Velký přehled terorismu na Západě: Kolik lidí loni zabili radikální muslimové? Tato čísla vám vyrazí dech

Ke kolika teroristickým útokům došlo v roce 2017 na Západě? To je jen jedna z otázek, na které odpovídá velká zpráva analytiků z britského think-tanku Henry Jackson Society. Experti se zaměřují nejen na počet útoků, ale také na počet obětí a zraněných či na pachatele.

Deník Shopaholičky

„Západní země zažily v posledních letech nárůst teroristických aktivit a teroristických útoků. Tato hrozba je stále více generována nikoliv jednou formou extrémismu, ale více extremistickými ideologiemi. Tento jev rozšiřují osoby, které pocházejí z různých prostředí, ale které jsou ochotny jednat pod vlivem násilných myšlenek podporovaných příslušnými systémy víry,“ uvádí ve své zprávě think-tank Henry Jackson Society.

Dokument poukazuje na to, že útočníci používají mnoho druhů zbraní a jejich útoky měly různý „úspěch“ s ohledem na počet obětí a vyvolaný strach. „I přes rozporuplné světonázory existují náznaky společných znaků mezi extrémisty páchajícími terorismus. Ti, kdo tyto útoky páchají, se rozhodli vystoupit mimo demokratický systém, aby dosáhli svých cílů. Místo toho se uchýlili k síle, násilí a zastrašování,“ píší analytici.

„Téměř vždy vyznávají ideologie, které zásadně odmítají liberální způsob života, podle kterého se západní demokracie snaží žít,“ píší autoři materiálu, který se zabývá statistickou analýzou terorismu na Západě v roce 2017 a srovnává ji s daty z roku předchozího.

Nejčastěji teroristé útočili v Británii

Počet útoků se v roce 2017 oproti roku 2016 zvýšil – loni došlo k 68 teroristickým činům, o rok dříve jich bylo 54. Nejvíce zasaženým regionem Západu byla Evropa, kde došlo ke třem ze čtyř útoků. Asi 22 procent se odehrálo v severní Americe a necelá 3 procenta v Austrálii. V Evropě navíc vyčnívá mezi všemi zeměmi Velká Británie, kde v roce 2017 došlo 19,12 procentům úroků (o rok dříve to bylo 9,26 procent.

Největší podíl útoků nadále provádí islamisté. V roce 2017 bylo 48,53 procent ze všech útoků zaznamenaných na Západě spácháno islamisty, to je v porovnání s rokem 2016 (66,67 procent) pokles. Ideologie, u které byl zaznamenán největší nárůst počtu útoků, je krajní pravice. V roce 2017 bylo 20,59% všech útoků zaznamenaných na Západě pácháno krajně pravicovými útočníky, což představuje téměř čtyřnásobné zvýšení oproti roku 2016, kdy spáchali jen 5,56% všech útoků. Pokud bychom měli být konkrétní, v roce 2016 to byly 3 útoky, o rok později 14.Rostl také počet útoků ze strany krajní levice – z 16,67 procent v roce 2016 na 20,59 procent v roce 2017 (v roce 2016 to bylo 9 útoků, v roce 2017 už jich bylo 14).

Nejvíce lidí v roce 2017 zemřelo ve Velké Británii (40,45 procent), o druhou příčku pomyslného žebříčku se dělí USA a Španělsko (17.98 procent). I přes vyšší počet útoků a pokusů o útoky na Západě v roce 2017 byly v tomto roce ztráty na životě nižší než v roce 2016 - v roce 2017 bylo zaznamenáno 89 úmrtí a 918 osob bylo zraněno, v roce 2016 bylo 191 mrtvých a 987 zraněných. V roce 2016 tak připadalo 3,54 úmrtí na jeden útok, zatímco v roce 2017 toto číslo kleslo na 1,31 úmrtí za každý útok.

Nejvíce lidí zemřelo při útocích islamistů. V roce 2017 měli na svědomí 84,27 procent všech úmrtí při teroristických útocích. V roce 2016 to bylo bylo dokonce ještě více - konkrétně 96,34 procent. Kombinovaná data z roku 2016 a 2017 ukazují, že při každém islamistickém útoku bylo 3,75 lidí zabito a 26,54 osob zraněno. Druhý největší podíl smrtelných následků způsobil krajně pravicový terorismus - roce 2017 to bylo 12,36 procent úmrtí. To představuje značný nárůst oproti roku 2016, kdy měli krajně pravicoví teroristé na svědomí 0,52% úmrtí.

Auta jsou nejvíce smrtící zbraň

Teroristé si v roce 2017 pro útoky vybírali především centra měst (52,94 procent), na druhém místě jsou příměstské oblasti (36,76 procent). Mezi nejčastější terče útoku patří civilisté, v roce 2017 se ovšem útočníci zaměřili více na armádu, naopak na policisté byli oproti roku 2016 terčem útoku méně často.

Loni pak teroristé častěji útočili autem (20,59 procent všech útoků), stále ale dávají přednost výbušninám (38,24 procent útoků). Auta jsou přesto více „smrtící“, mají totiž na svědomí téměř polovinu všech mrtvých., při bombových útocích pak zemřelo 24,72 procent všech obětí terorismu na Západě v roce 2017. Oblíbené jsou také nože (27,94 procent útoků), které nejčastěji využívají islamisté. Naopak útokem střelnými zbraněmi ubylo.

Téměř k polovině všech útoků na Západě se v roce 2016 přihlásila radikální organizace Islámský stát., v roce 2017 už to bylo jen 35,29 procent útoků. Přesto je to mnohem vyšší podíl než mají jiné skupiny.

Nejčastěji útočí muži, v roce 2017 byla mezi 61 identifikovanými útočníky jediná žena. V roce 2016 došlo k 56 útokům, tři z nich měly na svědomí ženy. Všechny čtyři ženské útočnice byly ve spojení s Islámským státem. Průměrný věk útočníka v roce 2017 činil 30,79 let. Průměrný věk islámského útočníka činil 29,10 let. Krajně pravicoví útočníci měli průměrný věk 32,93 let. 45,90 procent útočníků pocházelo z jiné země než z té, ve které útočili.

Velký počet útočníků byl už před činem úřadům znám v souvislosti s extrémismem nebo terorismem - roce 2017 bylo 40,98 procent útočníků, o rok dříve dokonce 42,86 procent útočníků. Tento trend je výraznější u islamistických teroristů. Jen malý počet teroristů prošel nějakým speciálním výcvikem nebo měl bojové zkušenosti (11,76 procent). I přesto byly jejich útoky velmi nebezpečné - během let 2016 a 2017 let měli teroristé s výcvikem na svědomí 47,24 procent všech zraněných a 22.50 procent mrtvých.

Deník Shopaholičky

Související

Pray for Paris

Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší

Francouzská národní telefonní linka, určená pro hlášení osob s podezřením na radikalizaci, poskytla serveru France24 vzácný pohled na proměnu teroristické hrozby ve Francii. Policisté, kteří linku obsluhují, uvádějí, že deset let po útocích v Paříži z 13. listopadu 2015, k nimž se přihlásila skupina Islámský stát, se hrozba rozšiřuje i mimo islamistický extremismus a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší.

Více souvisejících

Terorismus Islámský stát (IS) radikalizace extremismus evropa

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 1 hodinou

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 2 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 2 hodinami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 5 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 7 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 8 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 10 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy