Uprchlíci ovlivňují i slovník: Německým paslovem roku je "protivyhošťovací průmysl"

Poslanec Dobrindt v květnovém rozhovoru označil praxi, kdy odmítnutí žadatelé o azyl podávají žaloby ke správním soudům, aby tím zabránili svému vyhoštění, za sabotáž právního státu. Použil pro ni označení "protivyhošťovací průmysl".

Podle jazykovědkyně Niny Janichové, mluvčí poroty, která paslovo roku vybírala, Dobrindtův výraz jasně dokládá, "jak se politický diskurz jazykově i věcně posunul doprava".

„Anti-Abschiebe-Industrie“ – so lautet das „Unwort des Jahres“ 2018. Dies gab soeben die Jury in Darmstadt bekannt. pic.twitter.com/DUSV7b7y1C

Nezávislá porota dostala od veřejnosti celkem 900 návrhů na paslovo roku. Z toho 60 výrazů odpovídalo daným kritériím poroty, která volí taková slova, jež jsou eufemistická nebo matoucí a jsou v rozporu s lidskou důstojností nebo principy demokracie.

Do užšího výběru paslova roku 2018 se dostal také výrok starosty jihoněmeckého města Tübingen a člena strany Zelených Borise Palmera, který hovořil v debatě o zachraňování migrantů ve Středozemním moři o "lidskoprávním fundamentalismu" (Menschenrechtsfundamentalismus).

Finalistou byl také další termín související s migrační krizí, a sice "Ankerzentrum". To je středisko, ve kterém se mají roztřídit migranti: ty, kteří nemají nárok na azyl, má čekat vyhoštění. Anker v němčině znamená kotvu, s tou ale název nemá nic společného, protože jde o akronym slov Ankunft, Entscheidung, Rückführung (příchod, rozhodnutí, navrácení).

V Německu se pravidelně vybírá i slovo roku. V polovině prosince oznámila Společnost pro německý jazyk (GfdS), že pro rok 2018 se jím stal termín doba horká či horké období (Heisszeit). Odkazuje nejen na extrémní letní vedra, ale i na oteplování zemského klimatu.