Město, kde hranice vede hlavními dveřmi aneb seznam nejzajímavějších míst, odkud lze volit do Evropského parlamentu

Tichý oceán

Nejvýchodnějším geografickým bodem EU na kontinentu je sice malý ostrov ve fínském jezeře Virmajärvi, avšak co se týče administrativních, voličských hranic, existuje ještě východnější, vzdálenější bod. O 14 125 kilometrů dále na východě, v Tichém Oceánu, se nachází francouzské ostrovy Wallis a Futuna. Žije zde 12 000 občanů, kteří taktéž mohou volit v evropských volbách.

Indický oceán

Díky koloniálnímu dědictví Francie volební hranice EU se rozprostírají i daleko za kontinent na jih, do Indického oceánu. Zde se nachází francouzský ostrov Réunion,, který s populací ve výši 800 000 lidí je nejlidnatější částí zámořské Francie. Ačkoliv během posledních evropských voleb o ně obyvatelé projevovali dosti pramalý zájem – 17% účast byla nejnižší za poslední roky – stále to bylo více, než kolik se o ně zajímalo Slováků (13%), upozorňuje Politico.

Liduprázdný sever

Laponsko představuje nejméně zabydlený region ve Finsku, zemi s nejnižší hustou obyvatel v EU. Místní obyvatelé podle regionálního guvernéra Mika Riipiho musí často kvůli hlasování ujít více než stovky kilometrů. Není tedy divu, že mnozí Finové hlasují raději už několik měsíců před konáním voleb. Lístky házejí na nejbližší sběrné místo. 30 až 40% takto postupovalo v posledních evropských volbách.

Válečné oblasti

Němečtí vojáci nacházejících se ve válečných oblastech mohou volit jen prostřednictvím pošty. U těch, co slouží v ponorkách, je situace o něco složitější. Musí hlasovat dostatečně v předstihu, aby se jejich hlasy dostali do Německa ve vhodnou dobu. Z přístavu posílají hlasy čtyři nebo pět týdnů před datem voleb.

Hraniční město

Nejsložitější hlasování ve volbách do Evropského parlamentu – alespoň na papíře – je spojeno s městem Baarle na belgické-nizozemské hranici. Belgická část se oficiálně jmenuje Baarle-Hertog, nizozemská Baarle-Nassau. Státní hranice neprochází městem souvisle, ale rozděluje území na mnoho enkláv – 22 belgických a 7 exkláv nizozemských, které se vzájemně prolínají.

Jelikož nebylo jasné, kde končí jaká část a kam tedy jednotlivá ulice patří, obyvatelé se dohodli, že se nachází v tom státě, ve kterém se nachází hlavní dveře do budovy. V jednom případě si obyvatel musel určit zemi, protože mu hranice procházela přímo předními dveřmi.

Díky tomu jednotlivé části města volí v odlišný den. Zatímco ti patřící pod Nizozemsko budou volit 23 května, belgické části budou hlasovat o tři dny později. Ve městě je též velmi odlišná volební účast, protože v Belgii je povinná. 90% belgických obyvatel volilo minule, z nizozemských obyvatel poslední účast nepřesáhla 35%.

Elektronické hlasování

Estonsko je jediná země v EU, kde hlasování probíhá čistě elektronicky. Kromě šetření času má tento přístup výhodu i v tom, že voliči mohou změnit své hlasy tak často, jak chtějí. Počítá se jen finální hlas.

Vězení

Okolo půl milionu lidí uvězněných po celém bloku může rozhodovat o složení příštího Evropského parlamentu. Každý evropský stát má vlastní pravidla týkající se hlasovacích práv vězňů. Ve více než 18 zemích – např. Dánsku, Španělsku, Švédsku či Finsku - neexistují žádná omezení. V Německu a ve Francii závisí na trestném činu a jeho délce. Např. odsouzení teroristé nemohou hlasovat ve volbách.

Velká Británie

I po svém oficiálním vystoupení z EU bude Spojené království stále domovem pro početné komunity občanů EU v ní působících. Nejpočetnější je polská komunita s asi miliónem lidí, hned za ní následuje rumunská komunita v počtu 433 000 lidí a irská s 337 000 lidmi. Celkově podle oficiálních britských statistik 6% britské populace – 3,7 miliónu lidí – jsou občané jiné země EU.