Německo zvažuje zavedení "mešitové daně" pro muslimy

Zákonodárci z německé vládní koalice uvažují o zavedení „mešitové daně“, která by byla obdobou daně církevní. V Německu je církevní daň vybírána od praktikujících katolíků i protestantů. Z nashromážděných peněz jsou pak financovány církevní aktivity.

Církevní daň je dnes stanovena zhruba na 9 % z příjmu jednotlivce, pokud dosahuje více než státem garantovaného minima. V roce 2016 takto němečtí věřící státu odvedli více jak 11,5 miliard eur. Peníze totiž vybírá ministerstvo financí, které je pak církvím rozděluje a ponechává si 3% z částky.

Thorsten Frei, z křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Angely Merkelové, považuje zavedení takové daně za „důležitý krok“. Pro německý deník Die Welt řekl, že by pomohl „islámu v Německu zbavit se závislosti na cizích státech.“ S tím souhlasí i sociální demokrat Burkhard Lischka (SPD), podle kterého je to téma „hodné diskuse.“

V současnosti totiž německé mešity do značné míry závisí na poskytnuté finanční pomoci. Ta často pochází od zahraničních organizací a vlád a panují obavy, že někteří cizí aktéři takto šíří fundamentalistický výklad islámu. Podle stanice Deutsche Welle (DW) je jednou z problematických organizací Turecko-islámská unie pro náboženské záležitost (DITIB), která je napojena na tureckou vládu. Podle informací listu The Economist provozovala tato organizace v roce 2016 po celém Německu asi 900 mešit.

Oficiální údaje odhadují, že dnes v zemi žije 4,4, až 4,7 milionů muslimů. Ne všichni však musí být praktikující věřící. Údaje totiž pracují s počty lidí v muslimských rodinách, jejich vztah k náboženství již dále nespecifikují.

Seyran Ates, německá právnička kurdského původu, zavedení daně také podporuje. Ates založila v minulém roce v Berlíně liberální Ibn Ruschd - Goethovu mešitu, ve které se spolu modlí ženy i muži pohromadě. Ona sama dlouhodobě kritizuje konzervativní část muslimské komunity a dožaduje se rovných práv pro muslimské ženy. Islám v Německu je podle ní „velmi ovlivňován (aktéry) z cizích zemí.“ Místní muslimové se podle ní proto „musí začít starat o své vlastní náboženství sami“.