Kde se bere vztek žlutých vest? Kořeny leží daleko za Paříží

„Každý měsíc se sami sebe ptáme, jestli budeme mít co jíst,“ říká Fabrice Girardin z městečka Guéret v jednom z nejchudších okresů Francie. Podle deníku New York Times popisují obdobně svoje zkušenosti mnozí další obyvatelé tohoto třinácti tisícového sídla.

Vesnice a malá městečka ležící daleko od dění v politickém centru země, bývají někdy označována jako „ta druhá Francie“. Přestože zde nepanuje hluboká chudoba, jakou známe z méně vyspělých zemí světa, ovládá společenskou náladu frustrace. V Guéretu jsou mezi místními přívrženci žlutých vest často zastoupeni lidé z nízkopříjmových zaměstnání. Řidiči autobusů a kamionů, sestřičky z nemocnice, stavaři a různí drobní řemeslníci.

Lidé jsou nespokojení s vysokými daněmi a cenami energií i nízkými platy. Florian Dou se také přidal k protestům žlutých vest. Jeho hrubý měsíční plat skladníka je 1300 eur, podle vlastních slov však v podstatě „okamžitě zmizí se zaplacením všech účtů.“ Stěžuje si také, že jeho devítiletý syn nikdy nebyl na dovolené, protože si to nemohli dovolit.

„Na konci měsíce nezbude vůbec nic,“ ohodnotil svoji životní situaci pro New York Times jeden z dalších obyvatel města. Podpora žlutým vestám je mezi místními vysoká. „Dokud budou protesty pokračovat, budeme je i my podporovat“ říká pan Depourtoux, který se zúčastnil demonstrací v Paříži i se svojí manželkou. On vydělává zhruba 1800 eur, ona 1500. Mají však čtyři děti a splácejí půjčku od banky. Vydělané peníze jsou tak podle nich vždy „velmi rychle pryč“.

Vysoká je mezi lidmi také nedůvěra v politiky. Převládá názor, že „jsou stejně všichni stejní“. Velký hněv panuje především vůči prezidentu Macronovi a „elitám“ v Paříži. Yoann Decoux, který byl minulý týden při protestech v hlavním městě zadržen policií, prý nikdy dříve na žádné demonstraci nebyl. „Došla mi ale trpělivost. Oni vůbec nevědí, jak tu se svými mrňavými platy musíme živořit“.

S nedůvěrou, kterou vůči politikům protestující chovají, má zkušenost i starosta města. Když se vydal mezi demonstranty, aby si s nimi promluvil, nebyl přijat s přílišným nadšením. „Existuje zde jakési odmítnutí politiky. Oni nepatří mezi žádné odborové nebo politické organizace.“

Macronův plán na zvýšení daní z pohonných hmot tedy zafungoval jako spouštěč, frustrace je však dlouhodobá a má mnohem hlubší kořeny. Místní, kteří se přidali k hnutí žlutých vest neprotestují jen proti vyšší ceně za naftu nebo benzín. Protestují proti vlastní životní situaci.