění ze září, podle něhož 44 procent dotázaných Bavorů považuje uprchlickou politiku za problém, který je třeba nejnaléhavěji vyřešit. S odstupem na dalších místech skončily oblasti bydlení (22 procent), školství (19 procent) a důchodů (13 procent).
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Konzervativní unie CDU/CSU , Alternativa pro Německo (AfD) , Německo , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák