Nechce přilévat olej do ohně. Francouzský prezident Emmanuel Macron nevystoupí veřejně dříve než počátkem týdne. Agentuře Reuters to sdělil Richard Ferrand, předseda Republiky na pochodu (LREM) v Národním shromáždění. Vláda očekává v sobotu další silné střety pořádkových sil se zástupci hnutí „žlutých vest“ v Paříži a dalších městech.
Informaci potvrdila ve svém vystoupení v rozhlasové stanici Sud Radio také Elisabeth Borneová, ministryně dopravy. „Prezident se vyjádří na počátku týdne,“ řekla. „Myslím, že Francouzi chtějí, abychom jim přinesli odpovědi. Myslím, že prezident (…) bude mít pro Francouze vzkaz, v němž se vyjádří k tomu, že slyší jejich hněv, který přichází zdaleka, pro nějž je nutné nalézt nová řešení... pro každodenní potřeby lidí, kteří nedokáží dostát svým měsíčním závazkům,“ dodala.
Prezident Macron se naposledy veřejně vyjádřil po svém návratu z ekonomického summitu G20 a podle všeho se nehodlá vyjadřovat ani do nadcházející soboty včetně, informoval již ve čtvrtek agenturu zdroj blízký Élysejskému paláci.
Podpora „žlutým vestám“ klesá, propadá se i prezident Macron
Podpora hnutí „žlutých vest“ mezi Francouzi klesla poprvé od 17. listopadu, kdy začaly manifestace proti zdražování pohonných hmot, oznámila agentura Ifop-Fiducial pro televizní stanici Cnewsa SudRadio. Podporu a své sympatie vyjádřilo pouze 66 procent podle výzkumu, který agentura uskutečnila ve dnech 5. a 6. prosince, což je pokles o šest procentních bodů oproti výzkumu ze 3. a 4. prosince. Na počátku týdne podporovalo hnutí 72 procent Francouzů, koncem listopadu, podle výzkumu z 27. a 28. listopadu, jich bylo 71 procento a 66 procent v průzkumu z 20. a 21. listopadu.
Největší oblibu nalezlo hnutí „žlutých vest“ mezi stoupenci Národního sdružení (88 procent) Marine Le Penové, Nepoddajné Francie (83 procent) Jeana-Luca Mélenchona a Socialistické strany (75 procent).
Pokles zaznamenala podle výzkumu Elabe pro ekonomický deník Les Echos a stanici Radio Classique i popularita prezidenta Emmanuela Macrona, který se ocitl tento měsíc na 23 procentech, což je o procentní bod méně než ve stejné době získal jeho nepopulární předchůdce François Hollande. Agentura YouGov hodnotí úroveň popularita o mnohem níže, podle ní se propadl na pouhých 18 procent, jak včera informoval list Le Figaro.
Levicové strany podají návrh na vyslovení nedůvěry vládě
Poslanci tří parlamentních stran – Socialistické strany (PS), nepoddajné Francie (LFI) a Komunistické strany Francie (PCF) v pondělí hodlají podat návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Důvodem je odhodlání „postupovat institucionálně“ v naději, že omezí „blížící se rozklad“, řekl televizní stanici BFMTV poslanec Ugo Bernalicis (LFI).
„Chceme během následujících dní hledat a rozšířit naše řady o ty, kteří by návrh podali s námi,“ uvedl předseda socialistů Olivier Faure. Poslanec Bernalicis chce zejména přesvědčit poslance Republiky na pochodu (LREM), aby se přidali k jejich podpisům, neboť věří, že mezi nimi najde „rozumné lidi“. Mohla by mezi nimi být například poslankyně Sonia Krimiová, která si ve svém volebním obvodu již „symbolicky“ navlékla „žlutou vestu“. Socialisté ve středu podpořili premiéra Édouarda Philippa, který předložil Národnímu shromáždění návrh na zrušení zvyšování daní na pohonné hmoty na celý rok 2019. Původně přišel v úterý s návrhem na moratorium tří měsíců. Celkem hlasovalo po pětihodinové diskusi 358 poslanců pro, proti bylo 194.
Komunisté a nepoddajní chtěli předložit návrh na vyslovení nedůvěry vládě již minulý týden. Předseda LFI Jean-Luc Mélenchon to zdůvodnil snahou o vyřešení „politické slepé uličky, do níž vláda dostala celou zemi“. Vyslovení nedůvěry je předpokladem k rozpuštění parlamentu. Za celé dějiny Páté republiky došlo celkem ke 100 podáním od roku 1958. Pouze jedinkrát ale takové podání vedlo k pádu vlády, a to v roce 1962, kdy odstoupila vláda Georgese Pompidoua
K tomu, aby vláda vůbec padla, musí strany získat většinu, což se ale zdá jen málo pravděpodobné, neboť tři politická uskupení mají dohromady pouze 62 hlasů z celkového počtu 577 poslanců v Národním shromáždění.
Související
Případ Gisèle Pelicot, který světu vyrazil dech, končí. Soud odsoudil exmanžela a 50 dalších mužů
Lidé na Mayotte začali umírat hlady a žízní. Situace je kritická
Francie , Emmanuel Macron , La République en marche (Republika v pohybu). , Jean-Luc Mélanchon
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek