Nechce přilévat olej do ohně. Francouzský prezident Emmanuel Macron nevystoupí veřejně dříve než počátkem týdne. Agentuře Reuters to sdělil Richard Ferrand, předseda Republiky na pochodu (LREM) v Národním shromáždění. Vláda očekává v sobotu další silné střety pořádkových sil se zástupci hnutí „žlutých vest“ v Paříži a dalších městech.
Informaci potvrdila ve svém vystoupení v rozhlasové stanici Sud Radio také Elisabeth Borneová, ministryně dopravy. „Prezident se vyjádří na počátku týdne,“ řekla. „Myslím, že Francouzi chtějí, abychom jim přinesli odpovědi. Myslím, že prezident (…) bude mít pro Francouze vzkaz, v němž se vyjádří k tomu, že slyší jejich hněv, který přichází zdaleka, pro nějž je nutné nalézt nová řešení... pro každodenní potřeby lidí, kteří nedokáží dostát svým měsíčním závazkům,“ dodala.
Prezident Macron se naposledy veřejně vyjádřil po svém návratu z ekonomického summitu G20 a podle všeho se nehodlá vyjadřovat ani do nadcházející soboty včetně, informoval již ve čtvrtek agenturu zdroj blízký Élysejskému paláci.
Podpora „žlutým vestám“ klesá, propadá se i prezident Macron
Podpora hnutí „žlutých vest“ mezi Francouzi klesla poprvé od 17. listopadu, kdy začaly manifestace proti zdražování pohonných hmot, oznámila agentura Ifop-Fiducial pro televizní stanici Cnewsa SudRadio. Podporu a své sympatie vyjádřilo pouze 66 procent podle výzkumu, který agentura uskutečnila ve dnech 5. a 6. prosince, což je pokles o šest procentních bodů oproti výzkumu ze 3. a 4. prosince. Na počátku týdne podporovalo hnutí 72 procent Francouzů, koncem listopadu, podle výzkumu z 27. a 28. listopadu, jich bylo 71 procento a 66 procent v průzkumu z 20. a 21. listopadu.
Největší oblibu nalezlo hnutí „žlutých vest“ mezi stoupenci Národního sdružení (88 procent) Marine Le Penové, Nepoddajné Francie (83 procent) Jeana-Luca Mélenchona a Socialistické strany (75 procent).
Pokles zaznamenala podle výzkumu Elabe pro ekonomický deník Les Echos a stanici Radio Classique i popularita prezidenta Emmanuela Macrona, který se ocitl tento měsíc na 23 procentech, což je o procentní bod méně než ve stejné době získal jeho nepopulární předchůdce François Hollande. Agentura YouGov hodnotí úroveň popularita o mnohem níže, podle ní se propadl na pouhých 18 procent, jak včera informoval list Le Figaro.
Levicové strany podají návrh na vyslovení nedůvěry vládě
Poslanci tří parlamentních stran – Socialistické strany (PS), nepoddajné Francie (LFI) a Komunistické strany Francie (PCF) v pondělí hodlají podat návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Důvodem je odhodlání „postupovat institucionálně“ v naději, že omezí „blížící se rozklad“, řekl televizní stanici BFMTV poslanec Ugo Bernalicis (LFI).
„Chceme během následujících dní hledat a rozšířit naše řady o ty, kteří by návrh podali s námi,“ uvedl předseda socialistů Olivier Faure. Poslanec Bernalicis chce zejména přesvědčit poslance Republiky na pochodu (LREM), aby se přidali k jejich podpisům, neboť věří, že mezi nimi najde „rozumné lidi“. Mohla by mezi nimi být například poslankyně Sonia Krimiová, která si ve svém volebním obvodu již „symbolicky“ navlékla „žlutou vestu“. Socialisté ve středu podpořili premiéra Édouarda Philippa, který předložil Národnímu shromáždění návrh na zrušení zvyšování daní na pohonné hmoty na celý rok 2019. Původně přišel v úterý s návrhem na moratorium tří měsíců. Celkem hlasovalo po pětihodinové diskusi 358 poslanců pro, proti bylo 194.
Komunisté a nepoddajní chtěli předložit návrh na vyslovení nedůvěry vládě již minulý týden. Předseda LFI Jean-Luc Mélenchon to zdůvodnil snahou o vyřešení „politické slepé uličky, do níž vláda dostala celou zemi“. Vyslovení nedůvěry je předpokladem k rozpuštění parlamentu. Za celé dějiny Páté republiky došlo celkem ke 100 podáním od roku 1958. Pouze jedinkrát ale takové podání vedlo k pádu vlády, a to v roce 1962, kdy odstoupila vláda Georgese Pompidoua
K tomu, aby vláda vůbec padla, musí strany získat většinu, což se ale zdá jen málo pravděpodobné, neboť tři politická uskupení mají dohromady pouze 62 hlasů z celkového počtu 577 poslanců v Národním shromáždění.
Související
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
Francie , Emmanuel Macron , La République en marche (Republika v pohybu). , Jean-Luc Mélanchon
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 1 hodinou
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 2 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 2 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 5 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 6 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 7 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 9 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 9 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 10 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 11 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 12 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 12 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 14 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák