Chudé státy pranýřují klimatický summit: Plané řeči, Marshallovým ostrovům hrozí zkáza

S koncem klimatické konference v polských Katovicích podrobili zástupci chudých a změnou klimatu nejvíce ohrožených států ostré kritice průmyslové země. Planeta se otepluje, hladina moří stoupá a ohrožuje samotnou existenci některých států. Už čtvrt století se přitom diplomaté snaží najít řešení, avšak bez přesvědčivého výsledku, píše agentura DPA.

"Nedosáhli jsme ničeho," řekl dnes na konferenci bývalý prezident ostrovního státu Maledivy Muhammad Našíd. Této zemi kvůli vzestupu mořské hladiny hrozí, že zmizí v oceánu. Emise oxidu uhličitého (CO2), který oteplování planety způsobuje, stoupá a stoupá "a my mluvíme, mluvíme a mluvíme," dodal.

Našíd rovněž řekl, že morální apely na bohaté průmyslové státy, aby snížily emise skleníkových plynů, považuje za zbytečné. "Neposlouchají," řekl.

Klimatická konference stála více než 75 milionů dolarů (1,7 miliardy Kč), pokrok v jednání však není téměř žádný. Podle prognózy prezentované na summitu by letos emise CO2 měly po třech letech setrvalé úrovně opět vzrůst.

We want to send a clear signal: that there is a global consensus to stepup climate action by 2020. #TalanoaDialogue pic.twitter.com/8zgv6KbnPV

— Michał Kurtyka (@KurtykaMichal) 13. prosince 2018

Mluvčí skupiny nejchudších států, Etiopan Gebru Džember Endalu v projevu odkazoval na to, že v jeho zemi v důsledku oteplování planety celé měsíce neprší a usychá úroda na polích. Občané jeho země podle něj stojí "v přední linii" dopadů klimatických změn a důsledky stagnace v ochraně klimatu nesou nejzranitelnější státy, které přitom k oteplování Země přispěly nejméně.

Ministr životního prostředí Marshallových ostrovů David Paul řekl, že se odehrálo už příliš mnoho neplodných debat ohledně boje s oteplováním Země. "Už nemáme čas," prohlásil představitel národa, který podle něj stojí před vymřením.

Na konferenci vyvstal spor o to, že chudší a změnou klimatu nejvíce zasažené země chtějí po průmyslových státech pevné a dlouhodobé přísliby financí.

Požadují, aby bohatší země jasně deklarovaly, že zodpovídají za škody v důsledku změn klimatu, jako jsou horka, sucha či povodně. Rozepře mezi chudými a bohatými státy se týkaly i jasného závazku, aby se oteplování udrželo na úrovni 1,5 stupně Celsia. To by ale znamenalo radikální zásah do fungování hospodářství většiny zemí.

Roky 2015 až 2018 byly podle Světové meteorologické organizace nejteplejší od začátku měření, což je od 19. století. V uplynulých 22 letech jich 20 bylo historicky nejteplejších. Pokud svět bude pokračovat jako dosud, do konce století se teplota na Zemi zvýší o tři až čtyři stupně. Fatální důsledky se přitom budou lišit region od regionu: častější vlny veder, déletrvající sucha, ale také více bouřek, lijáků a povodní.

Související

Smog

Klimatická konference COP24 nic nevyřešila? Vinu nese i Česko

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý.
Zbytky ledovce, Island

Fiasko, či úspěch? Závěry klimatické konference COP24 v pěti bodech

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena do soboty. Jaké klíčové body vzešly z jednání shrnuje britská BBC.

Více souvisejících

COP24 (konference o klimatu Polsko 2018) globální oteplování Klimatické změny Marshallovy ostrovy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy