Zachrání planetu? Začala konference o klimatu COP24, hlavním bodem je pařížská příručka

Prvním plenárním zasedáním začala dnes v polských Katovicích 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24). Zasedání se účastní zástupci 190 zemí, včetně České republiky. Schůzka potrvá do 14. prosince. Hlavním cílem konference je přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla na varovné zprávy vědců.

"Sešli jsme se tu, aby svět mohl tváří v tvář klimatickým změnám společně jednat... Generální tajemník OSN spoléhá na to, že dokážeme najít řešení. Žádný záložní plán neexistuje," řekl náměstek polského ministra životního prostředí Michal Kurtyka, který konferenci COP24 předsedá.

We must all keep in mind the reason we are here. We are here to enable the world to act together on climate change. To reach, together, the goals of the Convention. #COP24 #ChangingTogether pic.twitter.com/jKwyniadJX

— Michał Kurtyka (@KurtykaMichal) 2. prosince 2018

Výraznou podporou pro COP24 byl summit 20 největších ekonomik světa (G20), který se konal v pátek a v sobotu v Argentině. V závěrečném prohlášení 19 ekonomik potvrdilo podporu pařížské dohodě o klimatu. S dohodou nesouhlasí pouze Spojené státy a americký prezident Donald Trump již oznámil, že od dohody odstoupí. USA jsou přitom druhým největším producentem skleníkových plynů, které jsou podle vědců zodpovědné za globální oteplování, prvním je Čína.

Jednání v Katovicích je považováno za důležitý test ochoty zemí podpořit jejich ušlechtilé, ale vzdálené cíle konkrétními opatřeními, přičemž proti některým z nich se již zvedla vlna protestů.

Hlavním bodem programu je tzv. pařížská příručka, která určí, jak budou vlády dokládat výši emisí skleníkových plynů a snahy o jejich snížení. Mělo by se také jednat o zvyšování národních emisních cílů zemí po roce 2020 a finanční podpoře pro chudé země.

Kontroverze vzbuzuje i sám výběr pořadatelské země konference, protože Polsko je zemí, jejíž energetika je výrazně závislá na uhelných elektrárnách, které jsou velkým znečišťovatelem ovzduší. Samotné Katovice jsou jedním z center zdejší těžby uhlí, která zaměstnává přes 80.000 Poláků. V Katovicích se kvůli tomu dnes konal protest ekologických aktivistů, kteří na tento rozpor upozorňovali a vyzvali Polsko, aby těžbu uhlí výrazně omezilo. Další protesty požadující od vlád větší nasazení v boji proti změnám klimatu se o víkendu konaly v Bruselu, Berlíně a Kolíně nad Rýnem.

Tři roky starou pařížskou dohodou se lídři zemí z celého světa zavázali usilovat o udržení globálního oteplování pod rozdílem 1,5 stupně Celsia oproti časům před průmyslovou revolucí. Růst teplot přitom už dosáhl hranice jednoho stupně a současné národní cíle týkající se emisí skleníkových plynů by podle odborníků oteplování zastavily až na hodnotě tří stupňů.

Ministři a někteří nejvyšší představitelé zemí se připojí k účastníkům konference až v pondělí. Českou delegaci vede na COP24 ministr životního prostředí Richard Brabec. Zúčastní se také další zástupci ministerstev životního prostředí, financí, zemědělství, průmyslu a zahraničních věcí.

Související

Smog

Klimatická konference COP24 nic nevyřešila? Vinu nese i Česko

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý.
Zbytky ledovce, Island

Fiasko, či úspěch? Závěry klimatické konference COP24 v pěti bodech

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena do soboty. Jaké klíčové body vzešly z jednání shrnuje britská BBC.

Více souvisejících

COP24 (konference o klimatu Polsko 2018) Polsko Klimatické změny globální oteplování Ekologie OSN

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 3 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 6 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

Burnham se poprvé spojil s Trumpem. Budu mu i oponovat, slíbil Britům

Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy