Merkelová v Bruselu vyrazila na pivo a hranolky. Zvědavce v restauraci odbyla

I přes náročný program summitu Evropské unie si někteří lídři členských zemí ve středu našli čas na posezení u piva a hranolek. Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron, belgický premiér Charles Michel a lucemburský předseda vlády Xavier Bettel se po večeru jednání o odchodu Británie z Evropské unie na chvíli objevili v restauraci na bruselském centrálním Velkém náměstí (Grand-Place). Merkelová o brexitu mluvit nechtěla, uvedl na twitteru chorvatský novinář Hrvoje Krešić, který čtyři státníky u piva vyfotil.

"Prosím, je to nádherný večer, nekažme si ho," odpověděla údajně kancléřka jednomu ze čtveřice návštěvníků, kteří seděli u vedlejšího stolu a kteří s Merkelovou navázali rozhovor.

Agentura Reuters dnes uvedla, že nápad "zajít na jedno" přišel od lucemburského premiéra Bettela. Poradce prezidenta Macrona popsal, že Bettel rozeslal pozvánku ve chvíli, kdy se Macron po pracovním večeru vracel s Merkelovou do společného hotelu.

"Bylo to velmi příjemné," řekl dnes novinářům při příchodu na summit Bettel. "Taky jsme lidi," dodal. Novinář Krešić napsal, že Bettel dokonce pivo ostatním zaplatil, protože slavil úspěch z nedělních lucemburských voleb.

Dnes už kancléřka o brexitu hovořila

Na možnost, že příští rok na konci března odejde Británie z EU bez uzavřené dohody, by se měl každý připravit, řekla dnes novinářům Merkelová. Takové přípravy podle ní existují, činí je nejen Německo a další země, ale i Evropská komise (EK). Ve středu večer však tuto otázku premiéři a prezidenti 27 zemí unie během diskuse o brexitu do hloubky neprobírali, aby nevytvořili dojem, že mají jiný cíl, než najít cestu k uzavření takové smlouvy.

Také předseda Evropské rady Donald Tusk dnes zopakoval, že 27 zemí hodlá dál o brexitu vyjednávat v pozitivním duchu. Cítí prý, že dohoda je nyní blíž, než byla v září po jednání EU v Salcburku. Dosavadní pokrok je podle něj ale nedostatečný a není důvodem k tomu, aby byl v listopadu kvůli brexitu svoláván mimořádný unijní summit.

Lídři podle Tuska během večeře ve středu nemluvili o délce přechodného období. Šéf vrcholných unijních schůzek připomněl, že unie už v minulých měsících souhlasila s požadavkem Londýna na přechodné období do konce roku 2020. Případná žádost o další prodloužení by tedy podle něj byla nejspíš přijata pozitivně.

"Primárně se zabýváme tím, jak můžeme dosáhnout rozvodové dohody a jak nastavit podobu budoucích vztahů s Británií," podotkla Merkelová. Unijní vyjednavač Michel Barnier a jeho tým má podle německé kancléřky plnou podporu členských zemí bloku.

Brexit byl jediným tématem středečního večerního jednání unijních špiček. Britská premiérka Theresa Mayová své kolegy seznámila s pohledem Británie na stávající stav rozhovorů, které jsou od neděle zablokované kvůli nedohodě na řešení problému celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Jako možnost tuto věc odblokovat unijní strana nabídla možnost prodloužit o rok už domluvené přechodné období. Podle Mayové je taková věc jednou z možností a Londýn návrh zváží.

Podle dnešních slov předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera je prodloužení přechodného období "dobrá myšlenka, která nám dává určitý prostor připravit co nejlepším způsobem budoucí podobu vzájemných vztahů". Šéf komise je přesvědčen, že dohodu se podaří uzavřít.

Související

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.
Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Summit EU Belgie Charles Michel Xavier Bettel Emmanuel Macron Brexit

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

včera

včera

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

včera

včera

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů

Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.

včera

Havel mi nabídl místo premiéra, pokud odstavím Klause, tvrdí Mečiar

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar a někdejší český prezident a předseda vlády Václav Klaus se v rozhovoru pro agenturu SITA vrátili k rozdělení Československa. Podle Mečiara nebylo rozpadu společného státu možné zabránit, neboť debaty o fungování federace se bezvýsledně vlekly již od roku 1990. V době jejich nástupu k moci byla federace v podstatě rozložená a tehdejší politické elity na narovnání vzájemných vztahů rezignovaly. Rozhodování o dalším osudu země tak zůstalo na bedrech nových reprezentací, které musely narůstající krizi rázně vyřešit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy