Prvním plenárním zasedáním začala dnes v polských Katovicích 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24). Zasedání se účastní zástupci 190 zemí, včetně České republiky. Schůzka potrvá do 14. prosince. Hlavním cílem konference je přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla na varovné zprávy vědců.
"Sešli jsme se tu, aby svět mohl tváří v tvář klimatickým změnám společně jednat... Generální tajemník OSN spoléhá na to, že dokážeme najít řešení. Žádný záložní plán neexistuje," řekl náměstek polského ministra životního prostředí Michal Kurtyka, který konferenci COP24 předsedá.
We must all keep in mind the reason we are here. We are here to enable the world to act together on climate change. To reach, together, the goals of the Convention. #COP24 #ChangingTogether pic.twitter.com/jKwyniadJX
— Michał Kurtyka (@KurtykaMichal) 2. prosince 2018
Výraznou podporou pro COP24 byl summit 20 největších ekonomik světa (G20), který se konal v pátek a v sobotu v Argentině. V závěrečném prohlášení 19 ekonomik potvrdilo podporu pařížské dohodě o klimatu. S dohodou nesouhlasí pouze Spojené státy a americký prezident Donald Trump již oznámil, že od dohody odstoupí. USA jsou přitom druhým největším producentem skleníkových plynů, které jsou podle vědců zodpovědné za globální oteplování, prvním je Čína.
Jednání v Katovicích je považováno za důležitý test ochoty zemí podpořit jejich ušlechtilé, ale vzdálené cíle konkrétními opatřeními, přičemž proti některým z nich se již zvedla vlna protestů.
Hlavním bodem programu je tzv. pařížská příručka, která určí, jak budou vlády dokládat výši emisí skleníkových plynů a snahy o jejich snížení. Mělo by se také jednat o zvyšování národních emisních cílů zemí po roce 2020 a finanční podpoře pro chudé země.
Kontroverze vzbuzuje i sám výběr pořadatelské země konference, protože Polsko je zemí, jejíž energetika je výrazně závislá na uhelných elektrárnách, které jsou velkým znečišťovatelem ovzduší. Samotné Katovice jsou jedním z center zdejší těžby uhlí, která zaměstnává přes 80.000 Poláků. V Katovicích se kvůli tomu dnes konal protest ekologických aktivistů, kteří na tento rozpor upozorňovali a vyzvali Polsko, aby těžbu uhlí výrazně omezilo. Další protesty požadující od vlád větší nasazení v boji proti změnám klimatu se o víkendu konaly v Bruselu, Berlíně a Kolíně nad Rýnem.
Tři roky starou pařížskou dohodou se lídři zemí z celého světa zavázali usilovat o udržení globálního oteplování pod rozdílem 1,5 stupně Celsia oproti časům před průmyslovou revolucí. Růst teplot přitom už dosáhl hranice jednoho stupně a současné národní cíle týkající se emisí skleníkových plynů by podle odborníků oteplování zastavily až na hodnotě tří stupňů.
Ministři a někteří nejvyšší představitelé zemí se připojí k účastníkům konference až v pondělí. Českou delegaci vede na COP24 ministr životního prostředí Richard Brabec. Zúčastní se také další zástupci ministerstev životního prostředí, financí, zemědělství, průmyslu a zahraničních věcí.
Související
Klimatická konference COP24 nic nevyřešila? Vinu nese i Česko
Fiasko, či úspěch? Závěry klimatické konference COP24 v pěti bodech
COP24 (konference o klimatu Polsko 2018) , Polsko , Klimatické změny , globální oteplování , Ekologie , OSN
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 53 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák