Velký přehled terorismu na Západě: Kolik lidí loni zabili radikální muslimové? Tato čísla vám vyrazí dech

Ke kolika teroristickým útokům došlo v roce 2017 na Západě? To je jen jedna z otázek, na které odpovídá velká zpráva analytiků z britského think-tanku Henry Jackson Society. Experti se zaměřují nejen na počet útoků, ale také na počet obětí a zraněných či na pachatele.

„Západní země zažily v posledních letech nárůst teroristických aktivit a teroristických útoků. Tato hrozba je stále více generována nikoliv jednou formou extrémismu, ale více extremistickými ideologiemi. Tento jev rozšiřují osoby, které pocházejí z různých prostředí, ale které jsou ochotny jednat pod vlivem násilných myšlenek podporovaných příslušnými systémy víry,“ uvádí ve své zprávě think-tank Henry Jackson Society.

Dokument poukazuje na to, že útočníci používají mnoho druhů zbraní a jejich útoky měly různý „úspěch“ s ohledem na počet obětí a vyvolaný strach. „I přes rozporuplné světonázory existují náznaky společných znaků mezi extrémisty páchajícími terorismus. Ti, kdo tyto útoky páchají, se rozhodli vystoupit mimo demokratický systém, aby dosáhli svých cílů. Místo toho se uchýlili k síle, násilí a zastrašování,“ píší analytici.

„Téměř vždy vyznávají ideologie, které zásadně odmítají liberální způsob života, podle kterého se západní demokracie snaží žít,“ píší autoři materiálu, který se zabývá statistickou analýzou terorismu na Západě v roce 2017 a srovnává ji s daty z roku předchozího.

Nejčastěji teroristé útočili v Británii

Počet útoků se v roce 2017 oproti roku 2016 zvýšil – loni došlo k 68 teroristickým činům, o rok dříve jich bylo 54. Nejvíce zasaženým regionem Západu byla Evropa, kde došlo ke třem ze čtyř útoků. Asi 22 procent se odehrálo v severní Americe a necelá 3 procenta v Austrálii. V Evropě navíc vyčnívá mezi všemi zeměmi Velká Británie, kde v roce 2017 došlo 19,12 procentům úroků (o rok dříve to bylo 9,26 procent.

Největší podíl útoků nadále provádí islamisté. V roce 2017 bylo 48,53 procent ze všech útoků zaznamenaných na Západě spácháno islamisty, to je v porovnání s rokem 2016 (66,67 procent) pokles. Ideologie, u které byl zaznamenán největší nárůst počtu útoků, je krajní pravice. V roce 2017 bylo 20,59% všech útoků zaznamenaných na Západě pácháno krajně pravicovými útočníky, což představuje téměř čtyřnásobné zvýšení oproti roku 2016, kdy spáchali jen 5,56% všech útoků. Pokud bychom měli být konkrétní, v roce 2016 to byly 3 útoky, o rok později 14.Rostl také počet útoků ze strany krajní levice – z 16,67 procent v roce 2016 na 20,59 procent v roce 2017 (v roce 2016 to bylo 9 útoků, v roce 2017 už jich bylo 14).

Nejvíce lidí v roce 2017 zemřelo ve Velké Británii (40,45 procent), o druhou příčku pomyslného žebříčku se dělí USA a Španělsko (17.98 procent). I přes vyšší počet útoků a pokusů o útoky na Západě v roce 2017 byly v tomto roce ztráty na životě nižší než v roce 2016 - v roce 2017 bylo zaznamenáno 89 úmrtí a 918 osob bylo zraněno, v roce 2016 bylo 191 mrtvých a 987 zraněných. V roce 2016 tak připadalo 3,54 úmrtí na jeden útok, zatímco v roce 2017 toto číslo kleslo na 1,31 úmrtí za každý útok.

Nejvíce lidí zemřelo při útocích islamistů. V roce 2017 měli na svědomí 84,27 procent všech úmrtí při teroristických útocích. V roce 2016 to bylo bylo dokonce ještě více - konkrétně 96,34 procent. Kombinovaná data z roku 2016 a 2017 ukazují, že při každém islamistickém útoku bylo 3,75 lidí zabito a 26,54 osob zraněno. Druhý největší podíl smrtelných následků způsobil krajně pravicový terorismus - roce 2017 to bylo 12,36 procent úmrtí. To představuje značný nárůst oproti roku 2016, kdy měli krajně pravicoví teroristé na svědomí 0,52% úmrtí.

Auta jsou nejvíce smrtící zbraň

Teroristé si v roce 2017 pro útoky vybírali především centra měst (52,94 procent), na druhém místě jsou příměstské oblasti (36,76 procent). Mezi nejčastější terče útoku patří civilisté, v roce 2017 se ovšem útočníci zaměřili více na armádu, naopak na policisté byli oproti roku 2016 terčem útoku méně často.

Loni pak teroristé častěji útočili autem (20,59 procent všech útoků), stále ale dávají přednost výbušninám (38,24 procent útoků). Auta jsou přesto více „smrtící“, mají totiž na svědomí téměř polovinu všech mrtvých., při bombových útocích pak zemřelo 24,72 procent všech obětí terorismu na Západě v roce 2017. Oblíbené jsou také nože (27,94 procent útoků), které nejčastěji využívají islamisté. Naopak útokem střelnými zbraněmi ubylo.

Téměř k polovině všech útoků na Západě se v roce 2016 přihlásila radikální organizace Islámský stát., v roce 2017 už to bylo jen 35,29 procent útoků. Přesto je to mnohem vyšší podíl než mají jiné skupiny.

Nejčastěji útočí muži, v roce 2017 byla mezi 61 identifikovanými útočníky jediná žena. V roce 2016 došlo k 56 útokům, tři z nich měly na svědomí ženy. Všechny čtyři ženské útočnice byly ve spojení s Islámským státem. Průměrný věk útočníka v roce 2017 činil 30,79 let. Průměrný věk islámského útočníka činil 29,10 let. Krajně pravicoví útočníci měli průměrný věk 32,93 let. 45,90 procent útočníků pocházelo z jiné země než z té, ve které útočili.

Velký počet útočníků byl už před činem úřadům znám v souvislosti s extrémismem nebo terorismem - roce 2017 bylo 40,98 procent útočníků, o rok dříve dokonce 42,86 procent útočníků. Tento trend je výraznější u islamistických teroristů. Jen malý počet teroristů prošel nějakým speciálním výcvikem nebo měl bojové zkušenosti (11,76 procent). I přesto byly jejich útoky velmi nebezpečné - během let 2016 a 2017 let měli teroristé s výcvikem na svědomí 47,24 procent všech zraněných a 22.50 procent mrtvých.

Související

Více souvisejících

Terorismus Islámský stát (IS) radikalizace extremismus evropa

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

před 7 hodinami

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy