Uprchlíci ve Francii živoří. Zima tvrdě dopadla především na děti

Celý evropský kontinent se v posledních dnech potýká s nepříznivým počasím. Teploty klesly pod nulu i v severní Francii, kde se u města Calais nacházejí přinejmenším 2000 uprchlíků. Více jak dvě stovky z nich jsou osamocené děti, které nemají podporu žádných příbuzných. Podle stanice Deutsche Welle jsou podmínky, ve kterých tito dětští uprchlíci žijí, velmi tvrdé.

Organizace spojených národů označuje pojmem „mladistvý bez dozoru“ každého migranta mladšího osmnácti let, který „byl oddělen od svých rodičů i dalších příbuzných a nestará se o něj žádná další dospělá osoba.“

⁦@BBCWorldTonight⁩ tonight we report on the plight of refugees in #Calais & ask if more people will try to get to the UK & claim asylum there if there is a no deal #brexit pic.twitter.com/whHFeEQIzm

Podle organizace Help Refugees je jen v okolí měst Calais a Dunkirk takovýchto dětí přinejmenším 250. Přestože mají místní úřady z právního hlediska povinnost zajistit pro ně nouzové ubytování, podle organizace Refugee Youth Service (RYS) tomu brání přeplněná kapacita zařízení a nedostatek politické vůle.

V roce 2018 podala RYS v Calais žádost o ubytování 580 mladistvých, 270 z nich však úřady odmítly. Část dětí proto žije na ulici a v provizorních přístřešcích. Humanitární organizace se pro ně snaží zajistit pomoc v podobě stanů, teplého oblečení, dřeva na oheň nebo jídla, na níž jsou tito mladiství závislí.

Mladí uprchlíci za sebou často mají traumatizující zážitky. Siddik utekl z Afghánistánu, když mu bylo teprve 12 let. Důvodem jeho cesty do Evropy bylo hnutí Talibán, které zavraždilo jeho otce i bratra. Na cestu přes Irán, Turecko a Balkán se vydal sám, v Calais žije s dalším pěti mladými uprchlíky pocházejícími z Afghánistánu. Šestnáctiletý Mohammed, který pochází ze Súdánu, zase ze své domoviny uprchl poté, co v sousední vesnici povraždila provládní milice Džandžavíd všechny muže a chlapce.

Bývalý sociální pracovník Jeremie Rochas říká, že většina z dětí na cestě do Evropy prožila značné utrpení. „Téměř všichni z nich se svěřili, že byli oběťmi agrese. To se týká obzvlášť těch, kteří přijeli z Libye. V Calais pak čelí extrémním životním podmínkám a nemají pozitivní výhled do budoucnosti, což má za následek zoufalství. Mnoho migrantů se proto uchyluje k užívání drog a alkoholu.“

Zoufalého postavení pak často využívají struktury organizovaného zločinu, které děti sexuálně vykořisťují a podílejí se na obchodu s lidmi.

Vedle těžkých životních podmínek se mladiství migranti musí, podle stanice Deutsche Welle, potýkat i s nelibostí místních úřadů. „Mladiství v Calais zažívají stejnou míru diskriminace, rasového profilování a policejního násilí, jako dospělá komunita migrantů,“ říká Maddy Allenová z organizace Help Refugees. „Úmluva OSN o ochraně práv dětí je porušována téměř denně,“ řekla stanici.

Podle informací Deutsche Welle dochází ze strany policie pravidelně k bourání stanů, zabavování majetku i fyzickým útokům. „Právo na ochranu je často porušováno násilným chováním policie, které si v důsledku mnohdy vyžádá lékařské ošetření. Čelíme tu epidemii přehlížených, zranitelných a traumatizovaných dětí, které jsou často kriminalizovány a jako společnost se tomu musíme postavit,“ myslí si Hayley Willisová z humanitární organizace Refugee Youth Service.