Weidelová z AfD zrušila návštěvu Oxfordu, studenti proti ní podepisovali petici

Jedna z nejvýraznějších tváří nejsilnější německé opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová neuskuteční plánovanou návštěvu Oxfordské univerzity. Příští středu zde měla vystoupit s krátkým projevem před proslulým debatním spolkem Oxford Union a následně odpovídat na otázky publika. Předseda spolku ale dnes informoval, že Weidelová svou účast zrušila kvůli obavám ohledně bezpečnostních opatření, napsal deník The New York Times (NYT).

Plánované vystoupení šéfky poslaneckého klubu AfD vyvolalo značný rozruch. Oxfordská studentská unie minulý týden v hlasování její návštěvu odsoudila kvůli "krajně pravicové" a "protiimigrační" politice AfD. Petici tří německých studentů za stažení pozvánky pro Weidelovou k dnešnímu dni podepsalo přes 250 Němců působících v různých rolích na jedné z nejprestižnějších světových univerzit. Na den její návštěvy byla v plánu masivní protestní akce.

"Je to nezodpovědná a špatně načasovaná pozvánka," řekl webu The Telegraph profesor moderních evropských dějin Paul Betts. "Protimuslimská politika podněcující rasovou nesnášenlivost, kterou její strana praktikuje, nemá místo ve městě, které se pyšní tolerancí, rozmanitostí a odporem k extremismu jakéhokoli druhu," dodal.

Podle prohlášení předsedy Oxford Union Stephena Horvatha svou cestu Weidelová zrušila "kvůli obavám ohledně bezpečnostních opatření" souvisejících s návštěvou. Na žádost NYT o komentář německá politička ihned nereagovala.

Horvath nicméně uvedl, že je ochoten se dohodnout na jiném termínu debaty, pokud by o ni Weidelová měla zájem. Předseda debatního spolku i za velkého tlaku v minulých týdnech odmítal pozvání kontroverzní političky stáhnout, přičemž zdůrazňoval důležitost svobody projevu a navazování dialogů s evropskými politiky zastávajícími nejrůznější stanoviska.

"Alice Weidelová je vůdkyní nejsilnější opoziční strany v německém parlamentu. Po jejím projevu v debatním sále budou mít lidé možnost jí klást dotazy a polemizovat s jejími názory, když si to budou přát," hájila se tento týden Oxford Union. Spolek v prohlášení podotkl, že v uplynulých letech na jeho půdě promluvili například Julius Malema, který stojí v čele jihoafrické radikální levicové strany Bojovníci za ekonomickou svobodu (EFF), i hlavní tvář francouzské krajní pravice Marine Le Penová.

Weidelová je stejně jako celá AfD známá kritikou otevřené imigrační politiky kancléřky Angely Merkelové a výroky směřujícími proti vyznavačům islámu. Šéfka poslaneckého klubu loni v rozhovoru s jedním německým webem varovala před "zničením" Německa pod přívalem "negramotných" přistěhovalců. Její strana získala v loňských parlamentních volbách 13 procent hlasů.

Související

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

Více souvisejících

Alice Weidelová Alternativa pro Německo (AfD) Univerzita Oxford

Aktuálně se děje

před 40 minutami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

6. srpna 2026 17:18

V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj

Ukrajina se členem NATO nikdy nestane, míní bývalý vrchní velitel armády Valerij Zalužnyj. Vyjádřil se tak z pozice velvyslance ve Velké Británii na jednání ukrajinských diplomatů v Kyjevě. Představitele své země nabádal k tomu, aby se snažila uzavřít jiné aliance. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy