Chudé státy pranýřují klimatický summit: Plané řeči, Marshallovým ostrovům hrozí zkáza

"Nedosáhli jsme ničeho," řekl dnes na konferenci bývalý prezident ostrovního státu Maledivy Muhammad Našíd. Této zemi kvůli vzestupu mořské hladiny hrozí, že zmizí v oceánu. Emise oxidu uhličitého (CO2), který oteplování planety způsobuje, stoupá a stoupá "a my mluvíme, mluvíme a mluvíme," dodal.

Našíd rovněž řekl, že morální apely na bohaté průmyslové státy, aby snížily emise skleníkových plynů, považuje za zbytečné. "Neposlouchají," řekl.

Klimatická konference stála více než 75 milionů dolarů (1,7 miliardy Kč), pokrok v jednání však není téměř žádný. Podle prognózy prezentované na summitu by letos emise CO2 měly po třech letech setrvalé úrovně opět vzrůst.

We want to send a clear signal: that there is a global consensus to stepup climate action by 2020. #TalanoaDialogue pic.twitter.com/8zgv6KbnPV

Mluvčí skupiny nejchudších států, Etiopan Gebru Džember Endalu v projevu odkazoval na to, že v jeho zemi v důsledku oteplování planety celé měsíce neprší a usychá úroda na polích. Občané jeho země podle něj stojí "v přední linii" dopadů klimatických změn a důsledky stagnace v ochraně klimatu nesou nejzranitelnější státy, které přitom k oteplování Země přispěly nejméně.

Ministr životního prostředí Marshallových ostrovů David Paul řekl, že se odehrálo už příliš mnoho neplodných debat ohledně boje s oteplováním Země. "Už nemáme čas," prohlásil představitel národa, který podle něj stojí před vymřením.

Na konferenci vyvstal spor o to, že chudší a změnou klimatu nejvíce zasažené země chtějí po průmyslových státech pevné a dlouhodobé přísliby financí.

Požadují, aby bohatší země jasně deklarovaly, že zodpovídají za škody v důsledku změn klimatu, jako jsou horka, sucha či povodně. Rozepře mezi chudými a bohatými státy se týkaly i jasného závazku, aby se oteplování udrželo na úrovni 1,5 stupně Celsia. To by ale znamenalo radikální zásah do fungování hospodářství většiny zemí.

Roky 2015 až 2018 byly podle Světové meteorologické organizace nejteplejší od začátku měření, což je od 19. století. V uplynulých 22 letech jich 20 bylo historicky nejteplejších. Pokud svět bude pokračovat jako dosud, do konce století se teplota na Zemi zvýší o tři až čtyři stupně. Fatální důsledky se přitom budou lišit region od regionu: častější vlny veder, déletrvající sucha, ale také více bouřek, lijáků a povodní.