Velký přehled terorismu na Západě: Kolik lidí loni zabili radikální muslimové? Tato čísla vám vyrazí dech

Ke kolika teroristickým útokům došlo v roce 2017 na Západě? To je jen jedna z otázek, na které odpovídá velká zpráva analytiků z britského think-tanku Henry Jackson Society. Experti se zaměřují nejen na počet útoků, ale také na počet obětí a zraněných či na pachatele.

„Západní země zažily v posledních letech nárůst teroristických aktivit a teroristických útoků. Tato hrozba je stále více generována nikoliv jednou formou extrémismu, ale více extremistickými ideologiemi. Tento jev rozšiřují osoby, které pocházejí z různých prostředí, ale které jsou ochotny jednat pod vlivem násilných myšlenek podporovaných příslušnými systémy víry,“ uvádí ve své zprávě think-tank Henry Jackson Society.

Dokument poukazuje na to, že útočníci používají mnoho druhů zbraní a jejich útoky měly různý „úspěch“ s ohledem na počet obětí a vyvolaný strach. „I přes rozporuplné světonázory existují náznaky společných znaků mezi extrémisty páchajícími terorismus. Ti, kdo tyto útoky páchají, se rozhodli vystoupit mimo demokratický systém, aby dosáhli svých cílů. Místo toho se uchýlili k síle, násilí a zastrašování,“ píší analytici.

„Téměř vždy vyznávají ideologie, které zásadně odmítají liberální způsob života, podle kterého se západní demokracie snaží žít,“ píší autoři materiálu, který se zabývá statistickou analýzou terorismu na Západě v roce 2017 a srovnává ji s daty z roku předchozího.

Nejčastěji teroristé útočili v Británii

Počet útoků se v roce 2017 oproti roku 2016 zvýšil – loni došlo k 68 teroristickým činům, o rok dříve jich bylo 54. Nejvíce zasaženým regionem Západu byla Evropa, kde došlo ke třem ze čtyř útoků. Asi 22 procent se odehrálo v severní Americe a necelá 3 procenta v Austrálii. V Evropě navíc vyčnívá mezi všemi zeměmi Velká Británie, kde v roce 2017 došlo 19,12 procentům úroků (o rok dříve to bylo 9,26 procent.

Největší podíl útoků nadále provádí islamisté. V roce 2017 bylo 48,53 procent ze všech útoků zaznamenaných na Západě spácháno islamisty, to je v porovnání s rokem 2016 (66,67 procent) pokles. Ideologie, u které byl zaznamenán největší nárůst počtu útoků, je krajní pravice. V roce 2017 bylo 20,59% všech útoků zaznamenaných na Západě pácháno krajně pravicovými útočníky, což představuje téměř čtyřnásobné zvýšení oproti roku 2016, kdy spáchali jen 5,56% všech útoků. Pokud bychom měli být konkrétní, v roce 2016 to byly 3 útoky, o rok později 14.Rostl také počet útoků ze strany krajní levice – z 16,67 procent v roce 2016 na 20,59 procent v roce 2017 (v roce 2016 to bylo 9 útoků, v roce 2017 už jich bylo 14).

Nejvíce lidí v roce 2017 zemřelo ve Velké Británii (40,45 procent), o druhou příčku pomyslného žebříčku se dělí USA a Španělsko (17.98 procent). I přes vyšší počet útoků a pokusů o útoky na Západě v roce 2017 byly v tomto roce ztráty na životě nižší než v roce 2016 - v roce 2017 bylo zaznamenáno 89 úmrtí a 918 osob bylo zraněno, v roce 2016 bylo 191 mrtvých a 987 zraněných. V roce 2016 tak připadalo 3,54 úmrtí na jeden útok, zatímco v roce 2017 toto číslo kleslo na 1,31 úmrtí za každý útok.

Nejvíce lidí zemřelo při útocích islamistů. V roce 2017 měli na svědomí 84,27 procent všech úmrtí při teroristických útocích. V roce 2016 to bylo bylo dokonce ještě více - konkrétně 96,34 procent. Kombinovaná data z roku 2016 a 2017 ukazují, že při každém islamistickém útoku bylo 3,75 lidí zabito a 26,54 osob zraněno. Druhý největší podíl smrtelných následků způsobil krajně pravicový terorismus - roce 2017 to bylo 12,36 procent úmrtí. To představuje značný nárůst oproti roku 2016, kdy měli krajně pravicoví teroristé na svědomí 0,52% úmrtí.

Auta jsou nejvíce smrtící zbraň

Teroristé si v roce 2017 pro útoky vybírali především centra měst (52,94 procent), na druhém místě jsou příměstské oblasti (36,76 procent). Mezi nejčastější terče útoku patří civilisté, v roce 2017 se ovšem útočníci zaměřili více na armádu, naopak na policisté byli oproti roku 2016 terčem útoku méně často.

Loni pak teroristé častěji útočili autem (20,59 procent všech útoků), stále ale dávají přednost výbušninám (38,24 procent útoků). Auta jsou přesto více „smrtící“, mají totiž na svědomí téměř polovinu všech mrtvých., při bombových útocích pak zemřelo 24,72 procent všech obětí terorismu na Západě v roce 2017. Oblíbené jsou také nože (27,94 procent útoků), které nejčastěji využívají islamisté. Naopak útokem střelnými zbraněmi ubylo.

Téměř k polovině všech útoků na Západě se v roce 2016 přihlásila radikální organizace Islámský stát., v roce 2017 už to bylo jen 35,29 procent útoků. Přesto je to mnohem vyšší podíl než mají jiné skupiny.

Nejčastěji útočí muži, v roce 2017 byla mezi 61 identifikovanými útočníky jediná žena. V roce 2016 došlo k 56 útokům, tři z nich měly na svědomí ženy. Všechny čtyři ženské útočnice byly ve spojení s Islámským státem. Průměrný věk útočníka v roce 2017 činil 30,79 let. Průměrný věk islámského útočníka činil 29,10 let. Krajně pravicoví útočníci měli průměrný věk 32,93 let. 45,90 procent útočníků pocházelo z jiné země než z té, ve které útočili.

Velký počet útočníků byl už před činem úřadům znám v souvislosti s extrémismem nebo terorismem - roce 2017 bylo 40,98 procent útočníků, o rok dříve dokonce 42,86 procent útočníků. Tento trend je výraznější u islamistických teroristů. Jen malý počet teroristů prošel nějakým speciálním výcvikem nebo měl bojové zkušenosti (11,76 procent). I přesto byly jejich útoky velmi nebezpečné - během let 2016 a 2017 let měli teroristé s výcvikem na svědomí 47,24 procent všech zraněných a 22.50 procent mrtvých.

Související

NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

Více souvisejících

Terorismus Islámský stát (IS) radikalizace extremismus evropa

Aktuálně se děje

před 14 minutami

včera

včera

včera

Lionel Messi

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

včera

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje

Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na nové skutečnosti a aktuální vývoj v trestní kauze související s bitcoinovým darem podniká další kroky k posílení právní ochrany a majetkových zájmů státu. Vzhledem k rostoucím právním a finančním rizikům se rozhodlo využít služeb renomované externí advokátní kanceláře PRK Partners. 

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami

Občanská demokratická strana zahajuje od prvního zářijového týdne hlavní fázi kampaně do senátních a komunálních voleb. Jejím ústředním heslem bude "Senát jim nedáme". ODS apeluje na voliče, kteří nesouhlasí se směřováním současné vlády ANO, SPD a Motoristů, a chce zachovat Senát jako silnou demokratickou protiváhu vládní většiny.

včera

včera

Donald Trump

Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump

Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.

včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0

V šestém ligovém kole české fotbalové Chance ligy se na pažitu na Letné proti sobě postavili fotbalisté Sparty a Slavie, aby sehráli spolu v pořadí již 318. derby pražských „S“. Navzdory tomu, že před tímto zápasem šly formy obou týmů takovým směrem, že se Sparta mohla cítit na vzestupu, zatímco Slavia po předešlé remíze 2:2 s Bohemians 1905 mohla být trochu pod dekou, samotné utkání se nakonec vyvíjelo jinak. Přestože mohlo jít z pohledu příležitostí o vyrovnaný zápas, Sparta doplatila především na svoji neefektivitu, za to Slavii, která překvapila svou základní sestavou, k nakonec výsledkově jasné výhře 3:0 pomohly letní posily – Wiktor Nowak, Danijel Šturm a Emmanuel Ayaosi.

včera

včera

včera

včera

31. srpna 2026 22:01

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy