S koncem klimatické konference v polských Katovicích podrobili zástupci chudých a změnou klimatu nejvíce ohrožených států ostré kritice průmyslové země. Planeta se otepluje, hladina moří stoupá a ohrožuje samotnou existenci některých států. Už čtvrt století se přitom diplomaté snaží najít řešení, avšak bez přesvědčivého výsledku, píše agentura DPA.
"Nedosáhli jsme ničeho," řekl dnes na konferenci bývalý prezident ostrovního státu Maledivy Muhammad Našíd. Této zemi kvůli vzestupu mořské hladiny hrozí, že zmizí v oceánu. Emise oxidu uhličitého (CO2), který oteplování planety způsobuje, stoupá a stoupá "a my mluvíme, mluvíme a mluvíme," dodal.
Našíd rovněž řekl, že morální apely na bohaté průmyslové státy, aby snížily emise skleníkových plynů, považuje za zbytečné. "Neposlouchají," řekl.
Klimatická konference stála více než 75 milionů dolarů (1,7 miliardy Kč), pokrok v jednání však není téměř žádný. Podle prognózy prezentované na summitu by letos emise CO2 měly po třech letech setrvalé úrovně opět vzrůst.
We want to send a clear signal: that there is a global consensus to stepup climate action by 2020. #TalanoaDialogue pic.twitter.com/8zgv6KbnPV
— Michał Kurtyka (@KurtykaMichal) 13. prosince 2018
Mluvčí skupiny nejchudších států, Etiopan Gebru Džember Endalu v projevu odkazoval na to, že v jeho zemi v důsledku oteplování planety celé měsíce neprší a usychá úroda na polích. Občané jeho země podle něj stojí "v přední linii" dopadů klimatických změn a důsledky stagnace v ochraně klimatu nesou nejzranitelnější státy, které přitom k oteplování Země přispěly nejméně.
Ministr životního prostředí Marshallových ostrovů David Paul řekl, že se odehrálo už příliš mnoho neplodných debat ohledně boje s oteplováním Země. "Už nemáme čas," prohlásil představitel národa, který podle něj stojí před vymřením.
Na konferenci vyvstal spor o to, že chudší a změnou klimatu nejvíce zasažené země chtějí po průmyslových státech pevné a dlouhodobé přísliby financí.
Požadují, aby bohatší země jasně deklarovaly, že zodpovídají za škody v důsledku změn klimatu, jako jsou horka, sucha či povodně. Rozepře mezi chudými a bohatými státy se týkaly i jasného závazku, aby se oteplování udrželo na úrovni 1,5 stupně Celsia. To by ale znamenalo radikální zásah do fungování hospodářství většiny zemí.
Roky 2015 až 2018 byly podle Světové meteorologické organizace nejteplejší od začátku měření, což je od 19. století. V uplynulých 22 letech jich 20 bylo historicky nejteplejších. Pokud svět bude pokračovat jako dosud, do konce století se teplota na Zemi zvýší o tři až čtyři stupně. Fatální důsledky se přitom budou lišit region od regionu: častější vlny veder, déletrvající sucha, ale také více bouřek, lijáků a povodní.
Související
Klimatická konference COP24 nic nevyřešila? Vinu nese i Česko
Fiasko, či úspěch? Závěry klimatické konference COP24 v pěti bodech
COP24 (konference o klimatu Polsko 2018) , globální oteplování , Klimatické změny , Marshallovy ostrovy
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 57 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák