Nevěřící uprchlíci mají strach: V Německu na ně útočí radikální muslimové

Mahmúdul Hak Munší je blogger pocházející z Bangladéše. V roce 2013 založil hnutí Šáhbak, které volalo po potrestání válečných zločinců zodpovědných za krutosti během války o nezávislost v roce 1971. Podařilo se mu zmobilizovat demonstraci, které se zúčastnil asi milion lidí. Zároveň se však ve své rodné zemi Munší dostal na seznam lidí určených k likvidaci.

Jedním z důvodů bylo i to, že je nevěřící. Pět jeho kolegů a přátel, již bylo zavražděno. Úřady proto Munšího varovaly, že pro jeho bezpečnost nemohou nic udělat. Rozhodl se tedy Bangladéš opustit.

Nejprve utekl do Nepálu, později se přesunul na Srí Lanku a nakonec zamířil do Německa. V přijímacím zařízení pro žadatele o azyl se však, ke svému překvapení, setkal s nenávistí ze strany některých krajanů.

„Problém je, že dostávám každý den výhrůžky na Facebooku. Jednou jsem jich dostal 4 500 během pouhého dne,“ řekl Munší v rozhovoru pro německou stanici Deutsche Welle. Zdá se, že ani útěkem do Německa se hrozby nezbavil. Munšího jméno se totiž objevilo na celosvětové černé listině spolu s dalšími Bangladéšskými uprchlíky, kteří mají být zavražděni.

V Německu funguje nezisková organizace Pomoc ateistickým uprchlíkům (SF-AH), která se snaží cizince pronásledované pro svou (ne)víru podporovat. Munší je jedním z 37 nevěřících utečenců, kterým organizace v roce 2017 poskytla pomoc. Nejčastěji však pomáhá ženám pocházejícím z muslimského prostředí.

„Konzervativní muslimové kritizují ženy, které nejsou na veřejnosti zahalené,“ říká Dittmar Steiner z SF-AH. „Řešíme útoky, sociální vyloučení, vyhrožování a násilí,“ dodává.

Takovou zkušenost má i Vurúd Zuhajrová, 31letá bioložka z iráckého města Karbalá, která pro výhrůžky smrtí musí žít v Německu pod policejní ochranou. „Za půl hodiny přijdeme a zabijeme tě,“ řekl jí nedávno neznámý mužský hlas v jednom z anonymních telefonátu.

Zuhajrová získala v Německu status uprchlíka a nyní se snaží pomáhat dalším ženám, které se staly obětí násilí. Ji samotnou bratr zmlátil do bezvědomí, když opustila bez svolení jejich otce dům a vznesla pochyby o muslimské víře. Dnes spolupracuje například s Organizací pro svobodu žen v Iráku a dalšími aktivistkami.

Nevěřící uprchlíci však nevystupují jen proti islámu. Usilují o svobodu před náboženstvím, o možnost zpochybňovat tradice a dogmata, o to žít bez svazujících náboženských pravidel, a také o práva žen.

Ve světě jsou dnes ateisté menšinou. Podle průzkumu Gallupova ústavu z roku 2012 se jen 13 % globální populace zařadilo do této kolonky. V Saúdské Arábii to bylo, stejně jako ve Spojených státech, jen 5 %. Naopak v Číně se za nevěřící považovalo 47 % obyvatel.

Samotné náboženské přesvědčení však v Německu automaticky negarantuje právo na azyl. Podle stanoviska Federálního úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF), „původ z určité země nebo důvod pro útěk, jako je náboženská víra nebo ateismus, automaticky nezajišťují právo na chráněný status.“ Poprvé byl na tomto základě udělen azyl íránskému kameramanovi Siamaku Zaremu v roce 2010.