Vyslyší Macron hněv davu? Před veřejností se schovává, levice chce vyslovit nedůvěru vládě

Nechce přilévat olej do ohně. Francouzský prezident Emmanuel Macron nevystoupí veřejně dříve než počátkem týdne. Agentuře Reuters to sdělil Richard Ferrand, předseda Republiky na pochodu (LREM) v Národním shromáždění. Vláda očekává v sobotu další silné střety pořádkových sil se zástupci hnutí „žlutých vest“ v Paříži a dalších městech.

Informaci potvrdila ve svém vystoupení v rozhlasové stanici Sud Radio také Elisabeth Borneová, ministryně dopravy. „Prezident se vyjádří na počátku týdne,“ řekla. „Myslím, že Francouzi chtějí, abychom jim přinesli odpovědi. Myslím, že prezident (…) bude mít pro Francouze vzkaz, v němž se vyjádří k tomu, že slyší jejich hněv, který přichází zdaleka, pro nějž je nutné nalézt nová řešení... pro každodenní potřeby lidí, kteří nedokáží dostát svým měsíčním závazkům,“ dodala.

Prezident Macron se naposledy veřejně vyjádřil po svém návratu z ekonomického summitu G20 a podle všeho se nehodlá vyjadřovat ani do nadcházející soboty včetně, informoval již ve čtvrtek agenturu zdroj blízký Élysejskému paláci.

Podpora „žlutým vestám“ klesá, propadá se i prezident Macron

Podpora hnutí „žlutých vest“ mezi Francouzi klesla poprvé od 17. listopadu, kdy začaly manifestace proti zdražování pohonných hmot, oznámila agentura Ifop-Fiducial pro televizní stanici Cnewsa SudRadio. Podporu a své sympatie vyjádřilo pouze 66 procent podle výzkumu, který agentura uskutečnila ve dnech 5. a 6. prosince, což je pokles o šest procentních bodů oproti výzkumu ze 3. a 4. prosince. Na počátku týdne podporovalo hnutí 72 procent Francouzů, koncem listopadu, podle výzkumu z 27. a 28. listopadu, jich bylo 71 procento a 66 procent v průzkumu z 20. a 21. listopadu.

Největší oblibu nalezlo hnutí „žlutých vest“ mezi stoupenci Národního sdružení (88 procent) Marine Le Penové, Nepoddajné Francie (83 procent) Jeana-Luca Mélenchona a Socialistické strany (75 procent).

Pokles zaznamenala podle výzkumu Elabe pro ekonomický deník Les Echos a stanici Radio Classique i popularita prezidenta Emmanuela Macrona, který se ocitl tento měsíc na 23 procentech, což je o procentní bod méně než ve stejné době získal jeho nepopulární předchůdce François Hollande. Agentura YouGov hodnotí úroveň popularita o mnohem níže, podle ní se propadl na pouhých 18 procent, jak včera informoval list Le Figaro.

Levicové strany podají návrh na vyslovení nedůvěry vládě

Poslanci tří parlamentních stran – Socialistické strany (PS), nepoddajné Francie (LFI) a Komunistické strany Francie (PCF) v pondělí hodlají podat návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Důvodem je odhodlání „postupovat institucionálně“ v naději, že omezí „blížící se rozklad“, řekl televizní stanici BFMTV poslanec Ugo Bernalicis (LFI).

„Chceme během následujících dní hledat a rozšířit naše řady o ty, kteří by návrh podali s námi,“ uvedl předseda socialistů Olivier Faure. Poslanec Bernalicis chce zejména přesvědčit poslance Republiky na pochodu (LREM), aby se přidali k jejich podpisům, neboť věří, že mezi nimi najde „rozumné lidi“. Mohla by mezi nimi být například poslankyně Sonia Krimiová, která si ve svém volebním obvodu již „symbolicky“ navlékla „žlutou vestu“. Socialisté ve středu podpořili premiéra Édouarda Philippa, který předložil Národnímu shromáždění návrh na zrušení zvyšování daní na pohonné hmoty na celý rok 2019. Původně přišel v úterý s návrhem na moratorium tří měsíců. Celkem hlasovalo po pětihodinové diskusi 358 poslanců pro, proti bylo 194.

Komunisté a nepoddajní chtěli předložit návrh na vyslovení nedůvěry vládě již minulý týden. Předseda LFI Jean-Luc Mélenchon to zdůvodnil snahou o vyřešení „politické slepé uličky, do níž vláda dostala celou zemi“. Vyslovení nedůvěry je předpokladem k rozpuštění parlamentu. Za celé dějiny Páté republiky došlo celkem ke 100 podáním od roku 1958. Pouze jedinkrát ale takové podání vedlo k pádu vlády, a to v roce 1962, kdy odstoupila vláda Georgese Pompidoua

K tomu, aby vláda vůbec padla, musí strany získat většinu, což se ale zdá jen málo pravděpodobné, neboť tři politická uskupení mají dohromady pouze 62 hlasů z celkového počtu 577 poslanců v Národním shromáždění.

Související

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron La République en marche (Republika v pohybu). Jean-Luc Mélanchon

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy