Europarlament bouřlivě debatoval o migraci, zazněl návrh na zavření hranic

Poslanci Evropského parlamentu (EP) během dnešní debaty na plenárním zasedání ve Štrasburku vyzvali evropské představitele, aby ve snaze zabránit dalšímu vyhrocení situace ve Středozemním moři rychle pokročili s reformou unijních azylových a migračních pravidel. Populističtí a krajně pravicoví europoslanci pak jako řešení vidí uzavření hranic, aby se migranti do Evropy nemohli snadno dostat.

Evropská unie se azylovou reformou zabývá už více než dva roky. Původní návrhy řešení ztroskotaly kvůli odporu zejména postkomunistických zemí včetně České republiky vůči kvótám na přerozdělení, žádného kompromisu se zatím dosáhnout nepodařilo.

Rumunská ministryně pro evropské záležitosti Melania-Gabriela Ciotová, která v Evropském parlamentu zastupovala rumunské předsednictví, je přesvědčena, že problém nelegálního překračování unijních hranic se v posledních letech výrazně zlepšil. Upozornila ale, že stále mnoho lidí umírá ve Středozemním moři při pokusu dostat se do Evropy, ačkoli se počet obětí loni proti roku 2017 o čtvrtinu snížil.

Ciotová poznamenala, že unijní představitelé stále pracují na reformě dublinských pravidel, ve věci ale mezi členskými státy přetrvávají značné rozpory, takže najít kompromis se ukazuje jako nemožné.

Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos prohlásil, že počet lidí přicházejících do Evropy se v posledních třech letech výrazně snížil, ale zdá se, že vzrostl politický odpor vůči migraci. EU podle něj potřebuje předvídatelný mechanismus pro řízení migračních toků, aby se jednotlivé státy nedostaly do nezvladatelné situace. Vyzval také představitele unijních zemí, aby přijali odpovědnost a vinu nesvalovali na Evropskou komisi (EK).

Meeting with Interior Minister Matteo Salvini in Rome today. We share the same #migrationEU priorities: further protecting external borders, cooperating with third countries to stem irregular migration and increasing returns, but also setting up a European solidarity mechanism. pic.twitter.com/A4JJmYYkRO

— DimitrisAvramopoulos (@Avramopoulos) 14. ledna 2019

Místopředsedkyně Aliance liberálů a demokratů Sophia in't Veldová z Nizozemska obvinila unijní předáky z toho, že stejně jako americký prezident Donald Trump budují na hranicích zeď. "Co bychom řekli, kdyby tisíce lidí zahynuly na Trumpově zdi? To bychom považovali za obrovské porušení lidských práv," řekla s tím, že smrt tisíců migrantů ve Středomoří takové komentáře nevyvolává. Unijní vůdci by se podle ní místo na budování evropské pevnosti za miliardy eur a uzavírání dohod o návratu migrantů do vlasti měli soustředit na reformu azylového systému.

Švédská europoslankyně Cecilia Wikströmová z frakce evropských liberálů, která za Evropský parlament o změnách dublinských pravidel jednala, považuje reformní návrh europarlamentu z roku 2017 za pragmatický. Unijní státy ale nejsou připraveny v této věci dosáhnout kompromisu.

Britský poslanec Claude Moraes ze Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů upozornil, že EU má na dohodu o reformě azylových pravidel před květnovými volbami do Evropského parlamentu jen tři měsíce. "Je potřeba pokročit," dodal.

Italský europoslanec protipřistěhovalecké vládní strany Liga Mario Borghezio hájil italská opatření v podobě blokování lodí s migranty. "Zablokovali jsme lodě, abychom zablokovali převáděče," vysvětlil. Unii následně kritizoval za to, že ač mluví o solidaritě, migranti v Itálii zůstávají.

Nizozemec Marcel de Graaff, který je spolupředsedou parlamentní skupiny Evropa národů a svobody, za řešení považuje uzavření hranic. To se podle něj daří tam, kde jsou u moci vlastenecké vlády.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci evropský parlament EU (Evropská unie) Dimitris Avramopulos

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 13 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy