Nervozita v EU roste. Dohoda o brexitu není, zadrhla se na Irsku, přiznal Barnier

Intenzivní jednání v posledních hodinách a dnech vedla podle šéfa unijního vyjednávacího týmu Michela Barniera k posunům v některých oblastech budoucí smlouvy o britském odchodu z Evropské unie. Hotovo však ještě není, hlavním sporným bodem dál zůstává způsob, jak zamezit vzniku celní hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem. Barnier to dnes dopoledne řekl zástupcům vlád 27 zemí Evropské unie.

Rokování, jehož nedělní kolo skončilo až dnes po druhé hodině ranní, přineslo podle informací ČTK posun například v otázce chráněných zeměpisných označení či okolo autonomie právního řádu EU včetně role unijního soudního dvora. O vývoji rozhovorů bude Barnier v úterý informovat také Evropskou komisi, která se sejde ve Štrasburku.

Už dříve dával unijní šéfvyjednavač najevo, že domluveno je přes 90 procent textu "rozvodové dohody", která se týká mimo jiné přechodného období do konce roku 2020, finančního vyrovnání britských závazků vůči EU či potřeby zachovat po brexitu práva občanů jiných zemí EU v Británii na stejné úrovni jako nyní.

Nevyřešený spor kolem podoby celního režimu na irsko-severoirské hranici však Barnierovi brání, aby mohl členským zemím doporučit svolání mimořádného summitu EU27, který by text dohody podpořil.

Času přitom zbývá málo, jak dnes upozornila například francouzská ministryně pro evropské otázky Nathalie Loiseauová. Británie z EU odchází 29. března 2019 a text dohody o vystoupení musí projít ratifikací v britském parlamentu i v europarlamentu.

Pokud by se měl kvůli brexitu konat mimořádný summit sedmadvacítky ještě v listopadu, měla by dát britská vláda v nejbližších dnech najevo, že je připravena dohodu uzavřít. Někteří lídři zemí EU odjíždějí koncem měsíce na summit G20 do Argentiny a další řádná vrcholná schůzka unie je plánována před polovinou prosince.

Okolo Irska nyní vyjednávací týmy zvažují možnost jednorázového a časově omezeného prodloužení přechodného období pro případ, že by se v době toho stávajícího nepodařilo věc vyřešit v jednáních o smlouvách upravujících budoucí podobu vzájemných vztahů.

Druhou možností je, že v takové situaci by začala platit pojistka znamenající celní unii mezi Británií a EU s tím, že pro Severní Irsko by platila unijní regulační pravidla. S tím by ale byla spojena nutnost zachování rovných podmínek na trhu v oblastech jako je hospodářská soutěž, státní podpora, daně či standardy v oblasti životního prostředí a sociální legislativy či specifické podmínky pro rybolov. Právě poslední část se podle diplomatů britské straně vůbec nezamlouvá.

Evropská sedmadvacítka stále preferuje uzavření dohody a spořádané britské vystoupení z EU. Pracuje ale také na přípravách takzvaného tvrdého brexitu, kdy by Británie evropský blok 29. března příštího roku opustila okamžitě a bez dohody, se všemi příslušnými dopady na vzájemný obchod a další spolupráci.

"A i když budeme mít dohodu, tak nyní nevíme, zda ji europarlament či britský parlament ratifikují," připomněla Loiseauová. Paříž tak například pracuje na svých vlastních opatřeních směřujících k zajištění hladké dopravy mezi Británií a kontinentem. "Bude to dočasné opatření, ale je třeba to připravit," podotkla.

Britský zástupce Martin Callanan novinářům řekl, že obě strany na dohodě tvrdě pracují. "Je řada důležitých otázek, které zůstávají. Nesmíme to uspěchat. Je to dohoda, která bude významná pro řadu dalších let. Musíme zajistit, že bude kvalitní," podotkl.

Souběžně s dohodou o vystoupení nyní obě strany od léta dojednávají také politickou deklaraci definující budoucí podobu vzájemných vztahů. Barnier dnes ocenil posun, který od té doby nastal v řadě oblastí. Oba texty jsou do značné míry provázané, a podle představ vyjednavačů by měly být potvrzeny společně.

Český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař ČTK a Českému rozhlasu při příchodu na dnešní jednání řekl, že doufá v dobré zprávy pro Británii a EU. "Doufáme, že může být pokrok už tento měsíc, abychom mohli i svolat jednání lídrů. Ale nečekáme, že by se to vyřešilo dneska," uvedl.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Michel Barnier EU (Evropská unie) Velká Británie Aleš Chmelař Severní Irsko

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy