Kerčská krize se opět vyostřuje. Ukrajina vyšle bojové lodě, Litva zavádí protiruské sankce

"Po skončení vyšetřování bude soud. Jakmile skončí proces s nimi, pak bude možné mluvit o tom, jak ulehčit jejich osud, nebo se dohodnout na nějakých konkrétních krocích," prohlásil podle agentury TASS Lavrov na tiskové konferenci.

Lavrov dodal, že s námořníky je nyní vedeno vyšetřování, během něhož k nim má přístup konzulární služba. "Necítí se špatně, jejich zdraví nic neohrožuje," uvedl šéf ruské diplomacie a dodal, že zadržené navštěvuje ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová.

Incident z 25. listopadu, kdy ruské síly zabavily v Černém moři tři ukrajinské lodě a zajaly 24 námořníků, znovu zvýšil napětí mezi Ukrajinou a Ruskem. Kyjev událost označil za ruskou agresi, zatímco Moskva hovoří o flagrantní provokaci druhé strany. Kyjev odpověděl vyhlášením válečného stavu na 30 dnů v deseti pohraničních a příbřežních oblastech.

Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin ve čtvrtek na zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Miláně požadoval, aby Rusko všechny zajaté námořníky propustilo.

Jablkem sváru je Kerčský průliv, spojující Černé a Azovské moře, přes který Rusko postavilo most na anektovaný Krym. Moskva označuje průliv a krymské pobřeží za ruské výsostné vody, kde plavba vyžaduje ruské svolení. Naopak Ukrajina, která anexi poloostrova neuznává a označuje ji za ruskou okupaci, trvá na svobodě plavby průlivem, jak ji zaručují dřívější úmluvy.

"Až budeme připraveni k další plavbě (Kerčským průlivem) kvůli střídání našich jednotek, uskutečníme ji, se splněním všech mezinárodních norem a práv. Myslím, že tou dobou mezinárodní tlak přiměje Rusko pochopit, že neplní mezinárodní závazky," řekl Poltorak v televizi. Pokud Rusko plavbu ukrajinských lodí opět znemožní, "bude to znamenat, že Rusko plně okupuje Azovské moře, a my prostě ztratíme další území - a to si dovolit nemůžeme", zdůraznil ukrajinský ministr.

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová, která je dnes na návštěvě Kyjeva, oznámila, že Vilnius přijal individuální sankce proti ruským občanům, "zodpovědným za agresi v Kerčském průlivu".

Visit to #Kiev- first #EU leader after #KerchStrait aggression, from #LT military support, national sanctions, strengthened humanitarian support...to 4 agreements signed, exchange of state decorations and business forum pic.twitter.com/2Tri41miJP

Litva podle šéfky státu také zvýší vojenskou pomoc Ukrajině v podobě většího množství munice, vojenských instruktorů a expertů na počítačovou bezpečnost, kteří pomohou odvracet "hybridní útoky, zejména v době voleb". Ukrajinu příští rok čekají na jaře prezidentské a na podzim parlamentní volby.

Na proplutí Kerčským průlivem podle ukrajinské pohraniční stráže momentálně čeká více 140 lodí; na konci listopadu jich však na kotvách stálo více než 400. Za uplynulých 24 hodin průlivem Rusové pustili jen 41 lodí, z nichž jen osm plulo do ukrajinských přístavů, dodal list Ukrajinska pravda.