Nechce přilévat olej do ohně. Francouzský prezident Emmanuel Macron nevystoupí veřejně dříve než počátkem týdne. Agentuře Reuters to sdělil Richard Ferrand, předseda Republiky na pochodu (LREM) v Národním shromáždění. Vláda očekává v sobotu další silné střety pořádkových sil se zástupci hnutí „žlutých vest“ v Paříži a dalších městech.
Informaci potvrdila ve svém vystoupení v rozhlasové stanici Sud Radio také Elisabeth Borneová, ministryně dopravy. „Prezident se vyjádří na počátku týdne,“ řekla. „Myslím, že Francouzi chtějí, abychom jim přinesli odpovědi. Myslím, že prezident (…) bude mít pro Francouze vzkaz, v němž se vyjádří k tomu, že slyší jejich hněv, který přichází zdaleka, pro nějž je nutné nalézt nová řešení... pro každodenní potřeby lidí, kteří nedokáží dostát svým měsíčním závazkům,“ dodala.
Prezident Macron se naposledy veřejně vyjádřil po svém návratu z ekonomického summitu G20 a podle všeho se nehodlá vyjadřovat ani do nadcházející soboty včetně, informoval již ve čtvrtek agenturu zdroj blízký Élysejskému paláci.
Podpora „žlutým vestám“ klesá, propadá se i prezident Macron
Podpora hnutí „žlutých vest“ mezi Francouzi klesla poprvé od 17. listopadu, kdy začaly manifestace proti zdražování pohonných hmot, oznámila agentura Ifop-Fiducial pro televizní stanici Cnewsa SudRadio. Podporu a své sympatie vyjádřilo pouze 66 procent podle výzkumu, který agentura uskutečnila ve dnech 5. a 6. prosince, což je pokles o šest procentních bodů oproti výzkumu ze 3. a 4. prosince. Na počátku týdne podporovalo hnutí 72 procent Francouzů, koncem listopadu, podle výzkumu z 27. a 28. listopadu, jich bylo 71 procento a 66 procent v průzkumu z 20. a 21. listopadu.
Největší oblibu nalezlo hnutí „žlutých vest“ mezi stoupenci Národního sdružení (88 procent) Marine Le Penové, Nepoddajné Francie (83 procent) Jeana-Luca Mélenchona a Socialistické strany (75 procent).
Pokles zaznamenala podle výzkumu Elabe pro ekonomický deník Les Echos a stanici Radio Classique i popularita prezidenta Emmanuela Macrona, který se ocitl tento měsíc na 23 procentech, což je o procentní bod méně než ve stejné době získal jeho nepopulární předchůdce François Hollande. Agentura YouGov hodnotí úroveň popularita o mnohem níže, podle ní se propadl na pouhých 18 procent, jak včera informoval list Le Figaro.
Levicové strany podají návrh na vyslovení nedůvěry vládě
Poslanci tří parlamentních stran – Socialistické strany (PS), nepoddajné Francie (LFI) a Komunistické strany Francie (PCF) v pondělí hodlají podat návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Důvodem je odhodlání „postupovat institucionálně“ v naději, že omezí „blížící se rozklad“, řekl televizní stanici BFMTV poslanec Ugo Bernalicis (LFI).
„Chceme během následujících dní hledat a rozšířit naše řady o ty, kteří by návrh podali s námi,“ uvedl předseda socialistů Olivier Faure. Poslanec Bernalicis chce zejména přesvědčit poslance Republiky na pochodu (LREM), aby se přidali k jejich podpisům, neboť věří, že mezi nimi najde „rozumné lidi“. Mohla by mezi nimi být například poslankyně Sonia Krimiová, která si ve svém volebním obvodu již „symbolicky“ navlékla „žlutou vestu“. Socialisté ve středu podpořili premiéra Édouarda Philippa, který předložil Národnímu shromáždění návrh na zrušení zvyšování daní na pohonné hmoty na celý rok 2019. Původně přišel v úterý s návrhem na moratorium tří měsíců. Celkem hlasovalo po pětihodinové diskusi 358 poslanců pro, proti bylo 194.
Komunisté a nepoddajní chtěli předložit návrh na vyslovení nedůvěry vládě již minulý týden. Předseda LFI Jean-Luc Mélenchon to zdůvodnil snahou o vyřešení „politické slepé uličky, do níž vláda dostala celou zemi“. Vyslovení nedůvěry je předpokladem k rozpuštění parlamentu. Za celé dějiny Páté republiky došlo celkem ke 100 podáním od roku 1958. Pouze jedinkrát ale takové podání vedlo k pádu vlády, a to v roce 1962, kdy odstoupila vláda Georgese Pompidoua
K tomu, aby vláda vůbec padla, musí strany získat většinu, což se ale zdá jen málo pravděpodobné, neboť tři politická uskupení mají dohromady pouze 62 hlasů z celkového počtu 577 poslanců v Národním shromáždění.
Související
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí
Francie , Emmanuel Macron , La République en marche (Republika v pohybu). , Jean-Luc Mélanchon
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák