Nervozita v EU roste. Dohoda o brexitu není, zadrhla se na Irsku, přiznal Barnier

Intenzivní jednání v posledních hodinách a dnech vedla podle šéfa unijního vyjednávacího týmu Michela Barniera k posunům v některých oblastech budoucí smlouvy o britském odchodu z Evropské unie. Hotovo však ještě není, hlavním sporným bodem dál zůstává způsob, jak zamezit vzniku celní hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem. Barnier to dnes dopoledne řekl zástupcům vlád 27 zemí Evropské unie.

Rokování, jehož nedělní kolo skončilo až dnes po druhé hodině ranní, přineslo podle informací ČTK posun například v otázce chráněných zeměpisných označení či okolo autonomie právního řádu EU včetně role unijního soudního dvora. O vývoji rozhovorů bude Barnier v úterý informovat také Evropskou komisi, která se sejde ve Štrasburku.

Už dříve dával unijní šéfvyjednavač najevo, že domluveno je přes 90 procent textu "rozvodové dohody", která se týká mimo jiné přechodného období do konce roku 2020, finančního vyrovnání britských závazků vůči EU či potřeby zachovat po brexitu práva občanů jiných zemí EU v Británii na stejné úrovni jako nyní.

Nevyřešený spor kolem podoby celního režimu na irsko-severoirské hranici však Barnierovi brání, aby mohl členským zemím doporučit svolání mimořádného summitu EU27, který by text dohody podpořil.

Času přitom zbývá málo, jak dnes upozornila například francouzská ministryně pro evropské otázky Nathalie Loiseauová. Británie z EU odchází 29. března 2019 a text dohody o vystoupení musí projít ratifikací v britském parlamentu i v europarlamentu.

Pokud by se měl kvůli brexitu konat mimořádný summit sedmadvacítky ještě v listopadu, měla by dát britská vláda v nejbližších dnech najevo, že je připravena dohodu uzavřít. Někteří lídři zemí EU odjíždějí koncem měsíce na summit G20 do Argentiny a další řádná vrcholná schůzka unie je plánována před polovinou prosince.

Okolo Irska nyní vyjednávací týmy zvažují možnost jednorázového a časově omezeného prodloužení přechodného období pro případ, že by se v době toho stávajícího nepodařilo věc vyřešit v jednáních o smlouvách upravujících budoucí podobu vzájemných vztahů.

Druhou možností je, že v takové situaci by začala platit pojistka znamenající celní unii mezi Británií a EU s tím, že pro Severní Irsko by platila unijní regulační pravidla. S tím by ale byla spojena nutnost zachování rovných podmínek na trhu v oblastech jako je hospodářská soutěž, státní podpora, daně či standardy v oblasti životního prostředí a sociální legislativy či specifické podmínky pro rybolov. Právě poslední část se podle diplomatů britské straně vůbec nezamlouvá.

Evropská sedmadvacítka stále preferuje uzavření dohody a spořádané britské vystoupení z EU. Pracuje ale také na přípravách takzvaného tvrdého brexitu, kdy by Británie evropský blok 29. března příštího roku opustila okamžitě a bez dohody, se všemi příslušnými dopady na vzájemný obchod a další spolupráci.

"A i když budeme mít dohodu, tak nyní nevíme, zda ji europarlament či britský parlament ratifikují," připomněla Loiseauová. Paříž tak například pracuje na svých vlastních opatřeních směřujících k zajištění hladké dopravy mezi Británií a kontinentem. "Bude to dočasné opatření, ale je třeba to připravit," podotkla.

Britský zástupce Martin Callanan novinářům řekl, že obě strany na dohodě tvrdě pracují. "Je řada důležitých otázek, které zůstávají. Nesmíme to uspěchat. Je to dohoda, která bude významná pro řadu dalších let. Musíme zajistit, že bude kvalitní," podotkl.

Souběžně s dohodou o vystoupení nyní obě strany od léta dojednávají také politickou deklaraci definující budoucí podobu vzájemných vztahů. Barnier dnes ocenil posun, který od té doby nastal v řadě oblastí. Oba texty jsou do značné míry provázané, a podle představ vyjednavačů by měly být potvrzeny společně.

Český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař ČTK a Českému rozhlasu při příchodu na dnešní jednání řekl, že doufá v dobré zprávy pro Británii a EU. "Doufáme, že může být pokrok už tento měsíc, abychom mohli i svolat jednání lídrů. Ale nečekáme, že by se to vyřešilo dneska," uvedl.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Michel Barnier EU (Evropská unie) Velká Británie Aleš Chmelař Severní Irsko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy