Brexitový plán B nebude? Mayová nemění kurz, kompromis s opozicí zavrhla

Britská premiérka Theresa Mayová se bude nadále pokoušet získat pro svou dohodu o brexitu podporu konzervativních rebelů a severoirské Demokratické unionistické strany (DUP). Po mezistranických jednáních z minulého týdne dnes snahu o nalezení kompromisu s opozicí zavrhne, píší britská média. Předsedkyně vlády se prý bude snažit v Bruselu vyjednat změny tzv. severoirské pojistky, jež je součástí stávající dohody o britském odchodu z Evropské unie, kterou Dolní sněmovna minulý týden odmítla. Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier ale řekl, že dohoda, včetně pojistky, lepší být nemůže.

Právě toto opatření, které má zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem, vadí mnohým euroskeptickým poslancům Konzervativní strany a zákonodárcům DUP, o jejichž hlasy se menšinová vláda konzervativců opírá. I proto byla minulý týden dohoda o podmínkách vystoupení z EU v dolní komoře britského parlamentu odmítnuta rekordním rozdílem 230 hlasů.

Vince Cable - The Irish backstop has to be part of the #brexit deal... this is a rather desperate attempt by Theresa May to appeal to the DUP & her own right wing... she is putting party before country.#PeoplesVote #FinalSay #RevokeA50 pic.twitter.com/Pzz1wmlthi

— Haggis_UK - #FBPE ?? ?? (@Haggis_UK) 21. ledna 2019

DUP a zastánci tvrdšího brexitu v Konzervativní straně požadují dohodu bez kontroverzní pojistky, nebo alespoň časové omezení platnosti této pojistky či právo jednostranně od ní odstoupit po jejím případném zavedení. EU v tomto směru dříve Londýnu odmítla vyhovět, Mayová ale podle médií bude chtít vyjednávání obnovit. Své plány by měla nastínit dnes odpoledne v projevu před britskými poslanci.

"Mayová nepředloží výrazný 'plán B' pro odchod z EU, navzdory žádostem zákonodárců, aby přestala se zdržováním. Místo toho poslancům v pondělí řekne, že stále pracuje na rozptýlení obav euroskeptiků ohledně irské hranice," napsal deník Financial Times.

Britská premiérka a další představitelé vlády se minulý týden po odmítnutí brexitové dohody sešli se zástupci všech opozičních stran, přičemž Mayová avizovala, že bude hledat plán, který by mohl ve sněmovně získat většinovou podporu. Pozvání na schůzku ale odmítl šéf labouristů Jeremy Corbyn, který dialog podmínil tím, že vláda musí vyloučit takzvaný neřízený brexit bez dohody. Nyní je, zdá se, snaha o kompromis s opozicí u konce.

Pokud Mayová skutečně nezmění kurz a bude pokračovat v prosazování své dohody, lze v Dolní sněmovně očekávat další vlnu nevole a vystupňování snahy poslanců převzít nad procesem odchodu z EU kontrolu. Velký otazník pak představuje reakce EU, která se v posledních týdnech staví odmítavě k možnosti úprav dojednaných podmínek brexitu. Někteří novináři ale mají za to, že Unie bude přece jen ochotna vyjednávat, avšak pod podmínkou, že Londýn přijde s jasným požadavkem, jehož splnění by zajistilo schválení brexitové dohody v britském parlamentu.

Hlavní unijní vyjednavač Barnier dnes o možnosti změn textu dohody, který vznikal půldruhého roku, nechtěl hovořit. "Dohoda o vystoupení, se všemi svými parametry včetně pojistky, je nejlepší možnou dohodou. Tato debata je teď mnohem více o budoucích vztazích," řekl Barnier.

EU je ovšem podle něj připravena znovu jednat o politickém prohlášení, které nastiňuje podobu partnerství s Británií po jejím odchodu z evropského bloku a které bylo přijato souběžně s dokončením brexitové dohody.

V Bruselu se dnes sešli ministři zahraničí členských zemí EU a Barnier měl na programu bilaterální jednání se šéfem irské diplomacie Simonem Coveneym. Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz je podle reportérů zpravodajské společnosti BBC jediný z unijní "sedmadvacítky", kdo zpochybňuje znění severoirské pojistky a dnes prý navrhl, aby její platnost byla omezena na pět let. "Nevím, zda je to proveditelné,... ale mám pocit, že by to odblokovalo vyjednávání," řekl BBC.

Související

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.
Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová Velká Británie EU (Evropská unie) Demokratická unionistická strana (DUP) Michel Barnier

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 9 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 10 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 11 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 14 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 15 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy