Na kontrole vzdušného prostoru nad Kosovem se bude nadále podílet maďarská státní společnost HungaroControl, oznámila Severoatlantická aliance. Maďarsko se ujalo řízení letového provozu v takzvaném horním vzdušném prostoru v roce 2014 poté, co NATO tuto oblast nad bývalou srbskou provincií otevřelo pro přelety civilních letadel. Spodní část vzdušného prostoru má na starosti kosovský úřad pro řízení letového provozu. Ten by přitom rád řídil celý vzdušný prostor, protože by si tak vydělal další miliony eur, uvedla Balkánská investigativní zpravodajská síť (BIRN).
Dohoda uzavřená mezi mezinárodními silami KFOR a Maďarskem vyprší 3. dubna. Na "dobu neurčitou" ale bude mít horní vzdušný prostor, tedy oblast nad 10.000 stopami (přes 3000 metrů), stále na starosti maďarská společnost.
Dohoda podepsaná v dubnu 2014 mimo jiné uvádí, že "bude automaticky prodloužena na dobu neurčitou, pokud některá ze stran nepředloží písemné oznámení nejméně šest měsíců před vypršením původního období". "Žádná ze stran písemné oznámení nepředložila," potvrdilo nyní NATO.
Kosovský úřad pro řízení letového provozu kontroluje pouze spodní část vzdušného prostoru, což představuje asi 20 procent komerčních letů ze země i do ní. Ostatních 80 procent letecké přepravy v horní části prostoru řídí maďarská společnost na základě dohody s NATO.
Podle údajů z firmy HungaroControl od května 2018 "výrazně vzrostla aktivita v horním vzdušném prostoru nad Kosovem, konkrétně o 33,85 procent ve srovnání s květnem 2017".
Příjmy plynoucí z příletů a odletů na letiště v Prištině jdou kosovskému úřadu pro řízení letového provozu.
"Loni jsme z toho měli čtyři miliony eur (103 milionů Kč), zatímco horní vzdušný prostor mohl vydělat 6,7 až 7,8 milionu eur (173 až 201 milionů Kč)," řekl agentuře BIRN šéf letového provozu Bahri Nuredini. Přesné údaje, kolik mohla získat společnost HungaroControl, ale nemá Priština k dispozici. Nuredini nicméně dodal, že pokud by Kosovo mělo kontrolu i nad horní části vzdušného prostoru, přineslo by mu to asi sto nových pracovních míst a zároveň příjem šest až osm milionů eur (155 až 206 milionů Kč) ročně.
Související
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán
NATO , kosovo , maďarská armáda
Aktuálně se děje
před 14 minutami
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 1 hodinou
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 2 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 4 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 5 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 6 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
Zdroj: Libor Novák