Ochromí hackeři Evropskou unii? Může se to stát, varuje zpráva EU

Mezi 23. a 26. květnem proběhnou ve všech zemích EU volby, v nichž se bude volit nový Evropský parlament. Tyto volby budou podle názoru některých odborníků velmi zranitelné za strany hackerů a dalších útočníků.

„Díky roztroušené povaze (voleb) a poměrně dlouhé době trvání (…) jsou pro útočníky lákavým cílem,“ cituje server Politico evropského komisaře pro bezpečnost Juliana Kinga. „Každý (za bezpečnost) musí převzít odpovědnost – systém je jen tak pevný, jako jeho nejslabší článek.“

Evropská unie si zranitelnost dobře uvědomuje. „Úspěšná kybernetická kampaň proti jednomu členskému státu by mohla znemožnit přerozdělení křesel, čímž by byl zkompromitován celý volební proces,“ stojí v jednom z nedávných reportů o kybernetické hrozbě voleb. Takový „incident, by mohl narušit schopnost Evropského parlamentu zasedat a tím ovlivnit celé fungování EU.“

Hrozby, které odborníci identifikují, zahrnují dezinformační kampaně, kybernetické útoky a manipulaci s výsledky hlasování. Nejvíce se nicméně obávají dezinformačních kampaní. Podle průzkumu Europolu, který byl proveden v září minulého roku, je toto téma důležité i pro občany evropských zemí. Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly, že jsou šířením dezinformací znepokojeni.

Velké společnosti, jako jsou Facebook nebo Twitter přiznávají, že falešné účty mohou narušit integritu voleb. Twitter jen v minulém roce odhalil 232 450 000 účtů, které označil za falešné. I další firmy se stále více zaměřují na potírání takzvaných „fake news“. Evropská komise zase vyzvala členské země, aby se zapojily do systému „včasného varování“, který bude spuštěn v březnu. Jeho prostřednictvím mohou informovat ostatní státy a média o případné vlně dezinformací.

Další hrozbou jsou hackerské útoky zaměřené na politická data. „Nechci nic předvídat, ale budeme se muset obrnit před pokusy o ovlivnění těchto voleb,“ řekl v reakci na nedávný německý případ, kdy mladík nelegálně získal data 1000 veřejných osobností, tamní ministr vnitra Horst Seehofer.

Zdrojem rizika tedy mohou být jak komplexní vnější aktéři, jako jsou nepřátelsky naladěné státy, tak osamocení jednotlivci a menší skupiny. „Neměli bychom být vůči útočníkům slepí,“ myslí si Liisa Past, která se věnuje kyberbezpečnosti v Estonsku. „Ne vždy to musí být skvěle materiálně zabezpečené, státem podporovaná skupiny. Musíme vzít v úvahu celou škálu možných útočníků.“

V neposlední řadě by mohlo dojít k přímému útoku na výsledky hlasování. Experti varují před zabezpečením IT systémů, kterou budou při volbách používány. Jednotlivé země používají vlastní nástroje, a proto je i riziko jejich napadení větší.

„Každý členský stát bude zranitelný jiným způsobem, přičemž neexistuje žádné shrnující zhodnocení,“ řekla pro Politico o celoevropské situaci Julia Schuetze, která se zabývá bezpečností voleb v německém think tanku Stiftung Neue Verantwortung.

Estonsko je v současnosti jedinou zemí v EU, která umožňuje svým voličům hlasovat „online“. Nicméně i další země spoléhají v určité fázi voleb na počítače, což teoreticky otevírá hackerům možnost systém napadnout.