Chudé státy pranýřují klimatický summit: Plané řeči, Marshallovým ostrovům hrozí zkáza

S koncem klimatické konference v polských Katovicích podrobili zástupci chudých a změnou klimatu nejvíce ohrožených států ostré kritice průmyslové země. Planeta se otepluje, hladina moří stoupá a ohrožuje samotnou existenci některých států. Už čtvrt století se přitom diplomaté snaží najít řešení, avšak bez přesvědčivého výsledku, píše agentura DPA.

"Nedosáhli jsme ničeho," řekl dnes na konferenci bývalý prezident ostrovního státu Maledivy Muhammad Našíd. Této zemi kvůli vzestupu mořské hladiny hrozí, že zmizí v oceánu. Emise oxidu uhličitého (CO2), který oteplování planety způsobuje, stoupá a stoupá "a my mluvíme, mluvíme a mluvíme," dodal.

Našíd rovněž řekl, že morální apely na bohaté průmyslové státy, aby snížily emise skleníkových plynů, považuje za zbytečné. "Neposlouchají," řekl.

Klimatická konference stála více než 75 milionů dolarů (1,7 miliardy Kč), pokrok v jednání však není téměř žádný. Podle prognózy prezentované na summitu by letos emise CO2 měly po třech letech setrvalé úrovně opět vzrůst.

We want to send a clear signal: that there is a global consensus to stepup climate action by 2020. #TalanoaDialogue pic.twitter.com/8zgv6KbnPV

— Michał Kurtyka (@KurtykaMichal) 13. prosince 2018

Mluvčí skupiny nejchudších států, Etiopan Gebru Džember Endalu v projevu odkazoval na to, že v jeho zemi v důsledku oteplování planety celé měsíce neprší a usychá úroda na polích. Občané jeho země podle něj stojí "v přední linii" dopadů klimatických změn a důsledky stagnace v ochraně klimatu nesou nejzranitelnější státy, které přitom k oteplování Země přispěly nejméně.

Ministr životního prostředí Marshallových ostrovů David Paul řekl, že se odehrálo už příliš mnoho neplodných debat ohledně boje s oteplováním Země. "Už nemáme čas," prohlásil představitel národa, který podle něj stojí před vymřením.

Na konferenci vyvstal spor o to, že chudší a změnou klimatu nejvíce zasažené země chtějí po průmyslových státech pevné a dlouhodobé přísliby financí.

Požadují, aby bohatší země jasně deklarovaly, že zodpovídají za škody v důsledku změn klimatu, jako jsou horka, sucha či povodně. Rozepře mezi chudými a bohatými státy se týkaly i jasného závazku, aby se oteplování udrželo na úrovni 1,5 stupně Celsia. To by ale znamenalo radikální zásah do fungování hospodářství většiny zemí.

Roky 2015 až 2018 byly podle Světové meteorologické organizace nejteplejší od začátku měření, což je od 19. století. V uplynulých 22 letech jich 20 bylo historicky nejteplejších. Pokud svět bude pokračovat jako dosud, do konce století se teplota na Zemi zvýší o tři až čtyři stupně. Fatální důsledky se přitom budou lišit region od regionu: častější vlny veder, déletrvající sucha, ale také více bouřek, lijáků a povodní.

Související

Smog

Klimatická konference COP24 nic nevyřešila? Vinu nese i Česko

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý.
Zbytky ledovce, Island

Fiasko, či úspěch? Závěry klimatické konference COP24 v pěti bodech

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena do soboty. Jaké klíčové body vzešly z jednání shrnuje britská BBC.

Více souvisejících

COP24 (konference o klimatu Polsko 2018) globální oteplování Klimatické změny Marshallovy ostrovy

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 57 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy