Velký přehled terorismu na Západě: Kolik lidí loni zabili radikální muslimové? Tato čísla vám vyrazí dech

Ke kolika teroristickým útokům došlo v roce 2017 na Západě? To je jen jedna z otázek, na které odpovídá velká zpráva analytiků z britského think-tanku Henry Jackson Society. Experti se zaměřují nejen na počet útoků, ale také na počet obětí a zraněných či na pachatele.

„Západní země zažily v posledních letech nárůst teroristických aktivit a teroristických útoků. Tato hrozba je stále více generována nikoliv jednou formou extrémismu, ale více extremistickými ideologiemi. Tento jev rozšiřují osoby, které pocházejí z různých prostředí, ale které jsou ochotny jednat pod vlivem násilných myšlenek podporovaných příslušnými systémy víry,“ uvádí ve své zprávě think-tank Henry Jackson Society.

Dokument poukazuje na to, že útočníci používají mnoho druhů zbraní a jejich útoky měly různý „úspěch“ s ohledem na počet obětí a vyvolaný strach. „I přes rozporuplné světonázory existují náznaky společných znaků mezi extrémisty páchajícími terorismus. Ti, kdo tyto útoky páchají, se rozhodli vystoupit mimo demokratický systém, aby dosáhli svých cílů. Místo toho se uchýlili k síle, násilí a zastrašování,“ píší analytici.

„Téměř vždy vyznávají ideologie, které zásadně odmítají liberální způsob života, podle kterého se západní demokracie snaží žít,“ píší autoři materiálu, který se zabývá statistickou analýzou terorismu na Západě v roce 2017 a srovnává ji s daty z roku předchozího.

Nejčastěji teroristé útočili v Británii

Počet útoků se v roce 2017 oproti roku 2016 zvýšil – loni došlo k 68 teroristickým činům, o rok dříve jich bylo 54. Nejvíce zasaženým regionem Západu byla Evropa, kde došlo ke třem ze čtyř útoků. Asi 22 procent se odehrálo v severní Americe a necelá 3 procenta v Austrálii. V Evropě navíc vyčnívá mezi všemi zeměmi Velká Británie, kde v roce 2017 došlo 19,12 procentům úroků (o rok dříve to bylo 9,26 procent.

Největší podíl útoků nadále provádí islamisté. V roce 2017 bylo 48,53 procent ze všech útoků zaznamenaných na Západě spácháno islamisty, to je v porovnání s rokem 2016 (66,67 procent) pokles. Ideologie, u které byl zaznamenán největší nárůst počtu útoků, je krajní pravice. V roce 2017 bylo 20,59% všech útoků zaznamenaných na Západě pácháno krajně pravicovými útočníky, což představuje téměř čtyřnásobné zvýšení oproti roku 2016, kdy spáchali jen 5,56% všech útoků. Pokud bychom měli být konkrétní, v roce 2016 to byly 3 útoky, o rok později 14.Rostl také počet útoků ze strany krajní levice – z 16,67 procent v roce 2016 na 20,59 procent v roce 2017 (v roce 2016 to bylo 9 útoků, v roce 2017 už jich bylo 14).

Nejvíce lidí v roce 2017 zemřelo ve Velké Británii (40,45 procent), o druhou příčku pomyslného žebříčku se dělí USA a Španělsko (17.98 procent). I přes vyšší počet útoků a pokusů o útoky na Západě v roce 2017 byly v tomto roce ztráty na životě nižší než v roce 2016 - v roce 2017 bylo zaznamenáno 89 úmrtí a 918 osob bylo zraněno, v roce 2016 bylo 191 mrtvých a 987 zraněných. V roce 2016 tak připadalo 3,54 úmrtí na jeden útok, zatímco v roce 2017 toto číslo kleslo na 1,31 úmrtí za každý útok.

Nejvíce lidí zemřelo při útocích islamistů. V roce 2017 měli na svědomí 84,27 procent všech úmrtí při teroristických útocích. V roce 2016 to bylo bylo dokonce ještě více - konkrétně 96,34 procent. Kombinovaná data z roku 2016 a 2017 ukazují, že při každém islamistickém útoku bylo 3,75 lidí zabito a 26,54 osob zraněno. Druhý největší podíl smrtelných následků způsobil krajně pravicový terorismus - roce 2017 to bylo 12,36 procent úmrtí. To představuje značný nárůst oproti roku 2016, kdy měli krajně pravicoví teroristé na svědomí 0,52% úmrtí.

Auta jsou nejvíce smrtící zbraň

Teroristé si v roce 2017 pro útoky vybírali především centra měst (52,94 procent), na druhém místě jsou příměstské oblasti (36,76 procent). Mezi nejčastější terče útoku patří civilisté, v roce 2017 se ovšem útočníci zaměřili více na armádu, naopak na policisté byli oproti roku 2016 terčem útoku méně často.

Loni pak teroristé častěji útočili autem (20,59 procent všech útoků), stále ale dávají přednost výbušninám (38,24 procent útoků). Auta jsou přesto více „smrtící“, mají totiž na svědomí téměř polovinu všech mrtvých., při bombových útocích pak zemřelo 24,72 procent všech obětí terorismu na Západě v roce 2017. Oblíbené jsou také nože (27,94 procent útoků), které nejčastěji využívají islamisté. Naopak útokem střelnými zbraněmi ubylo.

Téměř k polovině všech útoků na Západě se v roce 2016 přihlásila radikální organizace Islámský stát., v roce 2017 už to bylo jen 35,29 procent útoků. Přesto je to mnohem vyšší podíl než mají jiné skupiny.

Nejčastěji útočí muži, v roce 2017 byla mezi 61 identifikovanými útočníky jediná žena. V roce 2016 došlo k 56 útokům, tři z nich měly na svědomí ženy. Všechny čtyři ženské útočnice byly ve spojení s Islámským státem. Průměrný věk útočníka v roce 2017 činil 30,79 let. Průměrný věk islámského útočníka činil 29,10 let. Krajně pravicoví útočníci měli průměrný věk 32,93 let. 45,90 procent útočníků pocházelo z jiné země než z té, ve které útočili.

Velký počet útočníků byl už před činem úřadům znám v souvislosti s extrémismem nebo terorismem - roce 2017 bylo 40,98 procent útočníků, o rok dříve dokonce 42,86 procent útočníků. Tento trend je výraznější u islamistických teroristů. Jen malý počet teroristů prošel nějakým speciálním výcvikem nebo měl bojové zkušenosti (11,76 procent). I přesto byly jejich útoky velmi nebezpečné - během let 2016 a 2017 let měli teroristé s výcvikem na svědomí 47,24 procent všech zraněných a 22.50 procent mrtvých.

Související

Více souvisejících

Terorismus Islámský stát (IS) radikalizace extremismus evropa

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

Mussolini v roce 1930, pronášející svůj typicky prožívaný projev

Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho

Benito Mussolini se nechvalně zapsal do dějin jako zakladatel fašismu. Právě tento vůdcovský totalitní politický systém začal velice brzy vadit nejenom obyvatelům Itálie, a tak se proti němu lidé bouřili. Kromě nejrůznějších forem odboje se někteří radikální jedinci rozhodli diktátory fyzicky odstranit. Přesně před 100 lety, sedmého dubnového dne roku 1926, spáchala na Mussoliniho atentát dokonce žena.

včera

Ilustrační foto

Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty

Ministerstvo financí pokračuje v regulaci trhu s palivy a pro pátek 10. dubna 2026 stanovilo nové, citelně nižší cenové stropy pro pohonné hmoty. Na základě aktuálního cenového výměru dochází k plošnému snížení maximálních částek, které si provozovatelé čerpacích stanic mohou za litr základního benzínu a nafty účtovat.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci

Demokratický senátor Tim Kaine ve svém aktuálním komentáři důrazně varuje před snahami prezidenta Donalda Trumpa o oslabení nebo opuštění NATO. Kaine označuje případné vystoupení z Aliance za akt „národní sebemrskačství“ (self-sabotage) a připomíná, že NATO je nejmocnější vojenskou aliancí v dějinách, která je pro bezpečnost USA i světovou demokracii naprosto nepostradatelná.

včera

Prezident Petr Pavel

Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky

Prezident Petr Pavel vystoupil s ostrou kritikou na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho slov se Trumpovi svými nedávnými výroky o fungování a roli NATO podařilo poškodit důvěryhodnost této aliance výrazněji, než kolik dokázal ruský prezident Vladimir Putin za několik posledních let. Tato slova pronesl Pavel během akce pořádané na půdě Univerzity Karlovy v Praze, uvedl server The Guardian.

včera

Ilustrační foto

Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj

Zavedení cenových stropů na pohonné hmoty v České republice se v první den své platnosti obešlo bez dramatických výkyvů. Podle analýzy hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy, který vychází z aktuálních dat společnosti CCS, se průměrná cena benzínu prakticky nepohnula, když zaznamenala jen symbolický nárůst o tři haléře. Nafta sice zlevnila, ale její pokles o 29 haléřů na litr je hodnocen jako poměrně slabý.

včera

včera

Čína, ilustrační fotografie

USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde

Zatímco se svět snaží zorientovat v tom, čeho bylo úterním oznámením o příměří mezi USA a Íránem skutečně dosaženo, jedna mocnost se podle webu The Guardian již nyní jeví jako jasný vítěz. Čína sklízí uznání za to, že dotlačila Írán k jednacímu stolu, čímž výrazně posílila svou roli klíčového regionálního zprostředkovatele. V čínských médiích se objevují komentáře, které Peking vykresluje jako „dospělého v místnosti“, jenž dokáže řešit mezinárodní krize zodpovědněji než západní mocnosti.

včera

 J. D. Vance a Viktor Orbán

Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb

Americký viceprezident JD Vance během své návštěvy Budapešti rezolutně odmítl obvinění, že se Spojené státy vměšují do maďarských parlamentních voleb. Podle něj jsou taková tvrzení „temně ironická“, přičemž sám obvinil Evropskou unii, že právě ona stojí za jedním z nejhorších příkladů cizího zasahování do vnitřních záležitostí země. Vance vystoupil v institucích napojených na premiéra Viktora Orbána pouhé čtyři dny předtím, než Maďaři zamíří k volebním urnám.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru ostře zkritizoval postoj Spojených států k Rusku. Podle něj Washington záměrně ignoruje přesvědčivé důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu s útoky na americké základny na Blízkém východě. Zelenskyj tvrdí, že důvodem této nečinnosti je nepochopitelná důvěra, kterou administrativa Donalda Trumpa chová vůči Vladimiru Putinovi.

včera

Pete Hegseth

Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství

Během jediného dne prošel americký prezident Donald Trump radikální změnou postojů, když nejprve hrozil íránské civilizaci totální zkázou, aby vzápětí označil íránský desetibodový plán za funkční základ pro vyjednávání v Pákistánu. Uzavřené příměří znamená především úlevu pro civilisty v celém regionu Blízkého východu, kteří byli pod palbou od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února. Tato pauza v bojích se však netýká obyvatel Libanonu, na který Izrael po prohlášení, že se na něj klid zbraní nevztahuje, zahájil vlnu ničivých náletů.

včera

Imrich Bugár

Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár

Českou atletiku zasáhla velmi smutná zpráva. Krátce před 71. narozeninami zemřel legendární diskař Imrich Bugár, mistr světa a stříbrný olympijský medailista. Bugár je stále držitelem československého rekordu v hodu diskem. 

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO

Generální tajemník Nato Mark Rutte se ve středu ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Po této schůzce za zavřenými dveřmi Rutte prohlásil, že šéf Bílého domu je viditelně zklamán přístupem svých spojenců. Trumpovi vadí především to, že se ostatní členské země odmítly zapojit do probíhajícího válečného konfliktu s Íránem.

včera

8. dubna 2026 21:41

J.D. Vance, Marco Rubio

Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit

Křehké čtrnáctidenní příměří mezi Spojenými státy a Íránem prochází hned v prvních hodinách zatěžkávací zkouškou. Americký viceprezident JD Vance se k aktuální situaci vyjádřil během své cesty z Maďarska zpět do vlasti. Naznačil, že Izrael by mohl v nadcházejících dnech své vojenské operace v Libanonu poněkud utlumit, aby prokázal dobrou vůli vůči Washingtonu a podpořil úspěch dalších diplomatických jednání s Teheránem.

8. dubna 2026 20:28

Trump pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na zemi, která bude dodávat zbraně Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na jakoukoli zemi, která bude dodávat vojenské zbraně Íránu. Šéf Bílého domu to oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že tato opatření by se týkala veškerého zboží prodávaného do Spojených států a neexistovaly by z nich žádné výjimky. Tento krok má sloužit jako nástroj k vynucení stability po nedávno oznámeném dvoutýdenním příměří.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy