Velký přehled terorismu na Západě: Kolik lidí loni zabili radikální muslimové? Tato čísla vám vyrazí dech

Ke kolika teroristickým útokům došlo v roce 2017 na Západě? To je jen jedna z otázek, na které odpovídá velká zpráva analytiků z britského think-tanku Henry Jackson Society. Experti se zaměřují nejen na počet útoků, ale také na počet obětí a zraněných či na pachatele.

„Západní země zažily v posledních letech nárůst teroristických aktivit a teroristických útoků. Tato hrozba je stále více generována nikoliv jednou formou extrémismu, ale více extremistickými ideologiemi. Tento jev rozšiřují osoby, které pocházejí z různých prostředí, ale které jsou ochotny jednat pod vlivem násilných myšlenek podporovaných příslušnými systémy víry,“ uvádí ve své zprávě think-tank Henry Jackson Society.

Dokument poukazuje na to, že útočníci používají mnoho druhů zbraní a jejich útoky měly různý „úspěch“ s ohledem na počet obětí a vyvolaný strach. „I přes rozporuplné světonázory existují náznaky společných znaků mezi extrémisty páchajícími terorismus. Ti, kdo tyto útoky páchají, se rozhodli vystoupit mimo demokratický systém, aby dosáhli svých cílů. Místo toho se uchýlili k síle, násilí a zastrašování,“ píší analytici.

„Téměř vždy vyznávají ideologie, které zásadně odmítají liberální způsob života, podle kterého se západní demokracie snaží žít,“ píší autoři materiálu, který se zabývá statistickou analýzou terorismu na Západě v roce 2017 a srovnává ji s daty z roku předchozího.

Nejčastěji teroristé útočili v Británii

Počet útoků se v roce 2017 oproti roku 2016 zvýšil – loni došlo k 68 teroristickým činům, o rok dříve jich bylo 54. Nejvíce zasaženým regionem Západu byla Evropa, kde došlo ke třem ze čtyř útoků. Asi 22 procent se odehrálo v severní Americe a necelá 3 procenta v Austrálii. V Evropě navíc vyčnívá mezi všemi zeměmi Velká Británie, kde v roce 2017 došlo 19,12 procentům úroků (o rok dříve to bylo 9,26 procent.

Největší podíl útoků nadále provádí islamisté. V roce 2017 bylo 48,53 procent ze všech útoků zaznamenaných na Západě spácháno islamisty, to je v porovnání s rokem 2016 (66,67 procent) pokles. Ideologie, u které byl zaznamenán největší nárůst počtu útoků, je krajní pravice. V roce 2017 bylo 20,59% všech útoků zaznamenaných na Západě pácháno krajně pravicovými útočníky, což představuje téměř čtyřnásobné zvýšení oproti roku 2016, kdy spáchali jen 5,56% všech útoků. Pokud bychom měli být konkrétní, v roce 2016 to byly 3 útoky, o rok později 14.Rostl také počet útoků ze strany krajní levice – z 16,67 procent v roce 2016 na 20,59 procent v roce 2017 (v roce 2016 to bylo 9 útoků, v roce 2017 už jich bylo 14).

Nejvíce lidí v roce 2017 zemřelo ve Velké Británii (40,45 procent), o druhou příčku pomyslného žebříčku se dělí USA a Španělsko (17.98 procent). I přes vyšší počet útoků a pokusů o útoky na Západě v roce 2017 byly v tomto roce ztráty na životě nižší než v roce 2016 - v roce 2017 bylo zaznamenáno 89 úmrtí a 918 osob bylo zraněno, v roce 2016 bylo 191 mrtvých a 987 zraněných. V roce 2016 tak připadalo 3,54 úmrtí na jeden útok, zatímco v roce 2017 toto číslo kleslo na 1,31 úmrtí za každý útok.

Nejvíce lidí zemřelo při útocích islamistů. V roce 2017 měli na svědomí 84,27 procent všech úmrtí při teroristických útocích. V roce 2016 to bylo bylo dokonce ještě více - konkrétně 96,34 procent. Kombinovaná data z roku 2016 a 2017 ukazují, že při každém islamistickém útoku bylo 3,75 lidí zabito a 26,54 osob zraněno. Druhý největší podíl smrtelných následků způsobil krajně pravicový terorismus - roce 2017 to bylo 12,36 procent úmrtí. To představuje značný nárůst oproti roku 2016, kdy měli krajně pravicoví teroristé na svědomí 0,52% úmrtí.

Auta jsou nejvíce smrtící zbraň

Teroristé si v roce 2017 pro útoky vybírali především centra měst (52,94 procent), na druhém místě jsou příměstské oblasti (36,76 procent). Mezi nejčastější terče útoku patří civilisté, v roce 2017 se ovšem útočníci zaměřili více na armádu, naopak na policisté byli oproti roku 2016 terčem útoku méně často.

Loni pak teroristé častěji útočili autem (20,59 procent všech útoků), stále ale dávají přednost výbušninám (38,24 procent útoků). Auta jsou přesto více „smrtící“, mají totiž na svědomí téměř polovinu všech mrtvých., při bombových útocích pak zemřelo 24,72 procent všech obětí terorismu na Západě v roce 2017. Oblíbené jsou také nože (27,94 procent útoků), které nejčastěji využívají islamisté. Naopak útokem střelnými zbraněmi ubylo.

Téměř k polovině všech útoků na Západě se v roce 2016 přihlásila radikální organizace Islámský stát., v roce 2017 už to bylo jen 35,29 procent útoků. Přesto je to mnohem vyšší podíl než mají jiné skupiny.

Nejčastěji útočí muži, v roce 2017 byla mezi 61 identifikovanými útočníky jediná žena. V roce 2016 došlo k 56 útokům, tři z nich měly na svědomí ženy. Všechny čtyři ženské útočnice byly ve spojení s Islámským státem. Průměrný věk útočníka v roce 2017 činil 30,79 let. Průměrný věk islámského útočníka činil 29,10 let. Krajně pravicoví útočníci měli průměrný věk 32,93 let. 45,90 procent útočníků pocházelo z jiné země než z té, ve které útočili.

Velký počet útočníků byl už před činem úřadům znám v souvislosti s extrémismem nebo terorismem - roce 2017 bylo 40,98 procent útočníků, o rok dříve dokonce 42,86 procent útočníků. Tento trend je výraznější u islamistických teroristů. Jen malý počet teroristů prošel nějakým speciálním výcvikem nebo měl bojové zkušenosti (11,76 procent). I přesto byly jejich útoky velmi nebezpečné - během let 2016 a 2017 let měli teroristé s výcvikem na svědomí 47,24 procent všech zraněných a 22.50 procent mrtvých.

Související

Více souvisejících

Terorismus Islámský stát (IS) radikalizace extremismus evropa

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy