Tradiční strany nesmí přenechat téma migrace populistům, píše server

„Protievropští politici měli celou debatu pro sebe, zatímco ti proevropští odvraceli zrak,“ řekl serveru Politico bývalý italský premiér Enrico Letta. Právě proto musí tradiční strany začít řešit nefunkční mechanismy evropské azylové politiky.

Tvrzením, že migrační krize pominula, si tradiční strany škodí, a to i přesto, že je tento trend při pohledu na tvrdá data zřetelný, píše Politico. V roce 2018 do Evropské unie dorazilo 150 000 nelegálních migrantů, nejméně za posledních pět let.

Výrazně nižší počty jsou výsledkem několika faktorů. Vedle dohody s Tureckem z roku 2016 byl pokles zapříčiněn například častějšími námořními kontrolami ve Středozemním moři a spoluprací s libyjskou pobřežní stráží.

Politico však varuje, že vyhýbání se problému ze strany tradičních stran škodí dvojnásobně. Nejen, že nebere v potaz obavy voličů, ale často nepomáhá ani samotným migrantům. Ti, kteří nejsou vyhoštěni, ale ani formálně přijati, pak žijí v jakési šedé zóně.

„Velmi malé procento odmítnutých žadatelů je skutečně vyhoštěno, čímž vytváříme chudou sociální vrstvu lidí, kteří nemají přístup k bydlení a zdravotní péči,“ myslí si Giles Merritt, který předsedá think tanku Friends of Europe.

Tato situace pomáhá připravit půdu pro populisty, kteří se staví do role ochránců tradiční křesťanské Evropy. Aby se tradičním stranám a politikům podařilo tento narativ zvrátit, musí „přijít s jasnou politikou, která bude kombinovat lepší kontrolu hranic a rychlejší vyřízení žádostí o azyl se systémem legální pracovní migrace,“ píše Politico.

„Proevropské strany by se neměly domnívat, že mohou to téma ignorovat,“ říká Gerald Knaus, ředitel think tanku European Stability Initiative. Populisté podle něj budou téma migrační krize využívat před evropskými volbami.

Knaus, jehož think tank se podílel na vypracování návrhu smlouvy o migraci s Tureckem, nyní volá po vytvoření „koalice“ států, které by byly ochotné společně pracovat na novém azylovém systému.

Odborníci také navrhují vytvoření „legálních kanálů“, skrze které by byli najímáni pracovníci z Afriky. Právě nedostatek práce je jedním z hnacích motorů velké části žadatelů o azyl. Evropa zároveň bojuje s nedostatkem pracovní síly.